Článek
Veliké stavby si vždycky žádají nejvyšší oběti. Mnohý život vyhasl v lomech, v lesích, při stavbách chrámů, mostů, tunelů, přehrad. V Dukovanech se s oblibou tradovalo, kolik dělníků je zabetonovaných v základech jaderné elektrárny a kolik jich sletělo z chladících věží. U alpských tunelů za Salcburkem jsem si prohlížel pomník italským dělníkům, kteří tam nechali své životy.
Obrovským technickým dílem je Semmering překonávající průsmyk tisíc metrů nad mořem na železniční trase z Vídně do Terstu. Dokončen byl roku 1854 a inspiroval pak stavitele na celém světě. Na čtyřicetikilometrovém úseku najdete pětikilometrový tunel i 11 ocelových a 134 kamenných mostů. Šestileté budování však nepřežilo tisíc dělníků! Ještě hůře bylo v Panamě! Panamský průplav budovali v druhé etapě Američané a jen od roku 1904 do jeho otevření v roce 1913 při výstavbě zahynulo 5 609 dělníků, z toho na 4 500 černochů.
Na vesnicích patřily k největším stavbám kostely a při práci na nich také občas přišel někdo o život. Stalo se tak i ve Strážku na Bystřicku, kde při opravě kostelní střechy zemřel mladý tesař. Nechtěl se zdržovat budováním lešení a na stavbu lezl nejraději z mohutné lípy. Ta se košatěla hned u kostelní zdi, byla osypána květy, na nichž bzučely stovky včel a omámila i tesaře.
Ten byl myšlenkami pořád u své milé, u toho líbezného děvčátka, které večer přivede právě sem pod vonící lípu. Jak se tak zasnil, nepozorně šlápl a spadl ke kořenům stromu. Tak nešťastně, že mu už nebylo pomoci.
Zaplakala snoubenka, zalkali i přátelé, kteří mu k silnici poblíž kostela přitesali mramorový kámen o rozměrech 67 × 41 centimetrů s vyobrazeným křížem a tesařskou sekyrou. Aby byl kámen co nejvíce na očích a co nejlépe zabezpečený, dvakrát jej Strážečtí přemístili. Poprvé do tarasu pod kinem a podruhé přímo k silnici u kina, kde trůní dodnes.

Současné umístění kamene ve Strážku.
Obdobný kámen se sekyrou (61 × 52 cm) lze najít také v Dolních Loučkách. Je zazděný ve venkovní zdi pod kostelem. Z červeného drásovského pískovce zde vystupuje menší kříž a opět tesařská širočina. I zde měl při stavbě tragicky spadnout tesař s kostelní střechy. Příběh to byl pro tesaře a jeho blízké určitě nešťastný, pro čtenáře je však přece jen trošku fádní. Lidská fantazie hledá proto vždycky něco zajímavějšího.
A tak jsem se také já rozjel na kole do Dolních Louček zjistit ještě něco onačejšího. Cesta přes Klokočí, Husle a Kaly to byla báječná, po pravici jsem měl údolí Loučky, po levici oudol Svratky s bájnou Sýkoří na obzoru a přede mnou náhle vyrostly oblouky železničního viaduktu Mír. Vřele tuto trať všem doporučuji!
A v Loučkách jsem pak skutečně vypátral příběh, v němž také došlo na sekyru a smrt.

Kámen v Dolních Loučkách
Seznámil jsem se tam s panem Bedřichem Gruberem, povykládali jsme o fotbale a já vyslechl i jeho historku o útěku před Němci. Tehdy na konci války mu půjčil kolo známý fotbalový nadšenec Jan Havelka ze Štěpánova, a to ho zachránilo. A potom jsme se dostali v hovoru k tomu nejzajímavějšímu. Pan Gruber totiž vlastnil historické výpisy o své obci z vlastivěd i zemských desek a jím zděděné poznámky sahají až do roku 1234.
Letmo jsem zalistoval a našel zajímavý údaj z roku 1741. Tehdy napadli faru lupiči a pan farář Dismas Witman, rodák z Horažďovic, se jim postavil se sekyrou v ruce.
Dosud ctil všechna Boží přikázání a dostal-li na jednu tvář políček, nastavil i druhou. Lidský život si cenil po Bohu nejvýše. Jenže zlu a násilí nemůže nikdo rovný uhýbat. Ani duchovní ne. Pan farář tedy hájil majetek církve a hájil i svůj život. Hájil se tak důkladně, že jednoho zlosyna sekyrou zabil a druhého zranil. Toho zbývající lupiči odklidili, stačili ještě zapálit stodolu, a pak utekli.
Tak tenhle případ mě vždycky napadne, když jedu kolem krásného kamene v Dolních Loučkách. Ale smírčích kamenů se sekyrou jako militantním symbolem se dá najít mnoho. Jen tak namátkou v Kletečné, Bohdalově, ve Štokách, u Deštné i Topolan a dále na mnoha místech po celé republice. Tradují se k nim příběhy o smrti tesařů, řezníků, ale také použití sekyry jako zákeřné smrtící zbraně.
Dolní Loučky
Literatura:
Jurman, H.: Smírčí kameny na Vysočině. Zubří země, Štěpánov 2010.
Foto: Hynek Jurman
Kresby: Hynek Jurman
Strážek






