Článek
Voda si vyžádá každoročně zbytečné oběti, téměř každé léto utone někdo nám známý. Na řekách, v rybnících a tůních jsou místa, kde k těmto tragédiím dochází opakovaně. Díky vírům, peřejím, proudům. Lidé však dříve tato místa označovali za rejdiště zlých sil. Za ráj vodníků, kteří úmyslně topí lidi. Vodníci se tak dostali do pohádek i do dramat. Když si poslechnete dialog vodníků z Jiráskovy Lucerny, to je hra se slovy, to je životní moudrost, to je nádhera! Starý vodník je už unavený životem, mladý je zamilovaný a nezkušený. Správný hastrman má být zlý, takový ten Erbenův. Karikatury pohádkových bytostíà la Troška, to je více k pláči než k smíchu. Ale pojďme se podívat na jedno takové místo, kde měl vodník řádit.
Nachází se na řece Svratce pod Vírskou přehradou, asi kilometr nad obcí Koroužné. Řeka zde zpomaluje svůj běh v hluboké tůni, z níž vyrůstá několikametrová skála. Místu se od nepaměti přezdívá Hastrmanka a samozřejmě je opředeno legendami. Podle pověsti zde měl hastrman utopit kočího při plavení koní, protože s ním byl ve sporu o děvečku z nedalekého mlýna. Děvečka oslyšela zeleného mužíka, přednost dala kočímu, kdo by se jí divil. Jenže vodník přísahal pomstu a obrnil se trpělivostí, protože kočí byl dlouho opatrný. Až konečně jednou vyhnal koně na hlubinu, a tehdy měl po něm zelený mužík vyrazit a využít své síly ve vodě. Kočí vyplaval mrtvý.
Bývalý korouženský mlýn v dnešní podobě.
Jiný příběh sem zasazený vypráví zase o souboji starého hastrmana s mladým, takovým tím neuctivým přivandrovalcem. Chtěl si zdejší revír přivlastnit, ale starý se nedal. Tomu prý dal místní sedlák ze staré známosti recept, dvakrát pečený chleba. Tedy topinky, které dodaly vodníkovi tolik síly, že mladšího soka přemohl a poslal ho dolů po vodě.
Příroda je zde natolik krásná a romantická, že láká výletníky, turisty, zamilované. Tůň se dokonce dostala i do literatury. Zdeněk Pluhař z ní udělal v budovatelském románu Modré údolí dokonce „skálu zamilovaných“. V románu Havárie sem umístil Jiří Jobánek jednu dramatickou scénu během povodně. Hastrmanku v knize označil za „nejhlubší místo na celém povodí a nejtajemnější“. Na Hastrmance prokazatelně chytal ryby také známý brněnský novinář a spisovatel Jiří Mahen. Ostatně v nedalekém Víru měl vilu poslanec Jaroslav Stránský a pořádal v ní občas i redakční rady Lidových novin, které mu patřily. Takže svrateckým údolím kolem Hastrmanky táhli naši nejlepší novináři v čele s Josefem a Karlem Čapkovými, Eduardem Bassem, Ferdinandem Peroutkou, Jiřím Mahenem, Rudolfem Těsnohlídkem, Jaromírem Johnem, Arne Novákem…
Tolik pověsti a literatura.
Fakta však potvrzují, že pod zdejší skálou vyhasínal lidský život opravdu až příliš často. Pan Vladimír Rössler, někdejší korouženský kronikář, mi svého času doložil hned tři tragické případy z počátku 20. století. Dne 30. 8. 1906 utonul v Hastrmance při koupání devatenáctiletý student z Prahy Jaroslav Ješke. Během koupání začal volat: „Něco mě táhne pod vodu!“ Chvíli sebou cukal a zmizel pod hladinou. Synovec mlynáře Rösslera sice utíkal pro pomoc, ale bylo už pozdě. Stalo se tak během Ješkeho prázdninového pobytu u spolužáka Fišera v Pivonicích a nešťastný student se už do Prahy nevrátil. Byl pochován 2. září 1906 ve Štěpánově.
Takhle se Svratka kroutí jen kousek nad Hastrmankou.
V té době byla naměřena u skály hloubka 4,5 metru. Jen o pět let později, 27. 7. 1911, utonul na stejném místě Alois Rössler. Měl jedenadvacet let, neuměl pořádně plavat, a přesto se nechal zlákat kamarády k vodním hrám. Naposledy… A konečně 27. 6. 1937 se utopil v Hastrmance devatenáctiletý čeledín z korouženského čp. 11 Blažej Sedlák, rodák ze samoty Chytálky u Dolních Louček. Zahynul při plavení koně a možná právě jeho smrt oživila letitou pověst o stejném konci některého jeho předchůdce.
Vodníků se určitě bát nemusíme, opatrnosti při koupání však nikdy není nazbyt. A víte dobře, co radil Foglar! Tak pozor, tragických případů by se našlo ještě mnoho a sezóna snad začne za pár týdnů…
Literatura:
Jurman, H.: Pernštejnský tis. Zubří země, Štěpánov 2012.
Foto: Hynek Jurman
Tuto lávku najdete kilometr po proudu ve Švařci.
