Článek
Vážení přátelé, všichni jsme děťátka!
Před pár dny jsem na toto téma napsal vánoční píseň a nechal ji zhudebnit umělou inteligencí. Snad nás ta podezřelá inteligence jednou nesežere! Občas čtu v diskuzích názor, že ten či onen článek na Médiu psala právě AI. Nevím, jak jiní, ale já bych se k něčemu takovému nikdy nesnížil, vždy se snažím přijít s něčím novým. Někdy aspoň s drobností a jedu si na místo pořídit vlastní fotky a někoho tam třeba vyzpovídat. Ale většinou je můj pohled hodně nový, často vyvracím zažité legendy Třeba o Ludvíku Svobodovi, Dubčekovi, Juliu Fučíkovi, partyzánech, komunistech… A sklízím pak vyhrocené ohlasy pozitivní i negativní. A tak to má být!
Ale často zde opravdu čtu články poskládané jen a pouze z informací na internetu. Píší je především dámy a jejich výtvory jsou si podobné natolik, že podezřívám jednu jedinou, že snad píše pod více jmény. Asi má dost čtenářů a pěkný honorář i editoři ji umísťují na viditelné místo, ale takhle žádný pořádný tvůrce tvořit nemá. Pro mě je tento způsob zbytečný a trapný. Tohle by mě nikdy autorsky neuspokojovalo, i kdyby za to zlatem platili. Daleko užitečnějšího je upozornit na událost třeba zasunutou, na maličkost, která nepřitáhne davy, ale někomu radost udělá. A je potřebné ji dostat jednou provždy do veřejného prostoru.
Kdežto úspěšné opisovačky pouze kompilují, vezmou čtyři články z internetu a vytvoří z nich pátý. Nebo z dvanácti vytvoří třináctý! Zadek od počítače nezvednou, AI by to za ně také zvládla. Osobně je mi smutno z takového druhu tvorby, jen opisování a vyzobávání cizích vět nemůže skutečného autora naplňovat.
Jinak je to ale s muzikou. Skládat mi nebylo dáno, proto mě zhruba před rokem upoutal spolužák z vysoké školy, který začal tvořit písničky přes Suno. Na jeho popud jsem si prošel stovky svých básní a textů a zhruba z padesátky jsem si nechal vytvořit písničky. Některé jsou už 50 let staré, pár jsem jich ale vytvořil ještě letos. Když si je párkrát pustíte, přijdou posluchači chytlavé. Ovšem mým blízkým se zdají hudebně na jedno brdo, zřejmě zadávám úzkou škálu stylů. Ale jsem rád, že se tímto způsobem moje staré texty takto nadechly k novému životu. Vůbec mi nepřijdou špatné, z rádia znějí texty často mnohem horší. Úplného dna dosáhl svého času Ringo Čech rýmovačkami o parním stroji, papoušku kakadu a podobně.
Když jsem však nabídl úřadu městyse originální hudební znělku, která by z obecního rozhlasu vytlačila tu unylou a 40 let omílanou dechovku, ani mi úřednice neodpověděly. Že by to bylo horší než dechna? Spíše půjde o ten nejhorší důvod, jak zabránit změně. Provoláním, že lidé jsou na to zvyklí! Odporné zpátečnictví! A pak buďte pokrokoví… Ale při nedávné návštěvě jedna má písnička upoutala moje progresivní vnučky. Líbila se jim moc a hned drmolily: To vám byla honička, nepřijela babička… Ráno si ji broukala už i snacha!
V čase adventním jsem nyní složil skladbu o děťátkách. Samotnému se mi líbí a kamarádi z cestovní kanceláře mi ji na předvánočním večírku hodně pochválili! Všem teď posílám přání požehnaných Vánoc, v novém roce pevné zdraví, samý zdar a pohodu! Připojuji vánoční píseň, která vznikla ve Štěpánově. Slova: Hynek Jurman, hudba: AI, aranžmá pro nahrávku na video: Pavel Malina. Mějte se moc a moc hezky! A nezapomeňte, všichni jsme děťátka!
VÁNOČNÍ
Voní chvojí v písni mojí
Vánoční.
Dlouhé noci, krátké cosi
Matné sny.
Malý zázrak v jesličkách
Děťátko skryté v tmách.
Vykoupí
Hříchy tvý.
Už pláče v polštářích
Nebe se rozzáří
Kometou
Subretou
Hvězdou velikou
Co jde oklikou
Jsou Vánoce…
Drž se svých
Milených,
Děťátek dospělých.
Vánoční pohádka,
Všichni jsme děťátka
Jsou Vánoce…
Voní chvojí v písni mojí
Vánoční.
Dlouhé noci, krátké cosi
Matné sny.
Jesličkám jsme odrostli
Poztráceli velké sny
Jenom ne lásku
Ke svým děťátkám!
Jsou Vánoce…
Drž se svých
Milených,
Děťátek dospělých.
Vánoční pohádka,
Všichni jsme děťátka
Jsou Vánoce…
Zdroje: autorský článek, hudba AI
Foto na PF: Hynek Jurman
