Severní Kavkaz: klíč k rozpadu ruského impéria

Kavkazský svaz je mezinárodní společensko-politické hnutí sdružující představitele kavkazských národů a organizací usilujících o osvobození Kavkazu od ruské nadvlády a budoucí konfederaci. V rámci těchto snah uspořádal 16. července 2026 v prostorách ukrajinské Verchovné rady svou čtvrtou konferenci s názvem Osvobození Kavkazu.

Zástupci Čečenců, Ingušů, Dagestánců, Čerkesů a Gruzínců spolu s představiteli kavkazských jednotek bojujících na straně Ukrajiny vyzvali ukrajinský parlament, aby začal jejich politický, vojenský a informační potenciál systematicky zapojovat do boje proti Ruské federaci. Spolupráci s Kyjevem představili jako cestu k budoucímu osvobození kavkazských národů a současně jako prostředek k oslabení Ruska zevnitř.

Severní Kavkaz po staletí tvořil přirozenou obrannou hráz na jihovýchodním okraji Evropy. Jeho národy dlouhodobě vzdorovaly ruské expanzi, která vyvrcholila kavkazskou válkou a podrobením západní části regionu v roce 1864. Následovalo masové vyhánění původních obyvatel.

Ovládnutí Kavkazu poskytlo Moskvě strategickou kontrolu nad prostorem mezi Černým a Kaspickým mořem a vytvořilo základnu pro další vojenský a politický tlak. Současně posílilo její postavení v širším prostoru Kaspického moře, který se později stal jedním ze směrů ruské expanze do Střední Asie.

Jedním z hlavních témat bylo prohloubení spolupráce mezi ukrajinskými institucemi a kavkazskými osvobozeneckými hnutími. Účastníci hovořili o vytvoření stálé koordinační struktury na Ukrajině, společném výcviku vojáků, informační práci mezi obyvateli severokavkazských republik i přípravě politických podmínek pro jejich budoucí sebeurčení. Část vystupujících navrhla zapojit do této strategie také Turecko a otevřít otázku podpory kavkazských národů při jednáních s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem.

Svobodný Severní Kavkaz by podle účastníků konference narušil jednu z hlavních mocenských os Ruska, oslabil jeho vojenské, politické i hospodářské možnosti a urychlil jeho rozklad. Osvobození kavkazských národů proto představili jako společný strategický zájem Ukrajiny, Kavkazu i evropských států. Jednotliví řečníci následně přiblížili, jak by tato spolupráce mohla vypadat v politické, vojenské i informační oblasti.

Konferenci moderoval poslanec Verchovné rady Jurij Kamelčuk, který působí jako zástupce ukrajinské delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy (PACE). V úvodu přivítal účastníky, poděkoval jim za odvahu a iniciativu a zdůraznil potřebu vzájemné spolupráce. Porážku Ruska spojil s postupným odstraněním jeho imperiálního uspořádání a s podporou národů, které se snaží vymanit z moskevské nadvlády.

Předseda Kavkazského svazu a představitel Dagestánského národního centra Džabrail Mirzojev, který konferenci inicioval, navrhl vytvoření zvláštního Kavkazského byra. Instituce sídlící na Ukrajině by koordinovala spolupráci s kavkazskými osvobozeneckými hnutími, vedla informační činnost a udržovala kontakty s diasporami i vojáky kavkazského původu. Kyjev by díky ní získal stálého partnera, který by dokázal převádět politická prohlášení do konkrétních projektů.

Zakladatel a velitel Kavkazské legie Lado Gamsachurdia se zaměřil na vojenskou stránku budoucího osvobození regionu. Kavkazské jednotky podle něj potřebují taktický a strategický výcvik odpovídající standardům NATO. Síly připravované pro boj na Kavkaze musí být schopné koordinovaného velení, plánování operací a spolupráce s ukrajinskou armádou. Zkušenosti získané ve válce proti Rusku na Ukrajině se podle něj mohou stát základem budoucího zápasu o svobodný Kavkaz.

Ukrajinský politik, publicista a vůdce hnutí Bratrstvo Dmytro Korčynskyj připomněl historické vztahy mezi ukrajinskými kozáky a obyvateli Kavkazu. Podpořil vznik Kavkazského byra a upozornil, že ruská expanze bude Ukrajinu ohrožovat tak dlouho, dokud bude Moskva ovládat Kavkaz a Kubáň. Jejich osvobození proto označil za jeden z předpokladů dlouhodobé ukrajinské bezpečnosti.

Prostřednictvím online přenosu vystoupil také čečenský aktivista Džambulat Sulejmanov, prezident asociace Bart Marsho a představitel hnutí Sjednocená síla. Ruskou federaci označil za poslední velké impérium, jehož národy musí získat možnost rozhodovat o vlastní budoucnosti. Ukrajině a Verchovné radě poděkoval za vytváření parlamentních platforem pro spolupráci s národně osvobozeneckými hnutími. Tyto kroky podle něj vracejí otázku Čečenska a dalších kavkazských zemí do evropské politiky.

Čerkeský představitel Ibragim Jaganov poděkoval Ukrajině za uznání genocidy Čerkesů spáchané Ruským impériem. Verchovná rada přijala příslušnou rezoluci 9. ledna 2025 a současně podpořila právo čerkeského národa na sebeurčení. Jaganov spojil požadavek historické spravedlnosti s vizí obnoveného Čerkeska a budoucí konfederace kavkazských zemí.

Ibragim Jaganov je významný čerkeský veřejný činitel, od roku 2009 stojí v čele občanského hnutí Chasa. V současnosti žije v exilu v Polsku.

Velitel praporu šejka Mansúra Muslim Čeberlojevskij vyzval Kavkazany, aby se sjednotili v řadách ukrajinských obranných sil. Účast ve válce proti Rusku podle něj poskytuje kavkazským dobrovolníkům zkušenosti, schopnosti a organizační základ, které budou jednou potřebovat při osvobozování vlastních zemí. Společné působení v ukrajinské armádě zároveň pomáhá překonávat politické, národnostní a osobní spory mezi jednotlivými proudy kavkazského odporu.

Muslim Čeberlojevskij poskytl v březnu 2022 rozhovor CNN Prima News.

Velitel praporu Džochara Dudajeva Adam Osmajev připomněl prvního prezidenta Čečenské republiky Ičkerie a jeho varování před ruskou expanzí. Dudajev podle něj předvídal, že nezastavená agrese proti Čečensku bude pokračovat proti dalším státům. Osmajev proto vyzval k přechodu od deklarací ke konkrétním politickým a vojenským krokům, které připraví podmínky pro svržení ruské nadvlády na Kavkaze.

Zástupce Výboru pro nezávislost Ingušetie Magomed Torijev upozornil na nedostatečnou komunikaci Ukrajiny s národy ovládanými Ruskou federací. Kyjev podle něj potřebuje srozumitelně formulovat vlastní představu budoucnosti Ruska a vysvětlit, jakou podporu nabízí národům usilujícím o sebeurčení. Jasné politické poselství by mohlo oslabit ruskou mobilizaci, zvýšit odpor proti náboru do armády a přesvědčit obyvatele jednotlivých republik, že v této válce nemusí bojovat za Moskvu.

Magomed Torijev je novinář, analytik. Ve veřejném prostoru a v médiích kriticky komentuje dění na severním Kavkaze, aktivně zastupuje ingušské hnutí za nezávislost.

Zástupce kavkazské diasporuy v Turecku upozornil na význam Ankary pro budoucnost severokavkazského regionu. Vyzval ukrajinské politiky, aby téma kavkazských národů otevřeli při jednáních s tureckým vedením a pokusili se získat podporu prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Zapojení Turecka by mohlo kavkazským hnutím poskytnout širší politické zázemí a otevřít další prostor pro mezinárodní jednání.

Ukrajina už vytvořila první politické předpoklady pro hlubší spolupráci. Verchovná rada označila Čečenskou republiku Ičkerii za území dočasně okupované Ruskou federací, uznala genocidu Čerkesů a otevřela parlamentní prostor představitelům kavkazských osvobozeneckých hnutí. Od podpory samotného Čečenska se debata posouvá ke společné strategii pro celý Severní Kavkaz.

Rozpad ruského impéria nenastane automaticky porážkou ruské armády. Kavkazská hnutí potřebují důvěryhodné instituce, dohody o vzájemných vztazích, vojenskou připravenost a podporu Ukrajiny, Turecka i evropských států. Stejně důležitý bude plán, který zabrání tomu, aby mocenské vakuum vystřídaly nové války mezi jednotlivými republikami a národy, podporované kremelskou propagandou.

Navrhované Kavkazské byro by mohlo propojit exilové politiky, dobrovolnické jednotky, diaspory a ukrajinské instituce. Kyjev by tím dal najevo, že kavkazské národy považuje za budoucí politické partnery.

O výsledku války se rozhoduje na ukrajinských bojištích. O podobě prostoru, který po porážce Moskvy vznikne, se rozhoduje také v Čečensku, Ingušsku, Dagestánu, Čerkesku, na Kubáni a v kavkazských diasporách.