CH anebo Ȟ ?

Uvažovali jste někdy, jak moc nám usnadnil Jan Hus psaní, když navrhl a částečně zavedl znaménka? Zkrátila se nejen délka textu, který by byl bez znamének a se spřežkami asi o jednu třetinu delší. Tedy ještě delší, než je třeba německý článek. Ušetřili jsme nejenom místo, text je přehlednější a také přesně víme, jak které písmenko přečíst – existují normy. Mimo Husových nabodeníček přibyly i háčky, čárky, ohony (ogonky) a všelijaká znaménka dle potřeb konkrétního jazyka. Pokud ovšem používá na světe nejrozšířenější latinku. Vše není dokonalé a i tento zápis má nedořešené otázky. Kdybychom měli psát přesně podle slovanského pravidla: „piš, jak slyšíš“. Například v češtině používáme ů, i když se samozřejmě čte úplně stejně, tedy jako dlouhé ú (viz vývoj uo v češtině). Zavedení háčku pro měkčení souhlásek byl sice dobrý nápad, ale zapomnělo se na CH, to by se samozřejmě dalo psát také jako Ȟ. Navíc by psaní ú a ȟ bylo rychlejší a zabralo by i méně místa. Vzhledem k tomu, jaká je frekvence výskytu souhlásky ȟ nejen v slovanských jazycích, ale i v němčině apod. by tato změna byla skutečně vidět, zrychlilo by se psaní a text by byl kratší. Nechť si každý zkusí ú a ȟ psát, například při psaní rukou, na přednáškách, při psaní poznámek, jen tak kamarádům apod. Sami uvidíte, jak se psaní ale zrychlí. (Můžete si samozřejmě zkusit i kontraproduktivní opak, psaní š jako sch, ž jako zch, všechny ú jako ů atd.). Ostatně nejen v umělých jazycích používají - esperanto Ch ch jako Ĥ ĥ a v jazyku interslavic (medžuslovjanštině) píší ch jako h a k vyjádření cizorodého h používají ȟ.

V tabulce jsou uvedeny polosamohlásky (jery) Ьь, Ъъ. Samohlásky jsou napsány za sebou dle místa vzniku v mluvidlech. Za Ii následuje tvrdé Yy … Dále jsou v tabulce uvedeny souhlásky neznělé a dále souhlásky neznělé a za nimi jejich „znělá forma“. Tedy Pp/Bb, Tt/Dd, Ťť/Ďď, Kk/Gg, Cc/Dz dz, Čč/Dž dž, Ff/Vv-Ww, Ss/Zz, Šš/Žž, Ȟȟ/Hh . Trochu se pozapomnělo na dž a dz . Vzhledem k frekvenci slov s dž dz (jak často píšeme: džin, džem, džudo, džber, džbán, Kambodža, Dzbel…), můžeme na tato písmena zapomenout, vytvořit si nové či půjčit si písmena odjinud, třeba c č z cyrilice (Цц, Чч). W je hlavně v angličtině. Vzhledem k tomu, že se Angličanům (Francouzům a jiným národům) velice dlouho neměnil zápis textu, je možno w (vu) vnímat jako výdobytek z minulých let. Ostatně na dh, tedy Th th/Dh dh se zapomnělo i zde. Poláci neprodlužují samohlásky, ale zato výrazněji rozlišují i – y. „Ohony“ u samohlásek čtou jako přídech s „n“ na konci samohlásek - Ęę, Ǫǫ. Ǫǫ však píší Ąą snad, aby se to nepletlo. Severské a germánské národy obohatily abecedu o další znaky a dále o dvojtečku ¨, které naopak samohlásky „tvrdí“. Háček u samohlásek může znamenat cokoliv třeba i měkčení anebo čtení „ie“ pro ě. Abychom mohli zapsat jakýkoliv text, byla vytvořena IPA (International Phonetic Alfabet), tedy mezinárodní fonetická abeceda. Máte-li vycvičený sluch, můžete s ní zapsat dokonce i mlaskavky křováků z Afriky.

No a Qq (kv) a Xx (ks) asi komentovat nemusím, stejně jako protiklad u Řeků Ψψ (psí), Ξξ (ksí), stejně jako třeba východoslovanské: Хх (ȟ), Ее (je), Яя (ja), Ёё (jo), Юю (ju), Щщ (šč). Zárodek pro Q se vyskytoval již u Féničanů.

Zkrátka nic není dokonalé, ani ta nejpoužívanější hlásková abeceda světa. Nakonec tohoto zamyšlení se vrátím k příkladu, skutečně si zkuste zápis zkrátit a psát „piš, jak slyšíš“: ú, ȟ atd. Budete překvapeni.

Latinská abeceda/latinka (vybraná písmena):

Ь ь, Ъ ъ, I i, Í í, Y y, Ý ý, E e, É é, A a, Á á, O o, Ó ó, U u, Ú ú ů, M m, N n, Ň ň, Ṅ ṅ, R r, Ř ř, Ṙ ṙ, L l, Ĺ ĺ, Ľ ľ, Ŀ ŀ, J j, P p, B b, T t, D d, Ť ť, Ď ď, Ṫ ṫ, Ḋ ḋ, K k, G g, C c, Dz dz, Č č, Dž dž, Ċ ċ, Ġ ġ, F f, V v, W w, S s, Z z, Š š, Ž ž, Ṡ ṡ, Ż ż, Ch ch (Ȟ ȟ), Ḣ ḣ, H h, Ě ě, Į į, Ę ę, Ą ą, Ǫ ǫ, Ų ų, Q q, X x.

Řecká alfabeta:

Ι ι, Υ υ, Ε ε, Η η, Α α, Ο ο, Ω ω, Μ μ, Ν ν, Ρ ρ, Λ λ, Π π, Β β, Τ τ, Δ δ, Θ θ, Κ κ, Γ γ, Ζ ζ, Φ φ, Σ σ, Χ χ, Ψ ψ, Ξ ξ.

Cyrilice/azbuka:

Ь ь, Ъ ъ, И и, Ы ы, Э э, А а, О о, У у, М м, Н н, Р р, Л л, Й й, П п, Б б, Т т, Д д, К к, Г г, Ц ц, Ч ч, Ф ф, В в, С с, З з, Ш ш, Ж ж, Х х, Е е, Я я, Ё ё, Ю ю, Щ щ.

Zdroje:

https://slovjani.info/

www.esperanto.cz/cs/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_fonetick%C3%A1_abeceda