Článek
A je to tady, pár let po uzákonění registrovaného partnerství pro osoby stejného pohlaví se homosexuální občané ozvali znovu. Tentokrát chtějí svoje svazky dát na úroveň manželství a k tomu získat i výhody manželství (spíše práva a povinnosti). A to včetně adopce dítěte registrovaným partnerem.
Opomeneme-li tu skutečnost, že dítě má genetické rodiče jenom dva a těmi de facto zůstanou, v opačném případě v tom může mít dítě zmatek. Asi jde i o to, že se menšiny naučili majoritní většiny tlačit vždy do kouta. Není se proto čemu divit, když se to většině nelíbí. (Asi to není pouze proti majoritě, ale tak trochu i přírodě. Aspoň co si z biologie a genetiky pamatuji).
Už jenom slovo manželství vychází z mnoha tisícileté historie svazku muže a ženy za účelem plození dětí - založení rodiny, základu státu. Etymologie slova je takováto. Slovo manžel (manželka) pochází z přesmyku staročeského slova malžen (malženka), které pocházejí z praslovanského *malъžena, což byl duálový tvar (slovo dvojné) znamenající muž a žena. Tento tvar pro manželku dal vzniknout potom protějšku manžel. Praslovanské muž (mǫžь), předslovansky *mangio- (muž, člověk), příbuzné *manu- spojuje se s *men- (mysleti), odpovídá též germánskému man-. Žena (*žena) odpovídá také germánskému genna. Pochází z indoevropského *gueneh2 (žena, paní) – příbuzné pak ženich, gynekologie apod. Tolik uvádí alespoň Český etymologický slovník, LEDA 2015.
Jak tedy pojmenovat svazek dvou osob stejného pohlaví? Web čeština 2.0 se pokouší na tuto novinku reagovat a jsou zde uvedeny už návrhy jako například: ženženec a ženženka uzavřou ženženství (ženželství), no a mužmužec a mužmužka uzavřou mužmužství (mužmulství). Jak prosté, popřát novoženženům a novomužmužům hodně štěstí do vzájemného soužití?
Pod vlivem Arabů a Turků (islámu) se začínají v Evropě (Německo, Dánsko, Holandsko) už objevovat návrhy na mnohoženství a tak se k Praslovanům přeci jenom asi vracíme. Přijdou-li do Evropy někteří indiáni, možná tu bude i návrh na mnohomužství. Jak se k tomu všemu postaví a staví církev (aspoň ta katolická)? Jedna věc jsou názvy samotné, druhá věc, jak to bude možno (bude-li to možno) sladit třeba s biblí a koránem.
Čeština je květnatá a věřím, že si pojmenování najde, tam, kde má esperanto jména jako la ȟaoso (zmatek) či la bordelo (nepořádek) - čtenář ať si ověří ve slovnících. Určitě Češi vytvoří několik synonym i pro svazky polygamie a polyandrie, neřku-li pro polyandrní mužmužství a polygamní ženženství. Pokud se to tedy dostane jednou k uzákonění i v Česku. V Polsku jdou úplně jiným směrem, jak se říká od rohu do rohu.
Pokud si pamatuji dobře z historie, všechny velké říše (Sumer, Akad, Egypt, starověká Čína, Řím…) zanikly tehdy, když lidé (aspoň někteří) měli všeho nadbytek, žili v přepychu, rozmaru, zhýčkanosti, rozmazlenosti, vymýšleli pak nesmysly a užírali se nudou. Začali popírat přírodu a její zákonitosti. To děláme mimo jiné v Evropě také tím, že si nepřipouštíme, že příroda vytváří různé mutace a vždy bude tedy někdo v menšině. Dohledejte si prosím slovo evoluce. Snad Evropskou unii nečeká něco podobného, co tyto říše před námi. Může nás však těšit, že z jejich popela vzejdou říše nové a nevezmou-li si ponaučení z chyb předešlých, půjde to do nekonečna.
