Článek
Psaní ch/h a š/ž
„Ch“ se mění v „š“: Ořech na ořešáku.
„H“ (dříve v praslovanštině „G“) se mění v „ž“: Na lehátku ležet.
Víme tedy, kde psát ch/h a š/ž z odvozených slov.
Příklady zbytku duálů – čísla dvojného v češtině:
1 oko, 2 oči, 3 oka; 1 ucho, 2 uši, 3 ucha; 1 ruka, 2 ruce, 3 ruky; 1 na oku, 2 na očích, 3 na okách; 1 na uchu, 2 na uších, 3 na uchách; 1 na ruce, 2 na rukou, 3 na rukách; 1 na noze, 2 na nohou, 3 na nohách apod.
Psaní mě a mně - vzor „Jirka“
1. Nominativ – kdo, co? - Jirka
5. Vokativ – kdo, co! – Jirko!
4. Akuzativ – koho, co? - Jirku
2. Genitiv – koho, čeho? - Jirku
6. Lokativ – kom, čem? - Jirkovi
3. Dativ – komu, čemu? - Jirkovi
7. Instrumentál – kým, čím? - Jirkou
Tam, kde je Jir/ku (2 slabiky), píšeme „mě“, kde je Jir/ko/vi (3 slabiky) píšeme „mně“.
Řazení českých pádů (zohledňující vývoj od praindoevropštiny):
rod střední, číslo jednotné:
1. město moře kuře stavení
5. město! moře! kuře! stavení!
4. město moře kuře stavení
2. města moře kuřete stavení
6. městu, -ě moři kuřeti stavení
3. městu moři kuřeti stavení
7. městem mořem kuřetem stavením
Němčina - tento princip existuje u všech indoevropských jazyků:
mužský ženský střední množné
1. Der Die Das Die
4 Den Die Das Die
2 Des Der Des Der
3 Dem Der Dem Den
mužský ženský střední
1 Ein Eine Ein
4 Einen Eine Ein
2 Eines Einer Eines
3 Einem Einer Einem
Abecedy se dají seřadit tak, že na prvém místě jsou samohlásky, je jich méně než souhlásek, znějí samostatně a mají v mluvené řeči větší váhu. Samohlásky se rozdělují dle místa vzniku v mluvidlech. Přirozeně následují souhlásky, je jich více než samohlásek, znějí jen se samohláskami a jsou většinou v páru, to jest souhlásky neznělé a znělé. Jen některé souhlásky neznělé mají znělý protipól, jsou v páru. Všechny znělé mají však neznělý ekvivalent. Součástí abeced jsou i ostatní znaky pro zápis více hlásek, jako např. q, x; ty lze též podle stejného principu řadit na konci abecedy jako „kv“, „ks“.
Pořadí písmen v abecedách, a dle ní řazených slov, je pak takovéto (zjednodušeno):
Latinka:
I i, Í í, Y y, Ý ý, E e, É é, A a, Á á, O o, Ó ó, U u, Ú ú ů, M m, N n, Ň ň, Ṅ ṅ, R r, Ř ř, Ṙ ṙ, L l, Ĺ ĺ, Ľ ľ, Ŀ ŀ, J j, P p, B b, T t, D d, Ť ť, Ď ď, Ṫ ṫ, Ḋ ḋ, K k, G g, C c, Dz dz, Č č, Dž dž, Ċ ċ, Ġ ġ, F f, V v, W w, S s, Z z, Š š, Ž ž, Ṡ ṡ, Ż ż, Ch ch (Ȟ ȟ), Ḣ ḣ, H h, Ě ě, Ę ę, Ą ą, Q q, X x.
Ruská azbuka (platí to i u jiných hláskových abeced a též u některých slabičných):
Ь ь, Ъ ъ, И и, Ы ы, Э э, А а, О о, У у, М м, Н н, Р р, Л л, Й й, П п, Б б, Т т, Д д, К к, Г г, Ц ц, Ч ч, Ф ф, В в, С с, З з, Ш ш, Ж ж, Х х, Е е, Я я, Ё ё, Ю ю, Щ щ.
M.Dokoupil@email.cz
