Hlavní obsah
Víra a náboženství

Jak to bylo doopravdy s Ježíšem Kristem a trvajícími mystérii?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Ing. Martin Dokoupil

Možná podoba Ježíše Krista

Různá etnika si představovala Ježíše jinak. Afričané jako černocha, běloši jako dlouhovlasého vousatého modrookého blondýna, v Asii má žlutou kůži a šikmé oči. Má i různá zkomolená jména.

Článek

Tak především, jeho jméno bylo Ješua, popř. Jošua, a před 2 000 lety to nebylo jméno výjimečné. Jeho podobu vymodelovali vědci v čele s Richardem Neavem z Univerzity v Manchesteru, Neav strávil velkou část svého života snahou o rekonstrukci tváře Ježíše Nazaretského pomocí forenzní antropologie, jednoho z podoborů antropologie. Není to poprvé, co se tento profesor věnoval rekonstrukci historické tváře, už dříve provedl rekonstrukci podoby Filipa II. Makedonského (otce Alexandra Velikého) a krále Midase. Zkoumali lebky a kostry tehdejších a dnešních semitských lidí z oblastí Betléma a Jeruzaléma. Pomocí počítačové tomografie a z tehdejších mužských lebek vymodelovali Ješuovu tvář.

Muži byli malí, svalnatí, snědí, podsadití a krátce kudrnatí, ostříháni. Ani Ješua nebyl s výškou 155 cm a váhou 55 kg výjimkou. Vychází se přitom též z bible, Jidáš Iškariotský musel v Getsemanské zahradě Ješuu římským vojákům ukázat, aby ho mezi ostatními učedníky rozpoznali a svým vzhledem se od ostatních nijak výrazně nelišil. Předpokládá se tak, že měl obličejové rysy a postavu typické pro galilejské Semity té doby.

Jaké barvy byly Ježíšovy oči a jak vypadaly jeho vlasy? I tyto detaily vědci našli v biblických záznamech, zejména z Listů apoštola Pavla, a dále zkoumáním uměleckých prací z 1. století, které vznikly ještě před sepsáním Nového zákona. „Jest to ostuda pro muže nositi dlouhé vlasy,“ napsal Svatý Pavel z Tarsu, který Ješuu obdivoval. Byl skutečně ostříhán i s kudrnatými vousy a vlasy nakrátko. Turínské plátno, které zobrazovalo údajně Ježíšovo tělo, protože byl do něj po ukřižování zabalen, bylo definitivně určeno vědci jako středověký falzifikát.

Narodil se 6 let př.n.l., protože jedině tato datace odpovídá popisu doby vlády tamních vládců a místodržících. V době ukřižování mu bylo tedy 39 let (nikoliv 33!) a byl mírně prošedivělý. Měl opálenou, větrem ošlehanou tvář a svalnatější postavu. Svalnatou o to víc, když se vyučil a živil jako tesař. O jeho zázracích nemáme žádné důkazy (chůze po vodě, proměnění vody ve víno, uzdravování nemocných, zmrtvýchvstání).

Filmaři a umělci by měli Ješuu ztvárňovat tak, jak skutečně vypadal. Vidíme-li jeho „moderní“ podobu na obrazech a jeho sochy, musíme se nyní pousmát.

Je docela možno, že se seznámil se všemi svatými knihami tehdejší doby té oblasti působení (Starý zákon je inspirován nejstarší knihou Eposem o Gilgameši a snad i jinými zdroji), uměl číst, a krom aramejštiny zřejmě měl základy i jiných jazyků. Vědci dokonce uvažují o tom, že jeho předpovědi jednoduše vyšly a on do své role takříkajíc vplul sám. Náhoda? Také mu to vyjít nemuselo, on však chtěl změnit svět k lepšímu. Nemůže se mu upřít, že to, co dokázal on, ať už chtě nebo nechtě, změnilo zásadně celý svět. A povedlo se mu něco, co za existenci lidského druhu jen málokomu.

Z tohoto hlediska by jej bylo možno považovat spíš za filozofa anebo proroka tak, kterak jej považoval prorok Muhammad a považují dnešní muslimové anebo hinduisté/budhisté, ovšemže v trochu jiném světle. Není tajemstvím, že Židé na svého spasitele stále ještě čekají. Byla-li to vše náhoda, je tu ale zásadní otázka: „Proč tedy bůh mlčí?“ Je pro naše lidské mozky a vnímání světa jednoduše nepřijatelno, že svět, vesmír, kosmos se táhne prostorem i časem odnikud nikam. Vyřešení zásadní otázky: „Co byls, co jsi a co budeš?“, nás tedy ještě asi v budoucnu čeká. Řešení otázky bude možná prosté, ale možná to bude nad naše chápání, bůhví.

Velikonoce jsou pro křesťany největším svátkem v roce. Došlo tehdy podle tradice k zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Když se trochu zamyslíme, uvědomíme si, jak to celé pravděpodobně bylo. Ježíš Kristus se jmenoval Jošua (Ješua). V té době ani nebylo nic neobvyklého ukřižování, to se region od regionu lišilo sice technikou provedení (včetně možnosti ramene do “ x “ a nikoli do “ + „), za to bylo velmi hojně na denním pořádku. Viselci se poté nechávali bez povšimnutí a zpravidla posloužili za potravu dravcům a šelmám. Na jejich místo přišli jiní viselci.

Pokud se skutečně Jošua probral z kómatu a nejednalo se o neidentickou osobu, nesmíme zapomenout, že měl četná zranění, a to včetně rány od kopí provedené římským vojákem, když visel na kříži a pohmožděniny po upadnutí, když nesl svůj kříž na místo ukřižování, mohl být rychle ukryt. Rozhodně není datace přesná tak, jak Kristus prohlásil, že bude. Víme to jistě podle římských údajů, která se kryjí a souhlasí s ostatní datací té doby (data k vládcům, imperátorům, úmrtím, válkám, konfliktům).

Symbol kříže nevznikl s křesťanstvím. Je mnohem starší, objevuje se ve všech starověkých kulturách, ale jeho význam je stejný. Kříž byl chápán jako propojení božského (svislé rameno) a lidského (vodorovné rameno) světa, stal se symbolem věčnosti. V křesťanství ale patří k nejdůležitějším symbolům, protože na něm našel, mimo jiných, smrt Jošua Kristus.

Snažil se vzdorovat všemu zlému, miloval pravdu a bez něho by v naších srdcích zůstala hluboká propast. Od Církve (chápej římsko-katolické) se pak dále odštěpily další a další církve a sekty, ačkoli by to takto být nemělo, z logiky věci to ale vyplývá a dá se předpovídat. Abychom přežili, náš mozek je uzpůsoben tak, abychom si vše prověřili, ověřili, prozkoumali, přemýšleli, hloubali, rozhlédněte se tedy a podumejte.

Před 13,7 miliardami let došlo k něčemu, co nazýváme Velkým třeskem (Big Boom). Vesmír vznikl z nekonečně husté singularity. Postupem času se rozpíná a tím se objekty od sebe vzdalovali a vzdalují.

Na počátku eoarchaika před 4 400 miliony lety začal na Zemi vznikat primitivní život. Nevíme, jestli se to povedlo napoprvé. Podle analýz DNA a RNA však všechny organismy na Zemi mají snad jednoho společného předka - prvničku jedinou (Primisia unicata) nebo též nazvanou „poslední univerzální společný předek“ (LUCA – Last Universal Common Ancestor). Díky měnícímu se prostředí, neustálým mutacím organismů a jejich přizpůsobování se tomuto prostředí se život stále vyvíjí, což nazýváme evoluce. A těchto předků s rozrůzňováním se evolučního stromu je tedy povícero (například stejného předka mají dokonalejší eukaryota - LECA).

A tak se před 312 000 lety objevil člověk. V boji s ostatními příbuznými rodu Homo vyhrál a zůstává dodnes jen jeden – člověk rozumný (Homo sapiens). A organismy se stále dál, včetně lidí, vyvíjejí. A člověk začíná zkoumat okolní exoplanety ve vesmíru. Ačkoli jich našel okolo 30 000, mimozemšťany, natož život, se mu na podobných planetách, jako je ta naše, detekovat nepodařilo. Zůstává tedy otázka - jsme tu sami?

Krom toho, že Ježíš Kristus existoval, se de facto nestal žádný doložitelný zázrak. Navíc se Jošua (pravé jméno Ježíše Krista) narodil 6 let př. n. l., takže rok 2018 je vlastně rokem „312024“. A člověk hloubá - opravdu po smrti nic není? Respektive o ničem nevíme a hmota z částic, která tvoří naše těla, vytvoří opět jiné objekty a tvory. Zůstaneme jen „obtištěni“ v čase?

A aby toho nebylo málo, objevují se na celé Zemi kruhy v obilí. Dokonalé, krásné, úchvatné - tvary na základě rovnostranných trojúhelníků (a = b = c). Přemýšlíme, proč tu vlastně jsme, jaká máme poslání? Existují náhody? Každý se snaží najít pravdu. Čemu ale vlastně věřit?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz