Článek
Zrod vozidla označeného oficiálně MIAS (Motomitragliatrice blindata d’assaulto) se váže k neblahým zkušenostem italských vojáků s útoky na zákopové linie během první světové války. Tyto útoky byly spojené s těžkými ztrátami, což v roce 1935 přivedlo společnost Ansaldo ke konstrukci miniaturního vozítka, které mělo poskytnout základní pancéřovou ochranu střelci z kulometu a usnadnit mu přepravu zbraně. Jinými slovy, název vozidla přesně popisoval, o co jde – samohybný pancéřový kryt kulometu.
Motor ze závodní motorky
Konstrukce MIAS byla velmi jednoduchá. K pohonu sloužil motocyklový zážehový, vzduchem chlazený jednoválec Frera, se zdvihovým objemem 250 ccm a výkonem 3,6 kW při 5000 ot/min. Motor byl vybaven ventilátorem pro nucené chlazení a magnetovým zapalováním Magneti Marelli. MIAS s dvojstupňovou převodovkou dosahoval rychlosti 5 km/h vpřed a 2,2 km/h vzad. Jen pro doplnění Frera byl známý italský výrobce závodních motocyklů.
Miniaturní tančík MIAS
Vozidlo sloužilo pouze k přepravě kulometu a samotného štítu. Uvnitř nebyla žádná sedačka a v zadní části nebyla ani podlaha. Kulometčík musel kráčet pěkně po svých. Z taktického hlediska měl MIAS zajistit jen přepravu kulometu od vlastních pozic k nepřátelským, což bývalo zhruba 400 – 800 m.
Čelní pancíř MIAS poskytoval ochranu před palbou pušek a kulometů, municí ráže 7,92×57 mm S.m.K. Spitzergeschoss mit Kern (průbojná střela s ocelovým jádrem), při kolmém dopadu na vzdálenost 50 m. Tato munice byla vyvinutá za první světové války jako prostředek boje proti tankům. Dokázala probít pancéřovou desku silnou 14 mm.
schema tančíku MIAS
Boční pancéřování bylo slabší a poskytovalo ochranu jen proti normální munici. Stropní plát byl vyklápěcí, aby mohl střelec pohodlněji kráčet ve vzpřímenější poloze. Když se dostal na dostřel nepřátelských zbraní, mohl plát sklopit a snížit siluetu vozidla.
Výzbroj prototypu MIAS tvořily dva italské kulomety Isotta-Fraschini používající munici 6.5×52mm Carcano. Pro snadnější obsluhu byly kulomety namontované mírně vpravo od podélné osy vozidla. Lafetace umožňovala náměr v rozsahu + 14 až – 10 stupňů. Odměr bylo možné měnit v rozsahu ± 10 stupňů. Na „palubě“ MIAS byl palebný průměr 1000 nábojů.
Kromě kulometné verze byl postaven prototyp samohybného obrněného útočného minometu MORAS (Motomortaio blindato d’assaulto), určeného pro palebnou podporu útoku. Vozidlo bylo vyzbrojeno minometem Brixia ráže 45 mm. Lafetace umožňovala náměr – 10 stupňů až + 72 stupňů.
Útočný minomet MORAS
Rychlopalný minomet Brixia byl poměrně zajímavou zbraní, jakýmsi předchůdcem dnešních automatických granátometů. Používali ho nejen Italové, ale i Němci, Řekové a Jugoslávští partyzáni.
V zadní části minometu byl zásobník na 14 cvičných (slepých) nábojů, které sloužily k vymetení munice, Italy označované jako bomba, Němci jako granát. Náboje s hmotností 495 g byly umístěné buď v dalším pětiranném zásobníku nebo se nabíjely ručně po jednom. Teoretická kadence dosahovala 30 ran/min, praktická rychlost střelby s dvojčlennou obsluhou byla zhruba poloviční.
Minomet MORAS s hlavní v maximálním náměru
Minomet byl schopný palby spodní i horní skupinou úhlů. Úsťová rychlost dosahovala 83 m/s. Italové vyvíjeli i protitankovou munici s kumulativní vložkou, ale práce byly přerušené v září 1941, takže byly k dispozici jen klasické tříštivo-trhavé granáty M.35 a M.39, které se od starších lišily hliníkovým tělem. Granáty byly účinné při umlčování nepřátelských kulometných hnízd, protože měly předfragmentovaný plášť.
Nákres minometu Brixia
Obě vozidla MIAS i MORAS byla postavena jen v jednom prototypu. Po krátkých zkouškách byl vývoj zastaven. Vozidla byla zastaralá již v době svého vzniku. Tvořila zcela samostatnou kategorii, takže je těžké je s něčím srovnávat. Prakticky šlo o tančík (tankette) dohnaný do extrému.
Každopádně šlo o slepou uličku. Tančíky se neosvědčily, tím méně italský samohybný pancéřový štít. Největším problémem byla špatná průchodivost terénem. Vozidlo nezvládlo překonat hlubší oranici, natož terén rozrytý výbuchy granátů, posetý kameny nebo jakýmikoli jinými překážkami.
Pokud se vám článek líbil, využijte možnost sledovat autora, aby vám neunikly žádné novinky.
Abyste nemuseli hledat další díly, připravili jsme pro Vás:
Zdroje:
MIAS Manual, Ansaldo
Standard Italian Weapons Tactical and Technical Trends,
Artillery in the Desert 25th November 1942 – US Military Intelligence Service War Department – Appendix D – Italian Artillery
