Článek
Za války je jakýkoli prostředek, který způsobí nepříteli škody, považovaný za přínos. Zoufalá situace často volá po zoufalých prostředcích. Nicméně za nápadem použít explodující krysy nebo jiné hlodavce byla poměrně jednoduchá myšlenka.
Většina lidí má k myším, krysám, potkanům a jiné podobné havěti odpor, často pramenící z faktu, že jsou spojováni se škodami na úrodě i potravinách, ale především jsou známými hostiteli parazitů (blech a klíšťat), kteří byli původci rozsáhlých epidemií moru, jimž padly za oběť miliony lidí.
Odporní hlodavci
Logickým důsledkem tedy je, že lidé se jich snaží zbavit tak, aby k něčemu podobnému pokud možno nedošlo. Pokud najdou mrtvou myš nebo krysu v prostoru, kde je dostatečně výkonný kotel nebo kamna na tuhá paliva (dřevo, uhlí), je zpravidla nejjednodušší nalezenou mrtvolku nabrat na lopatu, vhodit do plamenů a spálit.
Tento postup byl zažitý nejen u topičů v místních uhelných elektrárnách, továrnách, teplárnách, kotelnách, na parních lokomotivách, ale i v domácnostech nebo bytových domech. Pokud by se do těla mrtvého hlodavce umístila plastická trhavina se zpožďovacím zapalovačem, mohly by následné exploze způsobit značné škody, hlavně pokud by exploze zasáhla vysokotlaká potrubí nebo natlakované parní kotle.
S nápadem použít explodující krysy nebo „krysí bomby“ přišlo Oddělení pro speciální operace SOE (Special Operations Executive), což byla zvláštní sekce britské zpravodajské služby MI6. SOE bylo založené během 2. světové války na popud Winstona Churchilla a zaměřovalo se na vedení boje nestandardními metodami.
Plánek výbušné krysy
V roce 1941 SOE nakoupilo asi sto krys a potkanů, kteří byli podle faktur určeni pro lékařské experimenty. Tito hlodavci byli považováni za ideální, protože do jejich těla se vešla dostatečně velká nálož trhaviny. Navíc si je lidé spojovali právě s morovými epidemiemi, přestože poslední velká morová rána zasáhla Evropu v první polovině 18. století. Hlodavci byli usmrceni, vykucháni a do jejich tělních dutin byly všité plastické trhaviny, chemické časové rozněcovače P.T.F. (Pencil Time Fuse) a detonátory No.27. Mrtvolky měly být agenty poházené v kotelnách, na skládkách uhlí, lokomotivních výtopnách a dalších podobných vhodných místech.
Debakl, nebo ne?
První zásilku mrtvých hlodavců Němci zachytili, takže SOE celý plán „odpískalo“. Na první pohled by se mohlo zdát, že celá akce skončila naprostým fiaskem, ale věci nejsou tak jednoduché, jak na první pohled vypadají. Němci byli fascinováni tím , jak jednoduché by bylo „krysí bomby“ použít a jaké škody mohly napáchat. Proto se rozhodli celou věc nepodcenit.
Chemický časový rozněcovač P.T.F.
Nalezené hlodavce vystavovali posluchačům vybraných vojenských škol, aby je varovali před lstivostí nepřítele. Prováděli pečlivé prohlídky s cílem odhalit další krysí bomby. Velké úsilí věnovali prevenci. Obsluhy kotlů a kotelen procházely bezpečnostními školeními, jak si počínat v případě podezřelého nálezu.
SOE k tomu uvedla: „Potíže, které jim tím způsobili, pro nás byly mnohem větším úspěchem, než kdyby byly krysy skutečně použity.“
Po zhodnocení, kolik zdrojů Němci spotřebovali na bezpečnostní opatření a pátrání po dalších krysách s výbušninami, dospělo SOE k závěru, že operace byla poměrně úspěšná.
Pokud se vám článek líbil, využijte možnost sledovat autora, aby vám neunikly žádné novinky.
Abyste nemuseli hledat další díly, připravili jsme pro Vás:
Zdroje:
Back to the Drawing Board, Exploding Rats!, Military History Monthly
History – World Wars, British Special Operations Executive (SOE), Tools and Gadgets Gallery
Special Ops, 1939–1945, A Manual of Covert Warfare and Training, MBI Publishing Company
