Článek
R. 1622 dostává Jan Oldřich Eggenberk od Ferdinanda II. Český Krumlov, a tak s příchodem nového rodu Eggenberků se Český Krumlov stal rezidenčním sídlem knížectví a od r. 1628 vévodství krumlovského.
Za Jana Kristiána I. z Eggenberku, tedy za vlády třetí generace Eggenberků zažilo město nový stavební a kulturní rozmach. Vzniká celá řada barokních staveb ve městě i v areálu zámku.
Jan Kristián se oženil s Marií Ernestinou rozenou ze Schwarzenbergu. Marie Ernestina byla ze sedmi dětí, z nichž se dospělosti dožily jen dvě, ona a její o tři roky mladší bratr Ferdinand Eusebius. Když se narodila Marie Ernestina, její matce bylo již čtyřicet jedna let a po narození bratra dokonce čtyřicet čtyři. O to více se pozornost rodičů soustředila na výchovu, a hlavně vzdělání dětí.
Ferdinand Eusebius měl vrozenou schopnost vést svá panství k prosperitě. Svou statečnost prokázal během morové epidemie v r. 1680. Když mnozí šlechticové před nákazou z Vídně uprchli, Ferdinand Eusebius neohroženě zůstal a sám dohlížel na dodržování přísných předpisů, které měly zabránit šíření epidemie. Navíc dohlížel, aby nedošlo k drancování opuštěných domů a okrádání zemřelých. Tímto činem ochránil mnohé před nouzí a záhubou. Za to byl vděčně nazýván „králem moru“.
Jeho sestra Marie Ernestina byla velmi vzdělaná, zbožná a hospodářsky činná. Orientovala se především na francouzskou kulturu, shromáždila značné množství francouzsky psaných knih, četla antické klasiky, sama přeložila Senekovy listy.
Spolu s manželem Janem Kristiánem vytvořila ze zámku honosnou barokní rezidenci s francouzskou zahradou, divadlem, zámeckou kapelou a obrazovou galerií. Po její smrti r. 1719 zdědili obrovský eggenberský majetek Schwarzenbergové.
Josef Adam ze Schwarzenbergu byl vytouženým dítětem Adama Františka a Marie Eleonory. Svého otce ztratil v deseti letech na nešťastném honu, kdy byl omylem zastřelen císařem Karlem VI. Habsburský císař si byl vědom své viny na tragédii, o níž se tehdy hovořilo po celé Evropě. Snažil se svou chybu napravit a věnoval Josefu Adamovi zvláštní pozornost na vídeňském dvoře, kde pečoval o jeho výchovu.
Josef Adam na svých panstvích podporoval školství i chudinskou péči. Byl vyhlášeným podporovatelem a mecenášem umění. Zasloužil se o rokokové přestavby českokrumlovského zámku, kde přebudoval zámecké divadlo, zimní zámeckou jízdárnu, v zámecké zahradě přestavěl letohrádek Bellárie a upravil Plášťový most, který spojoval zámek s divadlem a zahradou. Most na Plášti stojí na kamenných pilířích a má celkem sedm podlaží. Dvě kryté chodby nad sebou slouží jako spojnice hradu se zámeckým divadlem a zahradou. V zámku Josef Adam zřídil maškarní sál a nově upravil zámeckou kapli sv. Jiří.
Se svou manželkou Marií Terezií měl Josef Adam během dvanácti let trvajícího manželství devět dětí. Marie Terezie ve svých 32 letech onemocněla neštovicemi a zemřela. Manželství dle pramenů bylo velice šťastné a Josef Adam na svou ženu nikdy nezapomněl a již se neoženil. Letohrádek Bellárii v zámecké zahradě nechal vymalovat nástěnnými malbami, které mu připomínaly šťastné chvíle s Marií Terezií strávené.
Hrad Český Krumlov se stal po Pražském hradu druhým nejrozsáhlejším hradem u nás. Na pěti nádvoří se nachází 40 paláců a budov. Zámecký komplex má na 300 pokojů a sálů. R. 1992 byl Český Krumlov na ostrohu nad meandrem Vltavy zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Zdroje:
Ediční řada Didactica, svazek č. 3 ISBN 978-80-85033-15-1
Špalíček turistických zajímavostí Česka, Kartografie Praha a.s. ISBN 80-7011-892-X
