Článek
Evžen Hilar vydáním knihy Dagmar Hilarové „Nemám žádné jméno“ plní poslední přání své matky, aby obhájil matčino autorství celého díla.
Knihu „Útěk z Malé pevnosti Terezín“, přepis románu z let 1964-1965 pro knižní vydání, upravil syn autora Antonín Ešner.
Terezín leží v soutoku Ohře s Labem v úrodné nížině. Terezínskou pevnost dal postavit Josef II. Nazval ji na paměť své matky, císařovny Marie Terezie.
Za druhé světové války Malá pevnost sloužila jako vězení převážně pro politické vězně. Zde začíná příběh první knihy „Útěk z Malé pevnosti“.
Miloš Ešner, Josef Mattas, František Maršík, tři odbojáři, členové druhé lehké tajné divize, napojené na ilegální ústředí NEMO v Praze, se octnou v Malé pevnosti. A z tohoto vězení se rozhodnou utéci, přestože jsou si vědomi veškerého rizika s útěkem spojeným. Ví, že k útěku musí být živelná chuť, odvaha a pevné rozhodnutí překonat všechny překážky.
Terezín sehrál roli sběrného tábora. Pevnostní město obklopené mohutnými hradbami, které zaručovaly snadnou ostrahu, mělo řadu kasárenských objektů, do nichž se dalo umístit velké množství osob. Zde vzniká Terezínské ghetto, odtud vyjíždí transporty do vyhlazovacích táborů. Zde začíná příběh Dagmar Hilarové, neboť je sem krátce před svými 15. narozeninami transportována Dagmar Berzettiová a zde zůstává až do konce války. „Tehdy přes jedinou noc opadalo mé dětství jako přezrálá květina,“ zaznamenává si do deníku. Umístěna v dětském domově pro dívky L 410. píše si deník, pokračuje v rodinné kronice. Pracuje v úklidové četě, v zemědělství, učí děti češtině a výtvarné výchově. Nějaký čas odváží mrtvé se svou sestřenicí. Ošetřuje nemocné a umírající. Absolvuje kurz pro zubní instrumentářku. Píše básně. Dokonce zde poznává lásku Jiřího Pavla, bratra budoucí spisovatele Oty Pavla.
Oba autoři knih žijí svůj nejtěžší úsek života. A přesto jsou jejich knihy je prodchnuty vírou v lepší budoucnost, odvahou čelit nástrahám a příkořím, jen co je možné. Miloš Ešner uvádí: „Žili jsme skutečně jen ideály a tyto ideály byly tak rozdílné od těch, které jsme měli na svobodě!“
Obě knihy se čtou jedním dechem. Z obou knih vyzařuje pravdivost a upřímnost bez zbytečných nadnesených slov. A už jen z tohoto důvodu stojí za přečtení a zamyšlení se nad nimi.
Zdroje: Dagmar Hilarová: Nemám žádné jméno, FRAGMENT ISBN 978-80-253-1418-0
Miloš Ešner: Útěk z Malé pevnosti Terezín, NAŠE VOJSKO ISBN978-80-206-1149-9
