Článek
Rozkvět města nastal ve 2. polovině 15. století, kdy Štěpánek Netolický, poddaný Petra IV. z Rožmberka založil slávu zdejšího rybníkářství.
V r 1505 byl zřízen nový panský pivovar, dnes produkuje pivo Regent.
Na náměstí stojí měšťanské domy z 16-18. století a renesanční kašna z 1569. Původní historický půdorys zůstal bez větších změn zachován do současnosti.
Největšího rozmachu dosáhla Třeboň v 16.-17. století za vlády dvou Rožmberků, bratří Viléma a Petra Voka. Od roku 1600 se stal renesanční zámek sídlem dvora Petra Voka. Petr Vok přesídlil do Třeboně, když byl pro dluhy nucen prodat krumlovské panství.
Nová éra budování a rozkvětu souvisí s Jakubem Krčínem z Jelčan. Jeho zásluhou město obklopily rybníky Svět, Opatovický a Rožmberk. Rybník Rožmberk, nazývaný „Jihočeské moře“, vybudoval Krčín v letech 1584-90. Na 800 dělníků postavilo 11 m vysokou, 9-12,5 m širokou hráz z jílovitopísčité zeminy. Nápad vytvořit velký rybník v údolí Lužnice a vybudovat umělý vodní kanál byla myšlenka jeho předchůdce Jana Štěpánka Netolického. Plán ovšem začal uskutečňovat Jakub Krčín.
Říká se, že dílo bylo tak pozoruhodné a odvážné, že lidé mluvili o spojení Krčína s ďáblem. Také se traduje, že Krčín byl tvrdý a nesmlouvavý zaměstnavatel. Proto ani po smrti nemá klid. Za temných nocí se prohání po Třeboni ve strašidelném povozu taženém šesti divokými kocoury – ďábly. Krčín se projíždí po hrázi, obhlíží své dílo a lituje krutostí, kterých se ve svém životě dopustil.
Stejně tak se prý dodnes zjevuje přízrak bílého koně, cválajícího s vlající hřívou ulicemi města. Býval to nejmilejší kůň Petra Voka, který si ho dal po smrti vycpat.
V r. 1660 získali třeboňské panství Schwarzenbergové a ti jej drželi až do 20. století.
Třeboň má bohatou lázeňskou tradici od r. 1883, léčí se zde revmatické choroby a choroby pohybového ústrojí. Léčba je založena na léčebném účinku rašeliny, která se těží nedaleko Třeboně.
Zdroje. Špalíček turistických zajímavostí Česka Kartografie Praha ISBN 80-7011-892-X
111 Nej České republiky Kartografie Praha ISBN 80-7011-868-7
Petr Hora-Hořejš“ Toulky českou minulostí“ ISBN 80-85621-97-5
