Článek
Pojem „nerovný“ nebo také „morganatický“ sňatek se vyskytuje v německém manželském právu již od 13. st. Jeho smyslem bylo smluvně pojistit manželství nerovné ať již rodem, nebo majetkem. Měla i materiálně zajistit nerovnorodého manžela a děti z tohoto svazku vzešlé. Měla ochránit výše postaveného manžela před negativní důsledky nerovného manželství.
František Ferdinand byl ze čtyř dětí – 3 bratři a sestra.
Jeho otec arcivévoda Karel Ludvík se oženil r. 1856 v Drážďanech s dcerou saského krále Jana a Amálie Bavoské, šestnáctiletou princeznou Margaretou. Jeho sňatek odpovídal přesně habsburské tradici, neboť si bral svoji sestřenici; jejich matky byly sestrami. Šťastné manželství netrvalo dlouho, osmnáctiletá Margareta umírá na tyfus. Bez potomků.
Karel Ludvík se oženil podruhé r. 1862, za čtyři roky. Jeho ženou se stala princezna Marie Annunziata, dcera neapolsko-sicilského krále Ferdinanda II., zvaného „Re Bomba“ /“Král Bomba“/. Když se mu podařilo podrobit vzbouřenou Sicílii po pětidenním bombardování Messiny, vyneslo to Ferdinandovi onu přezdívku.
Marie Annunziata byla opět velmi mladá, devatenáct let. Měla chatrné zdraví, trpěla plicní chorobou. První roky pobývali na zámku Artstetten, zimu trávili ve Štýském Hradci, kde se jim narodili první dva synové, r. 1863 František Ferdinand a r. 1865 mladší Otto. Ve Vídni se r. 1868 narodil nejmladší syn Ferdinand Karel. V Artstetten se r. 1870 narodila nejmladší dcera Margarethe Sophie. Marie Annunziata umírá mladá, nejstarší František Ferdinand osiřel v 7 letech.
Potřetí se oženil Karel Ludvík s 18letou princeznou Marií Therezií Braganza, která pocházela ze starého portugalského královského rodu. Rodina však žila v bavorském městě Heubachu a Marie Therezie byla vychována jako Němka. Narodily se jim dvě dcery Marie Annunziata r. 1876 a o dva roky později poslední potomek Elisabeth Amalia. Její zálibou bylo jezdit na koni, účastnit se lovů.
Marie Therezia byla rodinný poklad, všichni ji ctili a milovali. Získala oblibu celé habsburské rodiny nejen svou melancholickou krásou, ale i trápením s prchlivým, stárnoucím Karlem Ludvíkem. Obdiv získala i u korunního prince Rudolfa, který byl jen o 3 roky mladší. Marie Therezia získala srdce všech dětí, i těch nevlastních. František Ferdinand k ní přilnul a po celý život byla jeho „nejdražší mamá“ a on její „oddaný syn František“. Byla také v celé rodině jediná, kdo podpořil tvrdohlavého Františka Ferdinanda, když se chtěl za každou cenu oženit s hraběnkou Žofií Chotkovou.
Karel Ludvík se od mládí zajímal o umění a jeho životním posláním se stalo financování výstav, zakládání a obohacování muzeí. Podnikal dlouhé cesty, bigotní Karel Ludvík navštívil mimo jiné i Palestinu. Ve Svaté zemi se vydal po Kristových stopách, což ho dovedlo i k Jordánu. Protože vody této řeky byly považovány za posvátné, arcivévoda se napil, přestože byl průvodci varován. Onemocněl břišním tyfem a po návratu do Vídně 19. května 1896 zemřel.
František Ferdinand se vášnivě rád s otcem zúčastňoval honů; své první zvíře složil již v devíti letech a během svého života prý skolil na tři sta tisíc zvířat.
Necelý měsíc před 12. narozeninami Františka Ferdinanda r. 1875, zemřel ve Vídni jeho vzdálený příbuzný, arcivévoda František V. d´Este, vévoda z Modeny, Massy, Carrary a Gustally. František Ferdinand po něm zdědil krom titulu d´Este, paláce ve Vídni a Benátkách, vilu v Římě, zámek a panství Chlum u Třeboně, dále sbírku palných a sečných zbraní nedozírné ceny. Stává se po smrti korunního prince Rudolfa jedním z nejbohatších následníků trůnu.
Stejně jako jeho matka, trpěl František Ferdinand plicní chorobou. Na radu lékařů podniká cestu kolem světa. Tři dny před svými 29. narozeninami nastoupil na palubu Kaiserin Elisabeth a vyrazil na širé moře. Po deseti měsících putování stanul opět ve Vídni. O svých zážitcích a dojmech si arcivévoda vedl podrobné zápisky a později vydal Deník mé cesty kolem Země 1892-1893.
R. 1887 zakoupil 24letý František Ferdinand panství Konopiště od Františka knížete Lobkovice. Na Konopišti nechal zavést elektřinu, ústřední vytápění, dal pokyn k vybudování koupelen a výtahu.
Konečně císař František Josef se podvolí, ustoupí a sňatek povolí. Ovšem budoucí potomci jsou vyloučeni z nástupnictví na trůn. Vytoužený sňatek Františka Ferdinanda a Žofie Chotkové se konal na severu Čech v Zákupech 1.července 1900. Roli hostitelky se ujala nevlastní matka arcivévodkyně Maria Therezia a její dcery. Po hostině odjeli novomanželé na Konopiště.
Po svatbě Františka Ferdinanda se Žofií jim císař přidělil jako rezidenční zámek Belvedere. Bývalé letní sídlo prince Evžena Savojského, perlu vídeňské architektury, vybudovaný Mistrem Hildebrandtem.
„Žofi je to nejkrásnější, co jsem od života dostal.“ píše své nejdražší mamá.
Z velmi šťastného manželství se narodili tři děti, r. 1901 dcera Žofie, o rok později Max a o další dva roky Ernst. Žofie a Ernst se narodili na Konopišti, Max ve Vídni v Belvedere.
Šťastné manželství ukončila náhlá smrt v Sarajevu. Gavrilo Princip dvakrát zmáčkne spoušť. Když před zraky Františka Ferdinanda padne Žofie, jen matně slyší manželova slova: „Žofi, Žofi, neumírej mi! Zůstaň žít pro moje děti!“ Kněžna zemřela první. Po jedenácté hodině 28. června 1914 zazvonil umíráček, za chvíli se přidal další, jeden po druhém se rozezněly zvony všech sarajevských kostelů.
Z důvodu nerovnorodého původu je vyloučeno pohřbení manželů v kapucínské hrobce, a tak František Ferdinand a jeho choť Žofie naleznou místo svého odpočinku v rodinné hrobce na zámku Artstetten. Na hrobce leží nápis: „Svázáni svazkem manželství, spojeni stejným osudem.
Zdroje:
J. Pernes O trůn a lásku ISBN 978–80-7243-311-7
J. Weitlanerová František Josef I. ISBN 978-807253-324-4
