Článek
Ve svých jemných pracích spojil různorodé vlivy moderního francouzského umění. Jeho životní dílo se dělí na navzájem velice odlišné styly.
Za jeho největší zásluhu můžeme považovat citlivou vitalitu, lásku a životní nadšení, s nimiž tak přirozeně vmísil francouzské vlivy do svého domácího maďarského prostředí.
Hluboká lidskost a pochopení v jeho dílech v Maďarsku nepochybně až dosud přispívá k jeho výjimečné oblibě.
Rippl-Rónai autoportrét
József Rippl- Rónai se narodil 23. května 1861 ve městě Kaposvár. Otce, jenž byl ředitelem městské školy, pojily k synovi hluboké city. Narodili se mu další tři bratři, z nichž nejstarší Ödön, byl Józsefovi blízký po celý život. Finančně svého bratra podporoval, sbíral jeho díla a vždy mu pomáhal.
József Rippl-Rónai započal studia na místním gymnáziu a potom získal diplom lékárníka v Budapešti. Našel si místo domácího učitele v rodině hraběte Ödöna Zichyho, ve volných chvílích si kreslil a občas zkoušel i malovat olejovými barvami, které dostal od hraběnky.
Paříž
R. 1887 cestuje do Paříže, kde pobyl deset let. Zpočátku pracoval v ateliéru Mihálye Munkácsyho, který Józsefa přijal coby pomocníka. Směl malovat kopie jeho obrazů, kde se seznamoval se slavnými novinkami své doby. Ač na svého učitele vzpomínal s vděčností a s porozuměním, jeho umělecký vkus mu po čase připadl překonaný.
Pro sebe a svoji životní družku, Lazarin Baudrionovou, pařížskou modelku a pilnou restaurátorku návrhů na výšivky, mladý malíř pronajal ateliér.
Zanedlouho se odstěhovali z Paříže do Neuilly společně s bohatým skotským malířem J.P.Knowlesem, kde používali jeden ateliér. Knowles měl výtečné znalosti v oblasti umění. Stal se zprostředkovatelem mystických malířských proudů, jež s sebou přineslo preraffaelisté hnutí. Novinkou bylo zobrazování nevšedních, vláčných a nadpozemských ženských těl.
Již první malířova samostatná výstava v březnu 1892 v budově pařížského velvyslanectví Rakouska-Uherska sklidila neobyčejný úspěch.
Secese
Pochvalným slovem v období secese bylo slůvko „dekorativní“. Obrazy a tisky měly našemu oku poskytnout pohled na pěkný vzor ještě, než vůbec poznáme, co obraz vlastně znázorňuje. Tato móda pomalu, ale jistě dláždila cestu novému uměleckému přístupu. Rippl-Rónai se pod vlivem secese věnuje užitému umění jako jeho francouzští přátelé. Jeho vrcholným dílem v oblasti užitého umění byla Andrássyho jídelna.
V r. 1900 na návštěvě Knowlesovy matky ve švýcarském Wiesbadenu navrhuje jemné skleněné předměty.
Návrat do Maďarska
R. 1901 opouští Paříž a stěhuje se do Somogyaszaló ke svému bratrovi. V průběhu léta navštíví s manželkou Ostende a Brusel. Podniká cesty do Moskvy a Petrohradu.
V únoru 1902 se definitivně usadí v Kaposváru, kde si na Hlavní ulici koupí nevelký domek. Kaposvár byl městem s vlasteneckým cítěním, kde vládl silný kult Lajose Kossutha. Postava Lajose Kossutha s plnovousem se objevila na několika malířových dílech.
„Každý by se měl snažit dosáhnout originality.“
Rippl-Rónai považoval za nejdůležitější absolutní originalitu, což předpokládalo odpoutání se od mistra a nalezení vlastního srozumitelného jazyka. Toužil vytvořit jeden jediný obrazový styl, který se nepodobá žádnému jinému.
Zorka – malířova nejoblíbenější modelka
R. 1915 poznal Elzu Bányaiovou (Zorka), která se později stala nejčastějším modelem jeho obrazů a pastelů. Rippl-Rónai podle ní namaloval snad stovky obrazů. Možná své nejkrásnější obrazy. Zorka s květinami, Zorka na jaře, Zorka na podzim, Zorka ráno v zlaté záři a zlatožlutém pyžamu, Zorka nalíčená ve večerním osvětlení …
Obraz Zorka Bányaiová v černých šatech je posledním Rippl-Rónaiho olejem. Jako labutí píseň uzavírá jeho malířskou kariéru.
R. 1927 25. listopadu Rippl-Rónai umírá ve vile Róma v Kaposváru.
Rippl-Rónaiho současníci
Význačným mistrem Rippl-Rónaiho byl Mihály Munkácsy /1861-1900/. Munkácsy byl uznávaným oslavovaným umělcem pařížských salónů. Vedle svého mistra se stal Rippl-Rónai známým žákem a možná i to položilo základy jeho budoucí slávy, protože veřejnost věřila v jeho talent. Ve svých malířských studiích Rippl-Rónai brzy dosáhl Munkácsyho úrovně a jen za cenu velkých duševních bojů se mu podařilo od mistra oddělit.
V hledání originality mu napomáhal skotský malíř J. P. Knowles /1864-1954/. Tento vzdělaný a všestranně nadaný přítel seznámil Rippl-Rónaiho s hlavními myšlenkami symbolismu.
Knowles představil v Paříži Rippl-Rónaimu A. Maillola /1861-1944/. Rippl-Rónai seznámil potom Maillola se členy skupiny Nabis, s nimiž udržoval přátelské styky.
Rippl-Rónai našel svoji duševní útěchu v uměleckých dílech členů skupiny Nabis. Nabisté, to byla přátelská společnost s esoterickým charakterem, ve které se malíři nacházeli ve stavu věšteckého opojení. Novátorské malířské teorie tajné společnosti mystického rázu si získaly celou řadu umělců. Skupina byla nazývána „Malíři Revue Blanche“. Jejich umění se pod vlivem Gauguina pročistilo, umělci malovali s duchovním, symbolickým posláním.
Zdroje: E. H. Gomrich: Příběh umění, 1995
Největší malíři: József Rippl-Rónai č. 30
