Článek
Kutná hora se díky stříbrnému bohatství stala nejbohatším městem království a český král byl nejbohatší panovník v Evropě. Mohla si dovolit honosnou stavbu katedrály svaté Barbory, patronky havířů. Ta tvoří dominantu města nad údolím Vrchlice.
Podle pověsti svatá Barbora žila asi ve 3.-4. století. Oplývala neobyčejnou krásou. Její otec Dioscorus ji uvrhl do věže, aby ji žádný nápadník nemohl spatřit. Barbora se ve věži stala křesťankou. Otec si nepřál, aby Barbora byla křesťankou a udal ji úřadům. Bylo mu přikázáno, aby ji sám popravil, což učinil. Po tomto činu byl zabit bleskem.
Sv. Barbora je patronkou horníků, dělostřelců. Obvykle drží své dva atributy: mučednickou ratolest a věž, v níž byla uvězněna. Někdy bývá zobrazena s mečem.
I vznik jména má původ v pověsti. Držitel kraje, Miroslav z Cimburka povolal do kraje mnichy cisterciáky. Pověst vypráví, že to byl sedlecký mnich, který na lesním svahu objevil stříbrnou žílu. Při procházce usedl na hebkém mechu pod skálou, aby si odpočinul a po chvilce usnul. Ve snu se mu zdálo, že objevil rudnou žílu, že kolem sebe všude se blyští stříbro.
Když se probudil, rozhlížel se kolem a hledal stříbro. Jak se tak rozhlížel, najednou před sebou spatřil tři dlouhé stříbrné pruty ze skály vzrůstající. Svlékl kutnu, zanechal ji jako znamení na místě a pospíchal oznámit opatovi a řádovým bratřím radostnou zprávu. A tak mniši otevřeli v těchto místech stříbrné doly a město bylo nazváno podle mnišské kutny „Kutná hora“.
Dvůr nazýván Vlašský, bývalá mincovna s královským sídlem, obdržel jméno od vlašských, tedy italských mincířů, které povolal Václav II. do Čech.
Vydatná naleziště stříbra umožnila králi Václavu II. provést v Čechách měnovou reformu zavedením nového platidla – pražského groše, kterým se platilo až do r. 1547. Protože nové české mince byly bělostné jak čerstvě napadlý sníh, říkalo se jim zmrzlíci.
Kutná Hora byla svědkem mnoha událostí. R. 1409 z podnětu mistra Jeronýma a Jana Husa zde byl vydán Dekret Kutnohorský, jímž se českému jazyku na Karlově universitě dostalo přednosti třemi hlasy před jedním německým.
Ve Vlašském dvoře r. 1471 byl zvolen za českého krále Vladislav Jagellonský.
Z 15. století nám zůstaly Kamenná kašna a Kamenný dům, jehož podoba pochází z r. 1489.
Po vyčerpání dolů, zrušení mincovny r. 1727 dochází k poklesu významu Kutné Hory.
V 18. století byla postavena barokní jezuitská kolej v blízkosti katedrály sv. Barbory.
V 18. století v Kutné Hoře byla postavena monumentální budova kláštera voršilek podle plánu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. V r. 1991 byl klášter navrácen Českomoravské provincii Římské unie řádu sv. Voršily.
Zastavte se v některé restauraci a připomeňte si onu slavnou dobu tohoto města. Třeba v restauraci, která nese název slavného rodáka Mikoláše Dačického. Mikoláš vedl bouřlivý život, byl to člověk, který snadno vzplane a nemá daleko ke rvačce či k souboji. Většinu času trávil v krčmách u vína. Strávil několik let ve vězení za zabití v souboji. Přesto po něm zůstala kronika. Zachovaly se jeho paměti, do kterých jednak přepsal zápisky svého otce a dědy a doplnil svým osobitým stylem. Současníci v něm viděli rváče a opilce, následující generace ocenili jeho literární činnost.
Zdroje: Kutná Hora Vydavatelství ČTK Pressfoto ISBN 80-7046-134-9
Vladimír Kovářík: Literární toulky po Čechách Albatros
Josef Pavel: Pověsti českých hradů a zámků Melantrich ISBN 80-7023-175-0
Elisabeth Hallamová: Světci VOLVOX GLOBATOR ISBN 80-7207-028-2
