Článek
Ferdinand I. jako rakouský císař, Ferdinand V. r. 1830 jako král uherský a jako král český korunován r. 1836. Poslední Habsburk korunovaný na českého krále. Na trůn nastoupil jako dvaačtyřicetiletý.
Narodil se ve Vídni. Prvorozený syn císaře Františka a Marie Terezie Bourbonské. Od narození byl tělesně i duševně postižen, což byl mimo jiné i důsledek pokrevních sňatků mezi Habsburky. Trpěl epilepsií a koktal. Na rozdíl od mnoha jiných lidí chabého rozumu nebyl agresivní. Naopak byl dobromyslný, bezelstný a štědrý. Byl nazýván Dobrotivý.
I přes své těžké postižení měl základy pěti jazyků, miloval hudbu, hrál na klavír. Zajímal se o heraldiku, sbíral knihy a mapy. Oblíbil si zahrady a skleníky, kde obdivoval palmy a jiné exotické rostliny.
Vládl jen formálně (1835-1848). Na veřejnosti nevystupoval často. Ve skutečnosti monarchii spravovala čtyřčlenná rada, tzv. státní konference: kníže Metternich, hrabě Kolovrat, arcivévodové Ludvík a František Karel.
V Olomouci, v arcibiskupském paláci 2. prosince 1848 Ferdinand V. zvaný Dobrotivý abdikoval v důsledku revolučních bojů namířených hlavně proti tzv. metternichovskému absolutismu. Metternich musel uprchnout a k nastolení pořádku bylo nutné, aby se vlády ujala ráznější osoba. Ferdinand postoupil císařskou korunu svému synovci Františkovi, který vládl jako Franz Josef.
Ferdinand měl štěstí, neboť se jeho chotí stala Marie Anna Savojská, dcera sardinského krále Viktora Emanuela I. a Marie Terezie z Modeny. Obětavá, pečující a milující choť. Byla mu spíše pečovatelkou než manželkou. Měla pověst ženy nijak zvlášť hezké, ale skromné a mravní. Děti spolu neměli. Se svým manželem sdílela zájem o botaniku, hudbu a výtvarné umění.
Ferdinand se věnoval svým zálibám, zemědělství a hře na piano. Kromě toho byl vášnivým hráčem taroku. Jejich domovem se staly Hradčany. Ferdinand zemřel v Praze a byl pohřben ve vídeňské kapucínské hrobce. Marie Anna ho přežila o devět let.
Zdroje: Petr Hora – Hořejš: Toulky českou minulostí
Petr Čornej, J.P. Kučera, V. Vaníček a kol. Evropa králů a císařů
Václav Oulík: Po stopách Habsburků
