Článek
V mládí vedl zhýralý život. Veselý, družné povahy. Pobýval v pochybné společnosti. Opíjel se, měl četná milostná dobrodružství. Zajímal se o lov, exotická zvířata, rostliny. Zřizoval okrasné zahrady, parky. Měl vášeň pro koně. Spolu s bratrem Karlem založil jejich chov v českých Kladrubech a istrijské Lipizze.
Ovládal několik jazyků. Vzdělaný, kultivovaný. V mládí četl Lutherovy knihy, poslouchal luteránské kazatele a obklopoval se přáteli z řad protestantské šlechty. Byl vychováván Wolfgangem Augustem Schieferem, netajícím se sympatiemi k luteránství. Svým dvorním kazatelem učinil lutersky orientovaného Sebastiana Pfausera. Jeho osobní lékař Kraft von Crafftheim (Johannes Crato) žil po několik let v domě Martina Luthera.
Celá rodina sledovala s velkými obavami, že Maxmiliána zaujalo učení Martina Luthera. Vynikal svou náboženskou snášenlivostí, traduje se o něm, že byl tolerantní panovník. Až do své smrti trval na tom, že katolické a protestanské náboženství mají žít vedle sebe.
Otec Ferdinand I. jej dal zasnoubit s katoličkou. S Maxmiliánovou sestřenicí. Bratři se dohodli, Ferdinandův syn si vezme Karlovu dceru. Zbožná choť. Nehezká a velmi zbožná. Sňatek ho měl napravit. Otec nevěsty, Karel V., který byl zároveň i ženichův strýc, slíbil své dceři dvojité věno ve výši 200 000 zlatých a jako dědictví po matce 100 000 burgundských tolarů. Ve Španělsku Maxmiliánovi ani nezbude nic jiného než žít v souladu s katolickým náboženstvím.
Maxmilián neměl nejmenší chuť vzdát se příjemného mládeneckého života. Svobodu užíval plnými doušky.
Marie Španělská – dvacetiletá sestřenice. V otázkách víry neústupná, žádný kompromis. Bigotní katolička, vychovávána v duchu tvrdé katolické víry svou matkou Isabelou Portugalskou. Marie udržovala osobní kontakt s papežem Řehořem XIII.
Svatba se konala r. 1548. Manželství je velmi plodné. Z patnácti dětí se devět dožilo dospělosti. Plodnost nezaručovala šťastné manželství. Marie zůstává cizí nejen svému manželu a později i dětem.
Maxmilián měl sedm levobočků. Jeho synové byli bezdětní s výjimkou Rudolfa II, který zplodil několik nemanželských potomků.
Sňatek Maxmiliána nijak nenapravil, jen se musel zřeknout luteránské víry a zřetelně se přihlásit ke katolicismu, což bylo podmínkou jeho korunovace římským králem.
Rozpolcený a bezradný. Žil v rozpolcené době. „Nejsem ani protestant, ani katolík, ale křesťan“. Před smrtí projevil své skutečné náboženské stanovisko, odmítl zpověď a udělení svátosti posledního pomazání. Umírá ve věku 49 let cestou na říšský sněm do Řezna. Pochován je vedle svých rodičů v Praze v katedrále sv. Víta.
Marie po smrti manžela, strávila ve Vídni a v Praze velkou část života, ani v jednom z těchto měst se necítila být doma. Umírá v jednom madridském klášteře r. 1603.
Zdroje:
Habsburské císařovny Sigrid-Maria Grössingová ISBN 978-80-7617- 243-2
Po stopách Habsburků Václav Oulík ISBN 80-7190-348-5
Evropa králů a císařů P.Čornej, J.P.Kučera, V.Vaníček a kol. ISBN 80-237-3511-X
