Článek
Vltava inspirovala celou řadu umělců, např. Bedřicha Smetanu, Antonína Chitussiho, byla námětem řady uměleckých děl, z nichž nejznámější je Vltava z hudebního cyklu Má vlast.
Skladba líčí běh Vltavy, začíná od prvních praménků, teplá Vltava pramenící na Šumavě pod Černou horou ve výšce 1172 m. n. v. a chladná Vltava se spojí do jednoho proudu. Tok Vltavy dál pokračuje po lučinách a hájích, kde zrovna slaví veselé hody, při noční záři luny rej rusalek. Na blízkých skalách se tyčí pyšné hrady a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských, blíží se k Praze a sílí, Vyšehrad se objeví na strmé skále, konečně mizí v dálce v majestátném toku svém v Labi u Mělníka.
Ústředním tématem je tu melodie řeky. Smetanova základní idea symfonických básní jako cyklus oslavuje vlast, Vyšehrad a Vltava jsou hotovy v druhé polovině r. 1874. Smetanova Má vlast byla symbolem sebevědomí národa v jeho nejtěžších chvílích.
Dodnes je živé Smetanovo heslo „V hudbě je život Čechů“, které pronesl při poklepávání na základní kámen Národního divadla.
Dunaj – po Volze druhá nejdelší řeka Evropy, 2811 km. Protéká územím 10 zemí. Leží na nejvíce hlavních měst – na Vídni, Bratislavě, Budapešti a Bělehradu.
19. století – Vídeň žila bezstarostným způsobem života. Městem na Dunaji vládla „skvělá nálada“. Carpe diem! – „Užívej dne“ či „dolce far niente“, „sladká zahálka“, povrchní každodenní radovánky vyplňovaly čas „tančící Vídně.“
Vídeňané putují do tanečních sálů v zástupech. Johann Strauss ml., pohublý muž s ohnivým pohledem fascinuje nejenom něžné pohlaví. Ve stále rychlejším sledu hází hudební perly tancem posedlému davu jakoby z nevyčerpatelného proudu inspirace.
Fiakry, zvuk houslí, hospůdky šířící vůni vuřtů a chlazeného piva, procházky v Prátru, koncerty a sladké operety, kavárny, skvěle oblečené dámy v róbách, muži ve fraku a „valčíkový král“. Je to Wagner, říká se, který Johanna Strausse nazval králem valčíků.
Dunaj inspiruje Strausse k valčíku „Na krásném modrém Dunaji“. Zprvu zpívaný valčík podle předlohy maďarsko-židovského básníka Karla Isidora Becka.
„Dunaji, tak modrý, údolím a luhy kolébal ses klidně v dál, tebe zdraví naše Vídeň“.
Zdroje: Petr Hora - Hořejš Toulky českou minulostí 7 ISBN 80-238-2999-8
Toulky českou minulostí 8 ISBN 80-238-5709-2
Mistři klasické hudby 6 - Smetana ISSN 1212-6160
Juliana Weitlanerová Johann Straus, otec a syn ISBN 978-80-7253-379-4
