Článek
Moje kamarádka, říkejme jí třeba Jarka, by mohla mít svatozář. Tak moc je hodná. Dělá ve školce, ale jak je stále mezi dětmi, dost intenzivně si uvědomuje, že jí chybí ty vlastní. Bohužel dlouhodobě postrádá partnera, se kterým by si dětičky mohla pořídit. Jarka není dvakrát dravá, nechodí lovit muže po nocích, ani se nevrhá na rozvedené tatínky, kteří si vyzvedávají své ratolesti. Spíš čeká. Nebo čekala, ale začal jí pomalu ujíždět vlak, takže se jala hledat štěstí na internetové seznamce.
„Ty opravdu chceš jenom to, aby ten chlap byl hodný? Víc nic?“ divila jsem se, že Jarka neklade na potenciálního manžela žádné požadavky. Zavrtěla hlavou, prý je to pro ni to nejpodstatnější. Tak proč ne, asi nejlíp ví, co chce, říkala jsem si, a popřála jí mnoho zdaru.
S hodným klukem na rande
A zadařilo se jí, nějakou dobu si s jedním hodňákem povídala a bylo to tak hezké, že si dohodli rande. Na dvě odpoledne, aby to bylo bezpečné, vyzvedával ji před školkou s tím, že si zajedou do kavárničky, kterou vybral.
Začalo to pohádkově, otevřel jí jako pravý gentleman dveře, pomohl jí nastoupit do auta, dokonce přinesl i pugét. Jarka to viděla nadějně, chlapec zapůsobil. Tedy než si dotyčný pustil v autě rádio. Shodou okolností tam běžely předvolební prezentace politických stran. Jarka by raději poslouchala hudbu, ale jak je dobrotivá, neměla vůli prudit. Asi by to brenetění mladé političky pustila jedním uchem tam a druhým ven, případně se tomu zasmála, jenže její doprovod se slova oné osoby jal komentovat. A nechtěl rozebírat, že politička nedovede správně vyslovit některé hlásky, jak zaznamenala Jarka. Ne, on vnímal něco jiného.
„To je skvělý nápad, že by se dělníci zase mohli podílet na vedení podniku, že?“ řekl dotyčný. Jarka se svou nekonfliktní povahou nebyla schopna relevantně odpovědět, aspoň to tak později líčila, jen vykulila oči. Doufala totiž, že její vyvolený žertuje. Ale o žádný vtípek nešlo, dotyčný pokračoval. Ukázalo se, že je tak „hodný“, že opravdu přeje všem, aby se měli dobře. V překladu stejně dobře. To znamená, že by ty bohaté trošku zkrouhnul, aby nebyli tak moc bohatí, a u toho by ještě klidně oslavil výročí narození Karla Marxe.
Sbohem a rudý šáteček
„Můžu se zeptat, koho budeš volit? Tady tu osobu?“ zvládla se zeptat Jarka. „Jo, nejspíš jo, ale ještě mám jednoho favorita. Víš, těch bytů je u nás opravdu málo,“ nadhodil hodný mladý muž. Kavárnu, kterou nápadník vybral, Jarka nenavštívila, protože za jízdy vystoupila z auta. Než předvedla kaskadérský kousek, stihla notně překvapenému muži sdělit, že jejímu pradědovi už kdysi takhle statek zabavili a že druhého pro jistotu rovnou zavřeli.
„Mělas pravdu, že být hodný nestačí,“ přiznala Jarka, když to všechno vstřebala. Tedy v momentě, kdy vystřízlivěla. Místo za romantikou do kavárny se vydala pro flašku do sámošky. A jak byla vykolejená, potřebovala si loknout vína hned před obchodem. Takhle se Jarka normálně opravdu nechová, jenže rande si vybralo svou daň. Viděla rudě, doslova. Došlo to tak daleko, že požádala nějakého muže před obchodem o pomoc s otevřením lahve. „Moc hodný pán, asi se ještě uvidíme,“ usmívala se. „A víš, koho bude volit?“ nesměle jsem se optala. Jarka mávla rukou: „Jistě, to bylo první, na co jsem se zeptala!“
