Článek
Kdo má potřebu občas odvézt dítě ze školy, může lehce narazit. Doslova, například do jiného vozu. Většina těch trochu starších školních budov totiž trůní v centru měst. V překladu to znamená, že škola byla zařazena do zástavby, která vznikla tak dávno, že si to nepamatují už ani ti nejstarší pamětníci, a takovým způsobem, aby to vyhovovala původním obyvatelům, nikoliv motoristům. A tím ten nárazový problém začíná…
Do starobylých kulis, které se mohou jevit jako velmi atraktivní, se snaží vecpat kromě škol i různé firmy a služby, protože to, co je v centru, je vždycky něco extra. K tomu skvostu se však musí všichni nějak dostat. Však co, na to ty auta máme, aby jezdila, že ano?! No jo, ale ona musí občas i stát. Někde. V pořádku, od toho jsou parkoviště. Ale ta bývají obzvlášť v centrech, kde toho místa primárně moc není, dosti minimalistická. A pokud je poblíž ještě navíc škola, případně školka, jsou v určitých exponovaných časech dějištěm nepěkných výjevů. Sardinky v plechovce by se při pohledu na to zápolení jen smály a chlubily se, že mají hodně místa.
Velké a (ne)bezpečné
Ne, nemohou za to ženy za volantem, které se parkovacích rošád u vzdělávacích ústavů účastní nejčastěji, protože jsou třeba na mateřské, mají menší zápřah v práci nebo se jen víc starají o děti. Může za to ten, kdo jim nabulíkoval, že s příchodem dětí nutně potřebují „bezpečné rodinné auto“. To, které má hromadu pípáků a bohužel i velikost slona. Možná jede samo, ale neumí zařídit, že pohodlně zajedete na parkoviště, a ještě z vozu i vystoupíte.
Tak schválně, kdo už to zkoušel? Já jo! Když se mezi dvě kolosální vozidla nacpete s třetím obrem, jen těžko se vám normálně povede otevřít dveře. Takže se se zatajeným dechem rolujete ven a modlíte se, abyste souseda neodřeli. Povedlo se? Jupí! Ovšem pokud je ve voze i nějaké to nemluvně, které nehodláte v autě ponechat osudu, musíte vytáhnout i vajíčko. Nebo se k němu minimálně dostat a dítě odpoutat. Kdo to testoval, ví, jak to funguje. Lze to udělat tak, že zablokujete dopravu, protože zastavíte uprostřed parkoviště, kde dítě ve vajíčku vytáhnete a pohodíte někde u cesty. Pak nastoupíte do auta a zajedete do škvírky. Když u toho venku mimčo povzbudivě vříská a okolí se na vás dívá jako na krkavčí matku, určitě si to v klidu užijete a vůbec ta sousední auta neštrejchnete.
Opravdu to není volba pro každého, proto se můžete pokusit vystoupit ven i s vajíčkem rovnou kufrem. To doporučuji vyzkoušet obzvlášť těm těhotným, optimálně tak v osmém měsíci. Gymnastická průprava na hadí ženu a zkušenosti se základy kulturistiky se vyloženě hodí.
Kdo zajede, musí i vyjet
Pokud máte za sebou výlez z vozu a samotné parkování, neznamená to, že máte vyhráno. Bohužel budete muset z parkoviště někdy taky vypadnout. Rozhodně nepodceňuju ženy za volantem a nehodlám je nějak kritizovat, však jsem taky jednou z nich, ale vím, jak to chodí. Děti nadšené, že skončila škola, naskočí jedno kudy do útrob vozu. Hlučí a bzučí, vy už máte být někde jinde, ale ony si vzpomenou, že něco zapomněly, začnou se hádat a poskakovat, něco chtějí, něco nechtějí. A v této poklidné atmosféře musíte ještě kočírovat vozidlo s rozměry tanku a zcela v klidu s ním vycouvat. Jak asi?
Když se totiž auta uhnízdí z obou stran parkoviště a mezi nimi je prostor, kterým i stará škodovka projede jen s odřenými boky, nastane TA situace. Protože nejsem zrovna mistr vyjíždění a zajíždění a mám traumatické zkušenosti, vždy se snažím zastavit tak, aby čumák vozu směřoval kupředu a já po přikurtování potomků mohla jen vyjet. Ne všichni ale myslí na věci budoucí. To už pak tuším, jak to bude probíhat.
Chvátající máma nacpe děcka dovnitř a její mega auto o kousek poskočí, ale už je u zadku dalšího skoro náklaďáku. Máma je zaklíněná a v háji, nemá se jak vytočit. Tuto situaci mnohdy vylepší to, že stejnou peripetii řeší i máma stojící za ní, která může mít ještě hlučnější děti nebo víc zběsile pípajících čidel. Taková řidička není úplně pozorná a vyjíždějící mámu jedna ani nezaregistruje. A hned tu máme čítankový ťukanec.
Když k incidentu přizvou i policii, je jasné, že smůlu mají nejen obě dámy, ale i my ostatní. Parkoviště bude na nějakou dobu nepoužitelné. Jen od začátku školního roku jsem už viděla příběh dle podobného scénáře dvakrát a až tak zábavné to nebylo. Rozhodně ne tolik jako možnost asistovaného výjezdu.
Mámy sobě: Budu vám ukazovat!
To k té zaklíněné mámě z ženské solidarity přiskočí jiná mamča a snaží se jí pomoci vycouvat dobře míněnými radami. Na nebohou řidičku zběsile mává rukama a křičí: „Ještě můžete!“ Ale do toho se ženě za volantem ozývají další pípáky, protože za vozem stojí nejen navigátorka, ale obvykle se kolem motají i její potomci. Vyjet „s pomocí“ bývá mnohdy ještě horší než vyjet s nárazem.
Velkým štěstím v neštěstí proto je, když se na parkovišti objeví i nějaký otec. Ideálně ten méně neurotický, ten, který nabídne ženě nezištně helfnutí, jaké fakt potřebuje. Prostě jí s tím kolosem bez zbytečných keců a s úsměvem vyjede. V době, kdy jsem také vlastnila trendy SUV, bych za něco takového byla neskonale vděčná, ale bohužel, takovou kliku jsem neměla. Místo toho mě řidič čekající na parkování, který sledoval můj manévr, motivoval troubením a nelichotivými slovy. Naladil mě znamenitě, tak, že jsem nakonec přehlédla nikoliv jiný vůz, ale rovnou stoletý strom.
Malá auto, nejlepší auto!
No jo, taky jsem nějakou dobu věřila, že zajisté potřebuju maxi auto. Ale pak jsem navštívila pár těch starých italských a francouzských městeček. Fiat a brouk, to byla autíčka, kterými řidiči suverénně brázdili úzké uličky a neméně lehce s nimi i parkovali. Nádhera! Otevřelo mi to oči, hned po návratu jsem šla vyměnit vůz. A to doporučuji udělat všem – ulevilo by se nám hromadně, na parkovištích bychom mohli mezi auty i tančit, vyjížděli a zajížděli bychom bez nervů a hádek. Co vy na to? To „bezpečné a rodinné“ si počká v garáži na dlouhé trasy (nebo v autobazaru na prodej), a my, profi mamataxikářky, můžeme vesele drandit po městech v ňuňu mini autíčkách. Když se přidají i pánové, bude to jen dobře. PS: I ten poslední argument, proč to nejde, si můžete škrtnout. Kufr mají tato vozidla překvapivě prostorný, s přehledem do nich uložíte pár aktovek, hudebních nástrojů nebo sportovní výbavu, nákupy a psa nevyjímaje!
