Článek
Nevím, kdo je paní nebo slečna, co píše tyto nesmysly. Já jsem za minulého režimu říkala vždy, co si myslím a nikdy se mi nic nestalo. Že jsme nemohli jezdit do „vysněné ciziny“ no a co? Když vidím tolik podvodů v dnešním cestování, tak se radši podívám po naší vlasti a nikdo mě nikde nenechá. Taky jsme si bez problémů mohli vzít půjčku a nemuseli jsme mít obavy, že přijdeme o práci a nebudeme ji moct splatit. Pravda, neměli jsme v srpnu banány, ale na ulici jsme se nemuseli bát, že nás někdo okrade, nebo zakopneme o bezdomovce. A o prvomájových průvodech víte houby. Kdo nechtěl, nešel. A kultura? Měla jsem předplatné do divadla i na koncerty a měla jsem na to. A bylo na co koukat. Dnes je divadel jak máku, ale drahé a ještě to není ke koukání. A jestliže herci nechtějí být v angažmá, je to jejich volba a musejí se o sebe postarat. Někteří si stěžují, jak jsou na tom špatně a potom se dočteme, že mají vilu na Maledivách a 3× ročně jezdí na dovolenou. Ať se každý nad sebou zamyslí, co skutečně potřebuje.
