Článek
Někdo mi řekl, že se často bavil s jednou mladou pacientkou, která měla stejnou chorobu jako on a jednou jí řekl: „Kdo půjde první, dá flašku.“
Když jsem pracoval v Semaforu jako tiskový tajemník, psal se tehdy rok 1968, často jsme se v divadle potkávali. Jednou jsem seděl na zkoušce Besídky v rašeliništi a Jiří ke mně přišel a říká: „Nějak to nestíhám, nenapsal bys nám jeden text?“ S radostí jsem kývl, Jiří mi druhý den přinesl magnetofonový pásek s písní In In Misty Moonlight. Písničku jsem otextoval, Slávek Šimek mi ještě před premiérou řekl: „Tleskám vaší písničce.“ Krátce na to byla premiéra, hra i s mojí písní se později dostala i do televize a pak se píseň objevila i na deskách. Když budete hodní a dáte mi nějaký lajk, napíšu vám, kde si písničku můžete stáhnout. Písnička se jmenuje Někdo se k nám dívá a zpívala ji Naďa Urbánková s Miluší Voborníkovou.
Nenašel jsem v archívu žádný rozhovor, který bych byl s Jiřím Grossmannem dělal. Tedy našel, ale vesměs věcného obsahu: co se chystá, co se píše atd., ale v jednom rozhovoru jsem objevil alespoň střípek.
Ptám se Jiřího Grossmanna, jak vzniká písnička:
„Nejprve píšu text. Pokud se pamatuji, Jiří ani nechtěl komponovat. Jednou jsem mu ale přinesl text písničky Máš hvězdy v očích, který se mu líbil. Pak mi melodii, kterou zkomponoval, hrál na zájezdu na nějakém strašném pianu. Písnička měla úspěch a Jiřího začalo komponování bavit.“
Ten Jiří, o němž je řeč je samozřejmě Jiří Brabec (Countrybeat).
A pak je tu ještě vzpomínka na začátek spolupráce Jiřího Grossmanna a Pavla Bobka. Ale dejme slovo Pavlu Bobkovi:
„Jednou jsem slyšel v rádiu písničku „Ruby, nechtěj mi lásku brát“ a na první poslech se mi zalíbila. Hned jsem si ji přetočil a začal shánět gramofonovou desku. Jelikož se mi líbila v originále nejen po hudební stránce, ale i po stránce textové, uvědomil jsem si, že mají-li ji mít lidé rádi tak jako já, musí jí rozumět, musí znát smysl textu. A musím říct, že Jiřímu Grossmannovi se povedl text, který nejenže se dobře zpívá, ale také plně odpovídá původnímu anglickému obsahu písně.“ Pavel Bobek tedy začal zpívat česky díky tomu, že objevil v Jiřím Grossmannovi geniálního tlumočníka.
Škoda, že Jiří Grossmann zemřel tak mladý, kolik nádherných textů mohl ještě napsat.
