Hlavní obsah

Hodnocení ve škole: Nástroj motivace nebo zdroj stresu?

Foto: Yan Krukau / https://www.pexels.com/cs-cz/foto/matematika-skola-deti-studenti-8617742/

Hodnocení žáků je důležitou součástí práce učitelů. Je to náročná a zodpovědná činnost. Je však v dnešní podobě správné?

Článek

S příchodem září začíná nový školní rok. Na začátku měsíce je školní prostředí klidnější, protože výuka ještě pořádně nezačala, ale studenti, rodiče a učitelé se připravují na hodnocení, které určuje pokroky a dovednosti dětí. V poslední době se však o tomto tématu hodně diskutuje. Má hodnocení vliv na psychické zdraví dětí? Je to problém, nebo pouze zbytečná hysterie?

Jak se hodnotí pokrok?

Hodnocení pomáhá učitelům sledovat, jak se děti zlepšují a co jim naopak působí problémy. Díky hodnocení mohou učitelé více přizpůsobit výuku každému žákovi. Nicméně, je známkování spravedlivé? Na známkách se často odráží pouze určité dovednosti, takže děti, které vynikají v kreativních nebo praktických oblastech, mohou být hodnoceny nespravedlivě.

Je hodnocení motivující?

V České republice se převážně používá sumativní hodnocení, což může mít pro některé děti pozitivní vliv, ale pro jiné může být stresující. Dobré známky motivují, zatímco špatné mohou zklamat. Když se klade důraz jen na známky, děti pak mohou ztratit zájem o učení a mít tendenci ‚pouze projít zkouškami‘.

Studie Lucie Havlové a Markéty Švamberk Šauerové, nazvaná „Vliv formativního hodnocení na psychickou pohodu žáků střední školy“, ukázala, že formativní hodnocení může být pro školy přínosné, neboť zlepšuje motivaci, sebevědomí a psychickou pohodu studentů.

Podle Michala Orsága a Květy Sulkové ze společnosti EDUkační LABoratoř, která se formativním hodnocením dlouhodobě zabývá, je sumativní hodnocení hodnocením konečným. Používá se k vyjádření toho, do jaké míry si žák látku osvojil. Zjednodušeně řečeno, jestli umí, nebo neumí. Formativní hodnocení je průběžné, nehodnotí výsledek učení, ale jeho samotný proces. Užívá se ve chvíli, kdy se žák ještě učí a má prostor ke zlepšení. Způsobů poskytování zpětné vazby je mnoho, důležité ale je, aby objekt hodnocení vždy obdržel informaci o tom, do jaké míry jeho práce odpovídá požadavkům a co může udělat pro to, aby byl příště úspěšnější. Je vhodné, když učitelé používají formativní i sumativní hodnocení.
Autorský tým APIV B

Hodnocení jako měřítko školství

Standardní hodnocení také umožňuje porovnávat výsledky žáků mezi školami a regiony. Pomáhá identifikovat, které školy mají dobré nebo špatné výsledky. Například, pokud jedna škola má lepší výsledky v angličtině, mohlo by to znamenat, že učí efektivněji. To může mít dopad také na školskou politiku a reformy. Na druhou stranu se však školy mohou soustředit víc na přípravu na testy než na skutečné učení.

Foto: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:1887_Bettannier_Der_Schwarze_Fleck_anagoria.jpg

Je třeba reforma?

Zpětná vazba – oboustranná?

Zpětná vazba je důležitá. Učitelé by měli pomáhat žákům pochopit, v čem jsou dobří a co potřebují zlepšit. Kvalitní zpětná vazba motivuje a pomáhá žákům zapojit se do učení. Učitelé by se měli snažit naslouchat názorům svých studentů. Ohlasy od žáků také pomáhají učitelům zlepšit výuku. Když mohou děti vyjadřovat své názory, zlepšuje to vztahy mezi nimi a učiteli.

Hodnocení není „výsadou“ vyhrazenou pouze dospělým a kontrolním institucím. Žák, který má možnost hodnotit sebe i druhé, zlepšuje jednak vlastní sebepoznání, jednak se rozvíjejí jeho komunikační a sociální dovednosti a v neposlední řadě se zvyšuje jeho sebedůvěra a motivace.
Autorský tým APIV B

Hodnotit, nebo nehodnotit?

Toto je složitá otázka. Hodnocení může mít jak pozitivní, tak negativní vliv na sebevědomí žáků. Je důležité, aby školy našly rovnováhu mezi hodnocením a podporou. Jak bychom měli hodnotit naše děti? Měli by se učitelé a rodiče otevřít novým metodám?

Ať už někdo hodnotí nás (naši práci, snahu, výsledky), nebo my jako učitelky hodnotíme děti, či ředitelky hodnotí své podřízené, nese to s sebou vždycky určitý nerovnocenný vztah. Ten, kdo má právo či dokonce povinnost hodnotit, je obvykle nadřízen (formálně či neformálně) hodnocenému. On je ten, kdo určuje co je a není správné, co je a není norma. Hodnocený se pak automaticky dostává do role podřízeného, závislého na tom jak jej hodnotitel vnímá. Být někomu podřízen není nikomu příjemné (dítěti ani učitelce). Pokud je hodnocení formální, neobjektivní či dokonce netaktní, je spíše zdrojem konfliktů a dalších negativních emocí.
Mgr Hana Nádvorníková

Co si myslíte o současných metodách hodnocení ve školách? Co byste změnili?

Anketa

Je třeba změnit hodnocení žáků?
Ano
0 %
Ne
50 %
Nejsem si jistý/á
50 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovali 4 čtenáři.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Formativn%C3%AD_hodnocen%C3%AD

https://www.projektsypo.cz/dokumenty/Metodicka_prirucka_SYPO_MAT_Formativni_hodnoceni.pdf

https://clanky.rvp.cz/clanek/c/GUA/993/PROBLEMATIKAHODNOCENI-VE-SKOLE.html

https://is.muni.cz/th/ed6i0/verze-IS-20.4.07.pdf

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hodnocen%C3%AD_%C5%BE%C3%A1k%C5%AF

https://is.muni.cz/el/1421/jaro2008/DPS003/um/4429574/Hodnoceni_zaka.pdf

https://zapojmevsechny.cz/

https://clanky.rvp.cz/clanek/k/p/34/POTREBUJEME-HODNOTIT.html

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz