Článek
Jací vojenský generálové dokázali překonávat zdánlivě nepřekonatelné překážky? Jejich taktiky a přístupy formovaly osudy celých civilizací. Bojovali v dobách bez moderních technologií a dokázali koordinovat své jednotky na vzdálenost stovek kilometrů. Vedli své vojáky do bitev a změnili běh historie.
Thutmose III. – faraon dobyvatel (1481–1425 př. n. l.)
Thutmose III.
Thutmose III. se stal faraonem po smrti svého otce, Thutmose II., ale na vládu musel čekat 22 let, zatímco regentství převzala jeho nevlastní matka Hatšepsut. Během této doby pravděpodobně pobýval v Memfidě, kde získal první vojenské zkušenosti. Byl šestým faraonem 18. dynastie a do paměti lidstva se vryl jako geniální vojenský stratég. Vládl téměř 54 let a během této doby podnikl 17 výprav v průběhu 20 let a dle dochovaných pramenů dobyl až 350 měst, čímž rozšířil egyptské území od Eufratu po Nubii.
Thutmose III. triumfoval v bitvě u Megidda, kde vedl 15 000 vojáků proti daleko početnější armádě. Jeho strategické schopnosti mu umožnily porazit 11 700 nepřátel a přimět ostatní koaliční státy k podrobení se Egypťanům. Thutmose III. byl mocným a nelítostným vůdcem. Říkalo se, že vystavoval hlavy svých poražených nepřátel jako trofeje. Na konci svého života potlačil povstání v Súdánu a jeho armáda se dostala až k 4. nilskému kataraktu, což se nepodařilo žádnému z jeho předchůdců.
Thutmose III. však nebyl jen vojevůdcem; byl také mecenášem umění a architektury. Nechal postavit monumentální chrámy a památky. Po své smrti byl pohřben v Údolí králů a jeho hrobka stále fascinuje historiky a archeology. Díky svému géniu a odvážným rozhodnutím zanechal Thutmose III. dědictví, jež přetrvalo staletí.
Publius Cornelius Scipio - Scipio Africanus (236–183 př. n. l.)
Scipio Africanus
Publius Cornelius Scipio, narozený v roce 236 př. n. l., je historicky uznáván jako muž, který porazil slavného kartáginského generála Hannibala a stal se jednou z nejvýznamnějších osobností starověkého Říma. Již ve svém mládí, kdy se ve věku 18 let zapojil do římského boje proti Kartágu, prokázal své taktické schopnosti v bitvě u Ilipu a přežil katastrofální porážky v bitvách u Trébie a Kán. Když mu bylo pouhých 25 let, dostal velení nad armádou a od té doby nikdy neprohrál.
Jeho strategické myšlení a odvážné vojenské akce, zejména vítězství v bitvě u Zamy v roce 202 př. n. l., přispěly k porážce mocného kartáginského generála Hannibala, proti kterému vedl bitvu s 35 000 muži, zatímco Hannibal disponoval 40 000 vojáky. Scipio rozdrtil Hannibala s minimálními ztrátami, když Římané přišli o 5 000 mužů, zatímco kartáginské ztráty činily 33 000.
Vynikal nejen na bojišti, ale i jako diplomat, kdy kombinací svých schopností vytvořil spojenectví, jež posílilo pozici Říma ve Středomoří. Mnoho historiků považuje Scipia za jednoho z největších římských generálů, obratného ve strategii i taktice, s neocenitelnou schopností sebevědomě inspirovat své vojáky. Jeho úspěchy v bitvě a pragmatický přístup k válečné strategii z něj učinily legendu.
Alexander Veliký – Makedonský (356–323 př. n. l.)
Alexandr Veliký
Alexander Veliký je považován za jednoho z nejvýznamnějších vojenských velitelů a dobyvatelů v dějinách. Svůj mimořádný talent pro velení zdědil nejen po svém otci, Filipovi II. Makedonském, ale také díky učení věhlasného filozofa Aristotela ze Stageiry. Aristotelovo učení mělo hluboký vliv na Alexandrovu intelektuální vývoj v oblasti filozofie, vědy a morálky. Po smrti svého otce se Alexandr stal králem Makedonie a zahájil impozantní vojenskou kampaň, při níž vytvořil jednu z největších říší starověkého světa, která sahala od Jónského moře až po Himaláje.
V roce 334 př. n. l. napadl perské impérium a během deseti let trvajících vojenských operací ovládl Malou Asii a zlomil moc Persie v řadě rozhodujících bitev, včetně slavné bitvy u Issu a Gaugamél. Ačkoli jeho vojsko čítalo pouze 47 000 mužů, dokázal porazit přes 250 000 perských vojáků a připsat si drtivá vítězství s minimálními ztrátami na své straně (některé prameny uvádějí počet 30 000 Makedonců a 600 000 Peršanů). Po svržení perského krále Daria III. dobyl celou Perskou říši.
S touhou dosáhnout konce světa a Velkého vnějšího moře vtrhl do Indie, avšak na žádost svých unavených vojáků, kteří čelili nezvyklým klimatickým podmínkám a útokům domorodých bojovníků, byl nucen se vrátit. Část Alexandrova vojska se vrátila po souši a část po moři.
Alexander zemřel v Babylonu ve věku 32 let na malárii, aniž by splnil všechny své ambiciózní plány, které zahrnovaly invazi do Arábie. Během svého života založil asi 20 měst, z nichž nejznámější je Alexandrie v Egyptě. Jeho vojenské úspěchy a brilantní taktika z něj učinily měřítko, s nímž se srovnávali následníci po celém světě, a jeho odkaz dodnes ovlivňuje vojenské akademie, které stále vyučují jeho strategické přístupy.
Zdroje:
https://www.antickysvet.cz/26023n-scipio-africanus
https://www.dejepis.com/ucebnice/anticke-recko-pod-nadvladou-makedonie/
https://www.valka.cz/701-Publius-Cornelius-Scipio
https://www.antickysvet.cz/25992n-bitva-u-zamy-202-pred-n.l.
https://www.memento-historia.cz/clanek/82/alexandr-veliky-doslova-zmenil-mapu-sveta-z-ostrova-tyros-udelal-soucast-pevniny
https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/alexandr-veliky.php
http://egyptologie.cz/64/thutmose-iii/
https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/bitva-u-megidda.php
