Článek
Soudní proces vyvolal vlnu protestů, přičemž mnoho lidí se domnívalo, že špionážní činnost, k níž se Rosenbergovi nikdy nepřiznali, nebyla manželům dostatečně prokázána. Před 72 lety, přesněji 29. března 1951, byli shledáni vinnými, a v červnu 1953 byli popraveni. Fakta zveřejněná v pozdějších letech však potvrzují, že Rosenbergovi, první a jediní civilisté popravení za špionáž v dějinách USA, patřili mezi sovětské špiony, a že proces nebyl zinscenovaný. Oba se narodili v New Yorku a pocházeli ze židovských rodin. Seznámili se v roce 1936 jako členové komunistické mládežnické organizace. O tři roky později se vzali. Julius Rosenberg pracoval jako inženýr v armádních laboratořích v New Jersey, Ethel byla sekretářka. Julius se údajně v roce 1942 stal agentem sovětské tajné služby NKVD a v letech 1944 a 1945 předal sovětskému zpravodajskému důstojníkovi Alexandru Feklisovovi řadu tajných sdělení, která údajně obsahovala údaje o vývoji atomové bomby.
Odhaleni americkou rozvědkou
Když Sovětský svaz v srpnu 1949 oznámil úspěšný test atomové bomby, byl to pro Spojené státy šok. FBI následně zjistila únik utajovaných materiálů pro výrobu jaderných zbraní z pracoviště Los Alamos v Novém Mexiku. V červenci 1950, necelý rok po zahájení vyšetřování, byli Rosenbergovi odhaleni americkou rozvědkou. Tajné materiály o jaderné zbrani měl předat Rosenbergovým David Greenglass, který v zařízení v Los Alamos sloužil. Greenglasse naverbovala jeho sestra Ethel pro spolupráci se sovětskou špionáží. Data pak od Rosenbergových převzal špion Harry Gold, který je předal sovětskému vicekonzulovi Anatoliji Jakovlevovi. Během procesu, který začal 6. března 1951, Rosenbergovi vše popřeli. Proces skončil 9. dubna vynesením rozsudku smrti. Soudce Irving Kaufmann tehdy řekl: „Považuji váš zločin za horší než vraždu. Tím, že jste předali Rusům atomovou bombu o několik let dříve, než se naši vědci domnívali, že by ji mohli vyrobit sami, jste podle mého názoru způsobili komunistickou agresi do Koreje. Svou zradou jste fakticky narušili běh dějin na úkor naší země.“
David Greenglass a jeho žena Ruth
Hlavní svědek obžaloby Greenglass, teprve v roce 2001 přiznal, že tehdy křivě svědčil proti své sestře. Chtěl si tak vysloužit nižší trest a ochránit svou ženu Ruth před stíháním. Byl odsouzen k 15 letům vězení a zemřel v červenci 2014. Gold a Sobell dostali 30leté tresty. Všechna odvolání byla zamítnuta. Žádost o milost pro Rosenbergovy zamítl americký prezident Dwight Eisenhower, přestože ji podepsala řada významných osobností, včetně Alberta Einsteina a papeže Pia XII. Julius a Ethel Rosenbergovi byli nakonec popraveni 19. června 1953 na elektrickém křesle ve věznici Sing-Sing.
Morton Sobell byl propuštěný z vězení v roce 1969. V roce 2008 přiznal, že spolu s Juliem Rosenbergem ukradl tajné dokumenty, a že vyzradil vojenská tajemství Sovětům. Následně otcovu vinu přiznali i jeho dva synové Michael a Robert Rosenbergovi. Sobell také uvedl, že Ethel Rosenbergová o špionážní činnosti svého manžela věděla, ale aktivně se jí neúčastnila.
Žádné důkazy se nikdy nenašly
Ještě v roce 2016 se synové Robert a Michael pokoušeli očistit matčino jméno. Svou žádost opírali o informace z roku 2015, a o svědectví Davida Greenglasse, které bylo pro rozsudek klíčové. Nově zveřejněné dokumenty tehdy potvrdily, že Greenglass při prvním výslechu nepředložil žádné důkazy o Rosenbergově zapojení do špionáže. U soudu pak údajně křivě svědčil proti své sestře, aby ochránil vlastní manželku Ruth. Byla to ona, nikoli Ethel Rosenbergová, kdo se zřejmě podílel na špionáži. Oba synové však o otcově špionážní účasti nepochybovali. Případ manželů Rosenbergových se odehrál v atmosféře mccarthismu, kdy jejich poprava vyvolala vlnu mezinárodních protestů a otřásla americkou veřejností. Ještě v roce 2003, v den 50. výročí jejich popravy, napsal deník The New York Times: „Případ Rosenbergových nás stále znepokojuje a připomíná nám nespravedlnost, k níž může dojít, když se národ propadne do hysterie.“
