První zimní olympiáda v roce 1924: 11letá dívka získala titul Královna ledu, hokej ovládla Kanada

Mezinárodní týden zimních sportů. Tak zněl oficiální název akce, která začala ve francouzském alpském středisku Chamonix 25. ledna 1924. S myšlenkou na její uspořádání přišli členové Francouzského olympijského výboru. Nápad zaujal i Mezinárodní olympijský výbor, který se myšlenkou uspořádat zimní hry zabýval již delší dobu, ale zatím se mu ji nepodařilo prosadit. Tak nad akcí převzal záštitu.V zimním středisku na úpatí Mont Blancu se na přelomu ledna a února sešlo 258 sportovců z toho 247 mužů a 11 žen ze 16 zemí, aby se utkali v devíti sportech a šestnácti disciplínách. Všechny soutěže se konaly prakticky na jednom místě.

Okolo centrálního kluziště, kde se konal hokejový turnaj a krasobruslařské soutěže, byl rychlobruslařský ovál a areál lemovaly běžecké tratě. Na ledovci Bossons byl postaven skokanský můstek a na ledovci Pélerins 1 370 metrů dlouhá sáňkařská dráha pro bobisty. Právě v soutěži bobistů zaznamenali organizátoři největší účastníky celé akce a dá se říci, že i největší poražené. Byla to posádka argentinského týmu, která musela překonat vzdálenost téměř 11 tisíc kilometrů do Chamonix a nakonec se ani nepředstavila. Během tréninku havarovala a všichni její členové skončili v nemocnici. Zajímavostí krasobruslařské soutěže byl start teprve jedenáctileté norské závodnice, mistryně své země. V Chamonix, kde skončila osmá, se poprvé v životě objevila na velké mezinárodní soutěži a odstartovala svou slavnou kariéru, během níž si vysloužila přezdívku Královna ledu. Sonja Henie získala zlaté medaile na dalších třech zimních olympijských hrách a do roku 1936 se navíc stala desetkrát mistryní světa a šestkrát mistryní Evropy.

Hokejový turnaj přitahoval velkou pozornost všech diváků a podle očekávání dominovali Kanaďané, reprezentovaní amatérským týmem Toronto Granites. Ti své soupeře doslova převálcovali. V pěti zápasech nastříleli 110 gólů a inkasovali pouze tři. Československo rozprášili 30:0, Švýcary rozdrtili 33:0, Švédy 22:0 a krok s nimi dokázal držet pouze tým USA, který prohrál „jen“ 1:6. 

Mezinárodní týden zimních sportů v Chamonix se nakonec setkal s velmi pozitivními ohlasy. Do 5. února, kdy se konal závěrečný ceremoniál a předávání medailí, se na všechny soutěže přišlo podívat více než 10 tisíc diváků. Českoslovenští reprezentanti, kteří se v Chamonix kromě ledního hokeje představili také v závodech v klasickém lyžování, krasobruslení a rychlobruslení, se ze zisku cenného kovu neradovali a jejich nejlepším umístěním bylo čtvrté místo v závodě vojenských hlídek.

„Zimní hry slavily v Chamonix vítězství. Jsem nadšený a rád bych, aby takový program zimních sportů byl řádně legalizován jako olympijský,“ prohlásil na závěr dvanáctidenní akce baron Pierre de Coubertin, šéf Mezinárodního olympijského výboru a zakladatel novodobých olympijských her. Organizátoři si zasloužili pochvalu za sportovní akci, která se v Chamonix uskutečnila. Byly zde nejen vynikající podmínky a skvělé počasí, ale také sportovní výkony na pozoruhodně vysoké úrovni. Další recenze se nesly v podobně oslavném duchu.

O rok později se slova barona Coubertina konečně naplnila. Na kongresu v Praze rozhodli, že Mezinárodní týden zimních sportů v Chamonix bude zpětně označen jako 1. zimní olympijské hry a stejně jako letní olympijské hry se bude konat ve čtyřletých intervalech. Sportovci, kteří se na této akci radovali ze zlatých medailí, tak byli zpětně zapsáni jako olympijští vítězové.

Zdroje: Olympics, Britannica, History.com