Vozidla Rolls-Royce: Splněný sen milovníků motorů i britské královské rodiny

V noci 21. dubna 1933 seděl šedovlasý muž ve své vile ve vesnici West Wittering v posteli a horečně si cosi kreslil na obálku, kterou vzal ze stolu. Když svůj náčrt dokončil, zavolal slečnu Aubinovou, zdravotní sestru a hospodyni v jedné osobě, dal jí obálku a požádal ji, aby dohlédla, že ji hoši v továrně bezpečně dostanou. Druhý den, Henry Royce vydechl naposledy. To, že se dožil sedmdesáti let, byl vlastně malý zázrak. Díl, který zachytil na vlastnoruční kresbě na obálce, byl tlumič určený pro Bentley, rychlé, krásné auto, které potřebovalo vyladit. A tak začíná celý příběh tohoto motorového fenoménu.

4. května 1904 se v hotelu Midlan v Manchesteru setkali dva muži. Velmi rozdílní, s odlišnou minulostí. Charles Rolls byl syn barona s vybraným vzděláním na prestižní univerzitě v Cambridge. Byl to podnikavý mladý muž, který využil svých peněz a postavení k vybudování jakéhosi showroomu, v němž nabízel automobily bohatým Britům."Vy musíte být pan Royce," utrhl se na čtyřicetiletého muže, o kterém toho mnoho slyšel."Ano, zdravím vás. Pan Henry Edmunds byl tak laskav a domluvil mi schůzku s vámi," odpověděl Royce."Henry je můj přítel a já mu málokdy odmítnu laskavost. Kromě toho se mi zmínil, že máte něco, co by mě mohlo zajímat," usmál se mladý šlechtic pod vousy. Jeho protějšek v hotelovém salonu byl samouk, který se vypracoval od píky. Jako nejmladší z pěti dětí rodiny, která se po krachu pronajatého mlýna přestěhovala do Londýna. Když mu bylo devět let, ztratil otce a musel začít přispívat do rodinného rozpočtu jako prodavač novin a roznašeč telegramů.

Z vidiny bídného života v podřadné práci ho zachránila pomoc jeho tety, která se rozhodla svému nadanému synovci pomoci. Díky jejím finančním prostředkům nastoupil jako učeň do lokomotivních dílen Great Northern Railway v Peterborough. Mladý Henry se chtěl této příležitosti náležitě chopit a kromě běžné večerní výuky se učil němčinu a francouzštinu. Po třech letech mu však došly peníze. Po krátké pauze ve strojírenské továrně v Leedsu se vrátil do Londýna a přijal práci u Electric Light and Power Company. V roce 1882 byl přeložen do liverpoolské pobočky, kde se seznámil s Ernestem Claremontem. Oba byli pracovití, ale Royce vynikal až posedlostí v oblasti mechaniky a techniky. Když jejich zaměstnavatel zkrachoval, založili společně dílnu v Manchesteru. Začali s instalací elektrických rozvodů do domů a výrobou domovních zvonků. O deset let později vyráběli dynama, elektromotory a elektrické jeřáby. V roce 1899 otevřela společnost jako Royce Ltd. novou továrnu.

Miloval auta, a když si konečně našetřil na malý ojetý De Dion, byl zklamaný. Upravil vůz i jiné další, které koupil. Ale stále to podle něj nebylo dost, a tak se vedle své standardní práce pustil do tvorby vlastního vozu. Dokončil tři kusy, jeden pro sebe, druhý pro Claremont a třetí prodal jednomu z ředitelů společnosti, Henrymu Edmundsovi. Přestože Rolls dával přednost tříválcovým motorům, souhlasil s testovací jízdou s dvouválcovým Roycem 10. Byl nadšen a nabídl Royceovi prodej jakéhokoli vozu, který vyrobí. A tak 23. prosince 1904 spatřila světlo nová značka Rolls-Royce. Royce poskytl své konstrukční schopnosti, Rolls poskytl finance. Rolls a Royce sdíleli vášeň pro motory všeho druhu. První z nich byl navíc blázen do létání a průkopník nového druhu dopravy. Byl druhým Britem, který získal pilotní licenci. V roce 1910 jako první člověk přeletěl kanál La Manche jediným letem bez mezipřistání tam a zpět v jednom letadle. Bohužel se v také v tomto roce stal první britskou obětí letecké havárie.

Po smrti Charlese Rollse však Roycův vlastní život visel na vlásku. Absolutní vorkoholik s příšernou životosprávou se od mládí špatně stravoval. Lékaři mu v roce 1912 dokonce dávali jen několik měsíců života. Zvládl to, ale dostal na výběr: buď předá část své práce jiným inženýrům a konstruktérům a naučí se odpočívat, nebo zemře. Vybral si první možnost, které se snažil držet. Díky obchodní politice společnost, která nese i jeho jméno, proplouvala první světovou válkou a stala se kromě automobilů významným hráčem na poli letectví. Motory Rolls-Royce jsou dodnes součástí většiny dopravních letadel. Nicméně automobily zůstaly Roycovou celoživotní láskou. Díky němu jsou to stále auta, která nepotřebujete, ale chcete. Pro jejich nenapodobitelnou vytříbenost, luxusní vybavení a nezlomný pocit, který se vás zmocní pokaždé, když do nich usednete.

Zdroje: Rolls-Royce, Britannica