Článek
Z dochovaných historických dokumentů toho víme o druhé světové válce docela hodně. Přesto se občas dostane na světlo světa něco, o čem jsme neměli ani potuchy. Zde já pár takových věcí, o kterých jste možná ani nevěděli.
Stovky pilotů a personálu Luftwaffe bylo vycvičeno v Sovětském svazu. Po skončení první světové války, bylo Versailleskou smlouvou, Německu po roce 1920 zakázáno vlastnit letectvo (s výjimkou max. 100 hydroplánů). Zeppeliny, které byly použity v první světové válce k bombardování Spojeného království, byly také zakázány.
Proto případní, budoucí vojenští piloti, museli trénovat tajně. Zpočátku se to dělalo na německých školách civilního letectví, na kterých se cvičenci chystali létat s civilními leteckými společnostmi, a kde bylo možné použít pouze lehká cvičná letadla. Ty se nakonec ukázaly jako nedostatečné cvičiště pro vojenské účely a Německo brzy hledalo alternativní prostředky k pokračování výcviku a rozvoje pro budoucí Luftwaffe a vyhledalo pomoc v Sovětském svazu, v té době také izolovaném vůči Evropě.
Tajné německé letiště bylo založeno v sovětském městě Lipetsk v roce 1924 a zůstalo v provozu až do roku 1933. Roku, kdy vznikla Luftwaffe. Oficiálně byla známá jako 4. peruť 40. křídla Rudé armády. Piloti letectva Luftwaffe a technický personál také studovali a cvičili se na řadě vlastních leteckých škol Sovětského svazu.
První kroky směrem k formaci Luftwaffe byly podniknuty jen několik měsíců poté, co se Adolf Hitler dostal k moci, s leteckým esem první světové války Hermannem Göringem, který se stal národním komisařem pro letectví.
Oddělení Luftwaffe podporovalo povstalecké síly ve španělské občanské válce. Spolu s personálem z německé armády byl tento oddíl znám jako Legie Condor. Jeho zapojení do španělské občanské války v letech 1936 až 1939 poskytlo Luftwaffe testovací základnu pro nová letadla a praktiky a pomohlo Francisku Francovi porazit republikánské síly pod podmínkou, že zůstane pod německým velením. Bojové zkušenosti získalo přes 20 000 německých letců.
Dne 26. dubna 1937 zaútočila legie Condor na malé baskické město Guernica v severním Španělsku a shazovala bomby na město a okolní krajinu po dobu asi 3 hodin. Jedna třetina z 5000 obyvatel Guernice byla zabita nebo zraněna, což vyvolalo vlnu protestů.
Vývoj metod strategického bombardování Legií se ukázal jako zvláště ocenitelný pro Luftwaffe během druhé světové války. Bleskový útok na Londýn a mnoho dalších britských měst zahrnoval nerozlišující bombardování civilních oblastí, ale do roku 1942 všichni hlavní účastníci druhé světové války přijali taktiku bombardování vyvinutou v Guernici, ve které se stali cílem civilisté.
Na začátku druhé světové války byla Luftwaffe největším a nejmocnějším letectvem v Evropě. Díky tomu si v září roku 1939 rychle vytvořili vzdušnou nadvládu během německé invaze do Polska a později hrál důležitou roli při pomoci Německu zajistit vítězství během bitvy o Francii na jaře 1940, kdy během krátké doby Německo napadlo a dobylo většinu západní Evropy.
V létě téhož roku však Luftwaffe nebyla schopna dosáhnout vzdušné převahy nad Británií, což Hitler stanovil jako podmínku pro invazi. Luftwaffe odhadovala, že bude schopna porazit velitelství stíhaček RAF v jižní Anglii za 4 dny a zničit zbytek RAF za 4 týdny. Ukázalo se, že se mýlili.
Její výsadkáři byli první, kteří byli kdy nasazeni ve velkých výsadkových vojenských operacích. Výsadkáři byly pobočkou německé Luftwaffe. Parašutisté Luftwaffe, známí jako „zelení ďáblové“ spojeneckými silami během druhé světové války, byli spolu s lehkou pěchotou německých alpských jednotek považováni za nejelitnější pěchotu německé armády.
Byli nasazeni ve výsadkových operacích v letech 1940 a 1941 a účastnili se bitvy o Fort Eben Emael, bitvy o Haag a během bitvy o Krétu.
Jeho dvě nejoceňovanější testovací pilotky byly ženy. Hanna Reitschová a Melitta von Stauffenberg byly obě pilotky na vrcholu své kariéry a obě měly silný smysl pro čest a povinnost. Ale navzdory těmto podobnostem se obě ženy nesnesly a měly velmi odlišné pohledy na nacistický režim.
Jedna z nich měla židovského otce. Zatímco Reitschová byla velmi oddaná nacistickému režimu, von Stauffenbergová, která ve 30. letech zjistila, že její otec se narodil jako Žid, byla velmi kritická k nacistickému pohledu na svět. Ve skutečnosti se provdala do rodiny německého plukovníka Clause von Stauffenberga a podporovala jeho neúspěšný atentát na Hitlera v červenci 1944.
Autorka knihy Ženy, které létaly pro Hitlera, Clare Mulleyová říká, že dopisy ukazují, že Reitschová mluví o von Stauffenbergově „rasové zátěži“ a že se obě ženy navzájem absolutně nenávidí.
Lékařské experimenty pro Luftwaffe byly prováděny na zajatcích. Není jasné, na čí příkaz byly tyto experimenty provedeny, nebo zda se na nich přímo podílel personál letectva, nicméně byly navrženy ve prospěch Luftwaffe. Zahrnovaly testy k nalezení způsobů prevence a léčby hypotermie, které zahrnovaly vystavení vězňů koncentračních táborů v Dachau a Osvětimi mrazu.
Počátkem roku 1942, byli vězni, lékařem Luftwaffe, Sigmundem Rascherem, se sídlem v Dachau, používáni při experimentech k dokonalému vystřelování sedadel ve vysokých nadmořských výškách. Nízkotlaká komora obsazena těmito vězni byla použita k simulaci podmínek ve výškách až 20 000 metrů. Téměř polovina subjektů zemřela při experimentu a ostatní byli popraveni.
Asi 70 lidí se dobrovolně přihlásilo jako sebevražední piloti pro síly Luftwafe. Nápad založit jednotku Luftwaffe ve stylu kamikadze byl nápad Hanny Reitschiové. V únoru 1944 ji předložila Hitlerovi a nacistický vůdce jí dal „neochotný“ souhlas.
Ale ačkoli testování na letadlech, ve kterých mohli létat sebevražední piloti, provedli Reitschiová a inženýr Heinz Kensche a provedli úpravy na létající bombě V-1, aby ji mohl pilotovat, žádné sebevražedné mise nikdy neproběhly.
Hermann Göring byl celou dobu vrchním velitelem Luftwaffe, kromě dvou týdnů její historie. Göring, který byl jedním z nejmocnějších členů nacistické strany a který byl esem první světové války, sloužil v této pozici od roku 1933 až do dvou týdnů před koncem druhé světové války. V tom okamžiku byl Göring Hitlerem propuštěn a na jeho místo byl jmenován muž jménem Robert Ritter von Greim.
Tímto krokem se von Greim, který byl mimochodem milencem Hanny Reitschové, stal posledním německým důstojníkem ve druhé světové válce, který byl povýšen do nejvyšší vojenské hodnosti generalfeldmarschall.
Zanikla až v roce 1946. Spojenecká kontrolní rada zahájila proces demontáže ozbrojených sil nacistického Německa včetně Luftwaffe v září 1945, ale dokončena byla až v srpnu následujícího roku.
Do konce druhé světové války měla Luftwaffe na kontě kolem 70 000 vzdušných vítězství, ale také značné ztráty. Přibližně 40 000 letadel této síly bylo během války zcela zničeno, zatímco dalších 37 000 bylo vážně poškozeno.
