Článek
Obecné zásady a požadavky potravinového práva vyplývají z práva Evropské unie z roku 2002. Účel doplňků stravy („food supplements“) sleduje doplňování běžné stravy. Řídí se potravinářským právem. Jedná se o potraviny, které představují koncentrované zdroje vitaminů nebo nerostů, kupříkladu hořčíku či zinku, jakož i zdroje dalších látek jako aminokyselin, specifických mastných kyselin aj. Příkladem slouží látky v mlezivu. Látky v doplňcích stravy jsou v nich obsaženy samostatně nebo v kombinaci. Doplňky stravy mají výživový nebo fyziologický účinek. Určeny jsou k přímé spotřebě v malých dávkách. Stanoveny mají potravní formy. K prevenci ani léčbě konkrétních nemocí nejsou doplňky stravy veřejnoprávně výrobkově určeny. Výrobkově vzato je lze používat při péči o vlastní nebo cizí zdraví sledující jeho zachování nebo zlepšení, a to po způsobu doplňování běžné stravy o chybějící látky. Praxe však ve skutečnosti bývá „živější“ než právní předpisy a složitá potravinářská a zdravotní politika Evropské unie.
Doplňky stravy, ačkoli spadají mezi potraviny, nepatří mezi potraviny pro zvláštní lékařské účely, které spočívají v řízené dietní výživě. Například potraviny určené k pooperační tekuté stravě bohaté na proteiny. Potravinou pro zvláštní lékařské účely je například psyllium, vláknina z osemení jitrocele indického, ve směsi s probiotiky a prebiotiky. Některé potraviny pro zvláštní lékařské účely jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Jedná se o jediné potraviny takto u nás hrazené.
Uvádění doplňků stravy na trh a některé další činnosti podléhají oznámení Ministerstvu zemědělství. Právní povahou se jedná o ohlášku. Ke schvalování uvedení na trh nedochází. Doplňky stravy nesouvisí s léčivými přípravky, zdravotnickými prostředky, výtěžky přírodních léčivých zdrojů ani s potravinami pro zvláštní lékařské účely. Léčivé vlastnosti, pakliže u nich existují, se nehodnotí, protože doplňky stravy nejsou výrobkově určeny k léčbě nemocí. Prodávány mohou být kdekoli a kýmkoli. Například mohou být prodávány přírodním léčitelem nebo výživovým poradcem v jeho provozovně. Podobně jako bylinné nebo ovocné, potravní, čaje anebo chleba či rohlíky. Potravinově se sleduje zachování nebo zlepšení zdraví (normalita). Nikoli léčba duševní nebo tělesné patologie.
Některé přírodní látky jsou však zdraví škodlivé, a proto jsou zakázány k výrobě potravin. Například list a nať konvalinky vonné nebo kořen mandragory lékařské.
Homeopatické přípravky nejsou doplňky stravy. Jakmile výrobní postup obsahuje homeopatické ředění, jedná se o homeopatický přípravek, který se veřejnoprávně považuje za léčivý přípravek. Podobně to platí o antroposofikách, známých zejména z Německa a Švýcarska, anebo o výtažcích z přírodnin, například z pupenů. Pakliže technologie jejich výroby spočívá v homeopatickém ředění. I bez ohledu na další zvláštní či obecné postupy.
Systém výrobků se zdravotními účinky versus tržní chování
Všeobecně se ví, že nemálo lidí v Evropské unii s celým Evropským hospodářským prostorem dohromady používá doplňky stravy k výrobkově jiným účelům nežli jen k doplňování běžné stravy. Zejména k samoléčbě méně závažných nebo nezávažných onemocnění nevyžadujících dohled lékaře, která dává fyziologický smysl. Nahrává jim k tomu obchodní nabídka, prodej a reklama na doplňky stravy též ve zdravotnických zařízeních, lékárnách. Lidé se přitom řídí, ani ne složitým právem EU, ale spíše generačně předávanou zkušeností vyplývající z dlouhodobého používání určitých biologicky aktivních látek neboli dobrou tradicí anebo radami odborníků. Anebo také tzv. babskými radami. Ovšem i reklamou na zboží potravinářských podniků, jimiž jsou, díky svému potravinářskému sortimentu, i lékárny.
Podle okolností zdravotního stavu a dostupnosti či spíše nedostupnosti některých léčivých přípravků na trhu bývají doplňky strany, včetně těch exotického původu ze třetích zemí, někdy používány též k léčbě určitých závažných onemocnění. Ať již by se jednalo o biologicky aktivní látku první či hlavní léčebné volby, anebo o její léčebné použití doplňkové. Za rozhodnou skutečnost zde bývá běžnými lidmi, obchodníky a některými odborníky brána léčivá vlastnost biologicky aktivní látky obsažené v doplňku stravy. I bez ohledu na veřejnoprávní zatřídění výrobku podle práva EU.
Vše se tak děje poněkud navzdory politickým cílům a veřejnoprávním nástrojům Komise EU, tj. svazového všeobecně politického sborového komisariátu, léta se snažícího o vědecky podložené, tím pádem ale o složité, třídění mnoha druhů výrobků cílících na zdraví a o jeho ochranu správním trestáním skrze orgány členských států EU. Jednou věcí je vědecké roztřídění výrobků do nuceného úředního systému, jinou skutečné lidské chování na hospodářském trhu.
Výživová nebo zdravotní tvrzení versus léčebné indikace
U doplňků stravy, potravin, se neuvádějí lékové údaje jako jsou léčebné indikace, kontraindikace, lékové interakce a další, protože doplňky stravy nejsou určeny k prevenci ani léčbě konkrétních nemocí. Přispívání k normálnímu chodu organismu není výrobkově totéž, co léčba diagnostikované choroby. Doplňky stravy proto někdy obsahují jen slabě biologicky účinnou látku. Co je potravně dostatečné k doplnění výživy, nemusí stačit k léčbě určité nemoci. Ve skutečnosti ale nelze v řadě případů rozumně klást až takový rozdíl na jednotlivé výrobky. Jak jsme si již řekli, rozhodující je léčivá vlastnost látky v nich obsažené. Roli někdy sehrává subjektivní manažerské rozhodnutí, kterou výrobní a obchodní cestou se zrovna vydat. Zda po způsobu potravinářského práva, anebo práva zdravotnického.
Doplňky stravy lze označovat 30 schválenými výživovými tvrzeními („nutrition claims“). Například „Bez tuku“ nebo „Zdroj vlákniny“. O tom zpravidla nebývá pochyb.
Vedle toho je lze označovat více než 260 schválenými zdravotními tvrzeními („health claims“) a několika tisíci zdravotními tvrzeními, která na schválení úředně čekají. Čekající seznam („On Hold“) vede Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), sídlem v Parmě v Itálii. Mimochodem v oblasti známé zapsaným označením původu masných výrobků, Prosciutto di Parma.
Zdravotní tvrzení se musí opírat o všeobecně uznávané vědecké údaje. Například tvrzení ve znění „Vlašské ořechy přispívají k lepší pružnosti krevních cév“. Ve světonázorové podstatě, která veřejnoprávně stojí za zdravotními tvrzeními doplňků stravy, lze proto rozpoznat vědecký světový názor. A to přináší svá úskalí přinejmenším v nezbytnosti obrovského množství vynaložené vědecké, metodické a systematické, práce včetně časových náročností. Vždyť se potenciálně jedná o jakoukoli přírodní látku ze světového přírodního bohatství. „Všeobecnou uznávaností“ vědeckých údajů se rozumí potenciálně proměnlivý skutkový stav v místě a čase, který podléhá dokazování včetně hodnocení provedených důkazů v právním smyslu. A to z hlediska „uznávanosti“ podstatnou částí vědecké obce v příslušném oboru. Jaký „údaj“ je zrovna vědecký, odvisí od pojetí obecné metodologie vědy. Všeobecně a zjednodušeně řečeno, půjde o rozumový poznatek, získaný metodickým a systematickým způsobem. A tím pádem přezkoumatelný při znalosti věcné podstaty a za použití logického úsudku.
Na druhé straně ale platí, že doplněk stravy nemusí být vybaven zdravotním tvrzením anebo nemusí být na něm povinně uváděno, i kdyby je látka v něm obsažená měla. Naráží to ale na některé obchodní překážky při obchodních nabídkách, prodeji a v reklamě. Zdravotně údajově holý doplněk stravy se bez nezbytné odborné rady stává obtížně prodejným až neprodejným široké veřejnosti. Nejen mezi znalými odborníky či již odjinud odborně poučenými spotřebiteli.
Doplňkem stravy je i voda, maso, ryby či réva vinná. Zdravotní tvrzení u vody znějí, že „Voda přispívá k udržení normálních tělesných a rozpoznávacích funkcí“ a „Voda přispívá k udržení normální regulace tělesné teploty“, a to při nejméně dvou litrech denně ze všech zdrojů. Musí však být použita ve shodě s právem EU.
V Evropské unii je veden Rejstřík Společenství pro výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin. Příkladem slouží zdravotní tvrzení u očištěného skalního vosku či skalního balzámu neboli u mumia podle řečtiny. Potravinově právně se jedná o asphaltum nebo, podle ájurvédy, o shilajit, což jsou všechno jen odlišné názvy pro totéž. Původem kupříkladu z Kyrgyzstánu nebo z jiných míst Střední Asie. Jedno z čekajících zdravotních tvrzení v tomto případě zní „podporuje mužskou a ženskou pohlavní funkci.“
Jak jsme již řekli, zdravotní tvrzení nemusí být na doplňku stravy uváděna. Mnohé doplňky stravy, například exotické, nemají žádná evropsky schválená ani úředně čekající zdravotní tvrzení. O to více musí zákazníkům pomoci odborná služba poradenská.
Situace bývá někdy obchodně řešena odkazy na herbáře obsahující poznatky o léčebném použití sušených rostlin bez ohledu na veřejnoprávní výrobková zatřídění. Nabídka veřejnoprávně regulovaných „holých“ potravin v e-shopu však musí být oddělena od možné nabídky volných poradenských služeb.
Informace u „pouhých“ doplňků stravy nesmí obsahovat údaje o prevenci nebo léčbě nemocí. Pakliže určité přírodní látky mají léčivé vlastnosti (indikace, kontraindikace, lékové interakce atd.), má se výrobkově jednat o léčivé přípravy. Například o tradiční rostlinné léčivé přípravky. Anebo o přírodní či jiné zdravotnické prostředky nebo o výtěžky přírodních léčivých zdrojů anebo o přírodní a jiné potraviny pro zvláštní lékařské účely.
Co nesmí být uváděno u doplňků stravy, tedy u potravin, musí být naopak uváděno u léčivých přípravků. Chce-li podnikatel vyrábět prostředek proti chřipce, musí zvolit léčivý přípravek, třeba přírodní, a to se všemi povinnými údaji. Nikoli doplněk stravy (potravinu). Léčba chřipky v důsledku virové nákazy není totéž, co doplnění stravy o chybějící látky. Obojí se však může podle okolností účelně doplňovat. „Slabá“ výživová pravidla potravinářská bývají jiná, nežli „silná“ pravidla léková. Specifika rozvojových zemí nechme nyní stranou.
Při léčebném použití „pouhého“ doplňku stravy, tedy výrobkově řečeno „off-label“, by muselo být určeno odborně správné, například vyšší, dávkování. Musela by být určena též doba užívání, která se u doplňků stravy neuvádí, jakož i lékové interakce, nežádoucí účinky atd. Podobně jako kdyby se farmakologicky jednalo o léčivý přípravek. Roli sehrávají i přídatné látky.
Případ aktivního uhlí neboli „černého uhlí“
Zastavme se u právního případu aktivního uhlí na trhu. Lidově zvaného „černé uhlí“ podle příznačné barvy. Dříve „živočišné uhlí“ dle starého živočišného původu výrobku, který je dnes rostlinný. Snad každý jsme již někdy použili černé uhlí při zažívacích potížích. Latinsky řečeno, jedná se o Carbo activatus neboli o Carbo medicinalis.
Na trhu se setkáváme s aktivním uhlím ve stejném množství a stejné formě, ačkoli jednou se výrobkově jedná o léčivý přípravek, jindy o doplněk stravy. A to od různých podniků pod odlišnými, věcně však podobnými, obchodními názvy.
Mechanismus účinku aktivního uhlí je biofyzikální. Fyziologický smysl jeho použití spočívá v čištění střeva od škodlivých látek, které se na aktivním uhlí zachycují a následně přirozeně vylučují z těla. Aktivní uhlí v podobě léčivého přípravku, kupříkladu pod obchodní značkou Carbosorb, má léčebné indikace u „akutních průjmů způsobených dietní chybou, a dále u méně závažných střevních infekcí způsobených viry a baktériemi, provázených průjmem, nevolností, zvracením, nechutenstvím, nadýmáním a dalšími poruchami trávení (zánět žaludeční a/nebo střevní sliznice).“
V podobě „pouhého“ doplňku stravy však aktivní uhlí nese zdravotní tvrzení jakožto látka pouze „přispívající ke snížení nadměrné střevní plynatosti“. Aniž by se jednalo o léčbu příznaků poruchy trávení apod. Možné jsou oba způsoby použití aktivního uhlí dle okolností individuálního zdravotního stavu. Věcné odlišnosti však mohou vzniknout z hlediska lékopisné kvality výrobku. Podle okolností není vyloučeno, aby i doplněk stravy doznával jakost až lékopisnou.
Člověku akutně postiženému zažívacími potížemi to ale obvykle bývá jedno. Ještě aby si bral s sebou do obchodu advokáta ku právní pomoci… A ten, aby snad měl po ruce nebo alespoň na telefonu odborné poradce, farmaceutického a potravinářského. Jistě, mnohé by mu v lékárně vysvětlil farmaceut nebo farmaceutický asistent. Jenže, zrovna aktivní uhlí patří mezi léčivé přípravky, které jsou prodejné, stejně jako doplňky stravy, i mimo lékárensky. Například o půlnoci někde na dálniční čerpací stanici.
Příkladmo zmíněný případ aktivního uhlí vyvolává jisté právní pochybnosti o plné rozumnosti veřejnoprávního třídění, alespoň některých, výrobků se zdravotními účinky čili výrobků cílících na zdraví, jak je léta nastaveno v Evropské unii a celém Evropském hospodářském prostoru a podobně v některých třetích zemích. Týká se to zejména doplňků stravy podle potravinového práva. Léčivá vlastnost určité přírodní látky, která je podstatou celé věci, povahově zůstává jedna a táž. I výrobková forma může být shodná.
Položme si otázku. Dává smysl, aby pacient nebo jiný spotřebitel, začasto oslabený, jemuž jsou výrobky obchodně nabízeny i v e-shopech bez účasti lidské bytosti, musel být vystaven před rozhodnutí o volbě veřejnoprávní podoby biologicky účinné látky? Má ke svému ekonomického rozhodnutí pokaždé dostatek informací předem?
Právní případ aktivního uhlí vůbec není na trhu ojedinělý. Nejedná se o žádný výstřelek“.
Podobného druhu je kupříkladu právní případ sodné soli chondroitin-sulfátu, která se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Prodávána je pod obchodním názvem Condrosulf jako léčivý přípravek s léčebnými indikacemi k „dlouhodobé léčbě degenerativních onemocnění kloubů, zejména osteoartrózy kolenního kloubu (gonartrózy) nebo kyčelního kloubu (koxartrózy) mírného až středního stupně a osteoartrózy kloubů prstů ruky“. Lékovou formou jsou tobolky po 60 nebo 30 kusech. V nižší gramáži 400 mg o 60 kusech je tento léčivý přípravek volně prodejný. Ve vyšší gramáži 800 mg o 30 kusech je vydáván na lékařský předpis s úhradou z veřejného zdravotního pojištění (ovšem s doplatkem pojištěnce).
Zakoupit však lze i potraviny v podobě doplňku stravy, obvykle obsahujícího výraz „chondroitin sulfát“ přímo ve svém názvu. Doplněk stravy se vyznačuje stejnou biologicky účinnou látku jako léčivý přípravek, a to v gramáži 400 mg a při 60 tobolkách. Ovšem ke kloubní výživě. Nikoli k léčbě onemocnění kloubů. Někdy bývá doplněn o vitamin C. Stejnou účinnou látkou je zde výrobkově sledováno „jen“ zachování či zlepšení zdraví kloubů. Nikoli léčba kloubních degenerací, tj. nemocí. „Tržní hra se slovíčky?“, dost možná…, tak trochu… Uváděný doplněk stravy se totiž používá též k léčbě degenerativních onemocnění kloubů.
Podobných právních případů bychom mohli zmínit více.
Neotřelé neboli „nové“ potraviny
Některé látky jsou z výživového hlediska z roku 1997 brány v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru za neotřelé, vadně česky přeloženo za „nové“, potraviny („novel foods“). Dříve se používal právní výraz potraviny nového typu.
Například potraviny z hub, řas nebo částí těl živočichů, a to takové, které se ve významné míře nepoužívaly k lidské spotřebě v Evropských společenstvích před 15. květnem 1997. Datum je pouze administrativní. Proto jsou u nás takové potraviny neotřelé, „nové“, s vědeckou nejistotou zdravotní bezpečnosti. Kupříkladu se jedná o výtažek z hřebenu kohouta v mléčných nebo jogurtových výrobcích nebo o semena chia, šalvěje španělské.
Může ale jít i o potraviny ze třetích zemí, které tam jsou tradiční. Například o odvar z listů kávovníku. Bezpečnost potraviny je opřena o údaje o složení a o zkušenosti se soustavným používáním v obvyklé výživě podstatného počtu obyvatel třetí země po dobu 25 let.
Souběžně se u neotřelých („nových“) potravin může jednat o doplňky stravy. Příkladem slouží šťáva z ovoce noni v prášku. Pak by bylo možno u nich uvádět výživová nebo zdravotní tvrzení, jak jsou potravinovým právem upravena u doplňků stravy.
Hmyz
Zvláštní potravní status má hmyz. Řazen je u nás pod neotřelé, „nové“, potraviny podléhající postupu podle práva EU. První případ nastal v roce 2021, kdy Komise EU schválila uvedení sušených larev nebo moučných červů potemníka moučného na trh jako neotřelé („nové“) potraviny. V dalších letech následovalo potravinářské schválení sarančete stěhovavého a dospělců, imag, cvrčka domácího, jakož potemníka stájového. Vymezeny jsou formy hmyzích potravin, například prášková. Hmyzí potraviny mohou sloužit za občerstvení. Z bezpečnostního schválení některých potravin hmyzího původu však nijak nevyplývá povinnost uvádět takové potraviny, například moučné, na trh. Je věcí členských států EU, jak si tuto otázku upravily.
Autor si v únoru 2016 v kambodžském Siem Reapu večer na ulici koupil oblíbené pouliční občerstvení. Do křupava osmažený hmyz na špejli. Stál „turistickou cenu“, jeden americký dolar. Až později zjistil, že se jednalo o vodní ploštici, zvanou obří vodní brouk. Ploštice měla délku snad deset centimetrů. Hlavní složku těla vodní ploštice tvoří bílkoviny. Jak se má vodní ploštice správně jíst, bezradný autor zjistil také později. Odstraní se křídla a vyjídá se masitý vnitřek. Tak trochu jako u krevet.
Hmyzí biologicky účinné látky jakožto živočišné produkty mohou potenciálně sloužit za léčivé přípravky. Podléhají veřejnoprávním lékovým předpisům. Nemají však zvláštní lékový režim, jaký je znám u tradičních rostlinných léčivých přípravků nebo u zvykových veterinárních rostlinných léčivých přípravků.
Katalog stavu neotřelých („nových“) potravin Evropské unie
Uvádění neotřelých („nových“) potravin na potravinářský trh schvaluje Komise EU i na žádost. Podkladem bývají vědecká stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Existuje úřední seznam Unie pro nové potraviny včetně specifikací. Pracovní pomůckou slouží Katalog stavu neotřelých („nových“) potravin Evropské unie. Sestavován je orgánem pro hodnocení potravin, který je složen ze zástupců příslušných úřadů členských států EU. Od nás ze zástupců Ministerstva zemědělství.
Potravinářský podnik musí ověřit, zda potravina spadá mezi neotřelé, v Evropské unii „nové“, potraviny. V případě nejistoty má konzultovat Ministerstvo zemědělství, které rozhodne, zda se jedná o neotřelou, „novou“, potravinu.
K zákonodárnému zásahu však u nás došlo v roce 2025. Na základě poslanecké iniciativy došlo k podstatné změně českého zákona o potravinách a tabákových výrobcích tak, že na český trh je, bez dalšího, zakázáno, „uvádět potraviny uvedené v seznamu Evropské komise »EU Novel Food Status Catalogue« se statusem »novel food« nebo s výjimkou doplňků stravy se statusem »not novel in food supplements«. České právo a český trh je tak přísnější nežli právo EU a jednotný trh EU a celého Evropského hospodářského prostoru. Navíc tak jazykově činí poněkud nesrozumitelně. Zmíněný Katalog stavu nových potravin EU totiž není podle práva EU závazný, a dokonce jím ani není výslovně upraven. Jedná se o pouhou pracovní pomůcku zavedenou ve správní praxi a pro orientaci potravinářských podniků. Z principiálního mezinárodněprávního hlediska jednotného trhu v Evropské unii a celém Evropském hospodářském prostoru však nelze připustit rozdílné právní zacházení v jednotlivém členském státu s dopadem na celý jednotný trh a jím sledovaný účel. Vyloučit nelze ani jednotlivý případ, kdy by citovaný katalog byl v řízení před orgány EU důkazně vyvrácen jako údajově nesprávný. Postup je jasně nastaven právem EU a jednotlivý členský stát do něj nesmí zasahovat tak, že by jej v podstatě narušil.
Z veřejných zdrojů je znám právní spor týkající se potraviny z dřevokazné houby outkovky pestré. Potravně se zřejmě jedná o neotřelou („novou“) potravinu podléhající schválení uvedení na potravinářský trh. Předpokladem by bylo zhodnocení bezpečnosti Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Dosud totiž nebyly shledány důkazy o historickém používání této houby ve významné míře k lidské spotřebě v Evropských společenstvích před rozhodným datem roku 1997. Ale to necháváme stranou pravou vlastnost této houby, jíž je léčivost. Používání k jídlu je jinou věcí.
Léčivá vlastnost outkovky pestré, latinsky zvané Coriolus versicolor, je u nás zohledněna registrovaným veterinárním léčivým přípravkem pro psy a kočky. Pro lidské zdraví by ale veterinární léčivý přípravek musel být, podloženě, výrobkově použit „off-label“, tedy mimo výrobkové určení s veterinární indikaci. Například i po úpravě dávkování atd. Skýtána by musela být záruka odbornosti použití veterinárního léčiva u člověka.
Podle Úmluvy o lidských právech a biomedicíně z roku 1997, spravované Radou Evropy, které se Česko účastní, platí, že „Zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny (výhradním) zájmům společnosti nebo vědy.“ Zájmy a blaho lidské bytosti, tedy i zájem každého člověka o zachování nebo zlepšení zdraví či o vyléčení z nemoci a podobné osobnostně významné zájmy týkající se duševního nebo tělesného zdraví, spojené s osobním blahem každé lidské bytosti, jsou nadřazenou právně chráněnou hodnotou. Právní význam to má přinejmenším výkladový.
Porady
Poradenské služby v péči o zdraví nejsou státem regulovány jako výrobky cílící na zdraví. Vyjma těchto služeb zdravotních ve zvláštním režimu zdravotnického práva, popřípadě vyjma některých vázaných služeb živnostenských. Stává se, že určitá léčivá látka je na trhu dostupná pouze v doplňku stravy. Mohla by být obsažena i v neotřelé („nové“) potravině. Pomoci proto může odborně správná rada. Záruka odbornosti musí být zvýšená již proto, že neléčebný výrobek má být použit léčebně. Odbornost se může opírat o tradiční vědění i o současnou chemii. Pouhé osobní nadšení pro „alternativy“ nebo pro „vše přírodní“ nestačí. V úvahu ovšem přichází lékařská medikace neregistrovaného léčivého přípravku za podmínek zákona o léčivech.
Každý poskytovatel péče o zdraví odpovídá při plnění svého smluvního závazku za škodu neúplnou nebo nesprávnou informací anebo škodlivou radou. Odpovídá i za újmu na zdraví. I konzultace individuálního postupu „pouhého“ zachování nebo zlepšení zdraví je péčí o zdraví. Příčina nesprávnosti rady může spočívat v neznalosti farmakologických dějů v těle anebo v neznalosti slabé síly či léčebně nevhodné formy doplňku stravy. Ačkoli mělo být plněno s řádnou odbornou péčí, tedy znale a pečlivě. Tím pádem i se zřetelem na individualitu ošetřovaného nebo pacienta.
Rozumná ochrana spotřebitele
Výrobky obsahující látky s vlivem na zdraví podléhají v Evropské unii, USA aj. přísné veřejnoprávní úpravě. Sledovaný cíl, jímž je ochrana spotřebitelské veřejnosti před zdravotně nebezpečnými nebo neúčinnými výrobky, je legitimní. Výsledkem má být odstranění vědecké nejistoty.
Otázkou však je, nakolik je tento cíl rozumně splnitelný, když by se měl potenciálně týkat všeho bohatství přírody ve světě. Nastupuje proto i řízení rizika. Nelze přehlížet jiné zkušenosti a vědění nežli přírodovědecké. Zdaleka ne vše, co je lidstvu známo a zavedeno po tisíciletí, je přírodovědecky jistotné. Ztratit nelze zdravý rozum a opatrnost, ale ani soucit s nemocnými lidmi při vědomí nebezpečí některých přírodních látek. Nikomu nebudeme podávat bolehlav plamatý.
Do budoucna je záhodno rozšiřovat registrace tradičních rostlinných léčivých přípravků. Například o bylinná vína, i když se mohou střetávat s „bojem proti alkoholismu“. Kupříkladu u nás tradičně zavedená železitá sladová vína nesplňují pojmové znaky ani doplňků stravy. Důvod spočívá v jejich podstatně vyšším než právně přípustném obsahu alkoholu a v obvykle běžném lahvování nebo jiném balení všech druhů vín bez malého dávkování. Proto s těmito víny nemohou být spojena ani zdravotní tvrzení u doplňků stravy.
Obecnou překážkou mohou být – vedle naší jisté „vědecké pýchy“ – též soukromé obchodní zájmy potravinářských podniků, které se vyhýbají léčivým přípravkům. Doplňky stravy však nemají výrobkově nahrazovat léčivé přípravky. Tradiční rostlinné léčivé přípravky by měly být v budoucnu rozšířeny o houbové, řasové a živočišné. Z lidového léčitelství po celém světě nikdy nevymizely.
Administrativně přetížená veřejnoprávní soustava doplňků stravy se zdravotními tvrzeními se jeví obrovským soustem, které si Evropská unie na sebe vzala. Zdá se, že toto sousto „zaskočilo“.
Při vší opatrnosti bychom měli více vložit důvěru v léčivé síly, dary, přírody a v tradiční vědění, které vyplývá ze zkušeností s dlouhodobým používáním. A také se více věnovat poznatkům východních lékařství a lékárenství. Týká se to i farmakologie a toxikologie.
Pravdě o léčivých silách přírody musí být zjednán průchod. Nemá smysl se stavět na odpor neovladatelným silám přírody anebo záležitosti kolem přírodních léčivých látek činit nad míru složitými až právně obtížně průchodnými.
Život je natolik rozmanitý, že obecná prospěšnost si cestu vždy najde.
Podrobnosti, předpisy a jiná data, citace a odkazy zde:
Telec, Ivo: Doplňky stravy a nové potraviny. Regenerace, 2021, č. 8. ISSN 1210-6631. Právo komplementární a alternativní medicíny. Praha: Leges 2020, 448 stran. ISBN 978-80-7502-384-1. Právo přírodního léčitelství. Praha: Leges 2018, 336 stran. ISBN 978-80-7502-306-3.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, v pozdějším znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 20006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001, ve znění pozdějších předpisů.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2017/2470 ze dne 20. prosince 2017, kterým se zřizuje seznam Unie pro nové potraviny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhl. č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin, ve znění pozdějších předpisů.
Český doplněk stravy pod obchodním názvem Mumio Sevak. Obsahuje asphaltum neboli shilajit. Země původu Kyrgyzstán. Vyrobeno roku 2015. Foto z 2026.
