Článek
Některé přírodovědecké hypotézy, teorie a pozorování přinášejí poměrně „přízemní“ vysvětlení části metafyzicky. Spočívá v předpokládaném záření živých i neživých hmot v takzvaném vibračním obrazu světa včetně jeho hutně materiální části. „Fundamentálnímu záření hmot“ byl v 80. letech věnován státní plán výzkumu Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Psychoenergetické laboratoře Fakulty chemického inženýrství, který byl skončen roku 1985.
Zpravidla nebývá úplně pravdou, že vůbec nelze, alespoň zhruba, popsat zásady, na kterých spočívá působení určitých předpokládaných sil v prostředí naší hrubě materiální části světa. Spíše nám v tom někdy brání různá pojetí filozofie vědy a odlišné osobní světonázory a postoje. A snad i jistá strnulost až možný „strach z poznání“ včetně možné neochoty uznat, že jsme se mohli léta sami mýlit o povaze a chodu přirozeného světa.
Jinak může pohlížet na esoterické zboží nebo náboženské předměty třeba římský katolík, buddhista či komunista nebo jiný bezvěrec, stoupenec některé z podob materialistického světového názoru. Ústavně významná občanská společnost je rozmanitá, a tím pádem názorově pluralitní. Stát svým občanským zákoníkem říká, uznávajíc přirozená práva člověka spojená s jedinečnou osobností, že „Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého“. Stát tím rozvádí ústavní hodnotu lidské svobody do soukromých osobních a majetkových poměrů.
Co se rozumí esoterickým zbožím nebo náboženským předmětem?
Esoterické zboží a náboženské předměty tvoří zcela jinou výrobkovou kategorii nežli zdravotnické prostředky, léčivé přípravky či doplňky stravy a podobně. Do jisté míry nejblíže by snad mohly mít k výtěžkům přírodních léčivých zdrojů vzniklých přičiněním lidmi neovladatelných přírodních sil. Na mysli máme například léčivé vody, léčivé zeminy a léčivé plyny s léčebnými indikacemi.
Esoterickým zbožím rozumíme rukodělné, popřípadě průmyslové, výrobky anebo přírodní výtěžky. Například drahé či jiné kameny a ozdoby z nich, ochranné amulety a mnoho dalších věcí. Esoterické zboží se vyznačuje tvrzenou nebo předpokládanou metafyzickou vlastností. To znamená vlastností, která je z hlediska toho, jak se zboží jeví navenek, skrytá čili „esoterická“. Skrytím se rozumí nerozpoznatelnost podstaty výrobku „hrubě“ tělesnými smysly nebo rozumem. Někdy nám k „odkrytí“ podstaty věci pomůže bleskový vhled neboli intuice, prostá rozumového rozboru a logické úvahy. Podobně jako u „tichého hlasu“ svědomí, kdy se jedná o svébytné děje.
Příkladem slouží přívěšek z drahého kovu nebo dřeva sloužící za amulet s předpokládaným silovým ochranným nabitím. Stejně tak bývá někdy používán křesťanský křížek. Anebo talisman, tentokrát zase pro štěstí. Roli sehrává též psychologický význam těchto předmětů pro jejich nositele. Například na uklidnění či k nabytí nebo posílení jistoty a podobně, zejména v obtížných situacích. Pro některé jiné lidi, stoupence „hrubě“ materiálního vidění světa prostého „jemných“ energií, by se zase mohlo jednat o pusté pověry. I tak bychom těmto předmětům ale neměli brát jejich možný psychologický význam u konkrétního jedince.
Náboženské předměty tvoří kupříkladu křížky, růžence, křestní svíce, knihy ke sloužení mše neboli misály anebo svaté obrázky, lahvičky svěcené vody a podobně. Nemusí mít vazbu zrovna na křesťanství, které je u nás nejrozšířenějším náboženstvím. Příznačná vlastnost těchto výrobků či alespoň některých z nich spočívá v jejich tvrzeném metafyzickém jemně silovém náboji, kdy se stávají hrubým nosičem zachycujícím jemnější látku.
Ačkoli esoterické zboží a náboženské předměty se jeví spíše jako dvě výrobkové kategorie, vyloučeno není, že zásadní měrou mohou mít ve své podstatě k sobě blízko. Stačí si jen připomenout různé, navzájem podobné, prastaré pravdy a generačně předávané obecně sdílené zkušenosti napříč světadíly, národy a věky. Bez ohledu na proměnlivou politiku.
Běžným druhem zboží naopak bývají pouhé suvenýry či jiné památeční výrobky. I kdyby měly stejnou či srovnatelnou vnější podobu s esoterickým nebo náboženským zbožím, půjde o zcela běžné výrobky bez zmíněného předpokládaného zvláštního „náboje“ a bez obchodního tvrzení o něm. Slouží například pouze k okrasným účelům v bytě či v připomínku apod.
Symbolická hodnota anebo zvláštní účinek?
Příkladem toho, o čem zde hovoříme, mohou také slouží požehnané, rozuměno jemně silově nabité, drahé kameny, polodrahokamy či jiné nerosty. Podobně tomu bývá u náboženských předmětů. Kupříkladu u svěcené vody coby nosiče předpokládané síly či u požehnaných věcí spojených s žehnací modlitbou. Zmínit můžeme i svaté obrázky, kdysi u nás velmi oblíbené. Pouhou symboliku, vzpomínku či jen obřadnost ponecháváme stranou. Podobně necháváme bokem pouze zdobnost podle vkusu či jiný běžný účel, zejména okrasný.
Právně vzato jsou významná obchodní tvrzení o jemně „silovém“ působení. Sledujeme tu ochranu spotřebitele před klamavostí. Specifikum tohoto zboží má spočívat například ve sledování ochrany zákazníkova nitra, jemného ducha čili zářící lidské podstaty, a to před nepříznivou „jemnou“ nákazou jako by bylo uhranutí. Takové výrobkové určení, používané odedávna po celém světě, má ráz metafyzický. Ačkoli se spotřebitelsky pohybujeme na hospodářském trhu. Dlužno však připomenout, že je-li s nabízeným výrobkem spojena jakákoli metafyzická vlastnost, neznamená to „zamlžení“ jeho podstaty. Naopak, čím méně běžná vlastnost – z hlediska převažujícího vzorce myšlení nebo kultury v místě a čase –, tím více informací musí obchodník poskytnout zákaznické veřejnosti. Stejně tak zadavatel reklamy.
„Oblak nevědění“ lze zásadně rozptýlit z veřejně dostupných zdrojů. Alespoň v obecné rovině. Museli bychom však k tomu být ochotni a dát si s tím práci. Někdy sice skončíme u „pouhé“ hypotézy účinnosti anebo sice u vědeckých důkazů, avšak teoretických. I přesto lépe než nic. Obzvláštní roli to vše hraje v e-shopech, prostých znalé lidské bytosti, která by předem podala patřičné vysvětlení.
U zboží naznačeného druhu je významné, zda má mít pouze symbolickou hodnotu, například v případě vlajky, odznaky a kroje, anebo má vyvolávat specifické účinky, popřípadě obojí.
Zvláštní účinek by mohl mít povahu niterného popudu k udržení nebo obnovení duševní pohody, a to uklidněním mysli, usebráním se a podobně. Mohlo by také jít o podnět k povzbuzení sebeuzdravujících sil vlastního organismu anebo o podnět k lepšímu prožívání stávajícího neduhu. Anebo by takové zboží mohlo dávat lidem „něco“ více. Ovšem za předpokladu „jemného“ vyzařování například v předpokládané interakci s lidským „věncem záření“ neboli aurou. Mluvíme tu o zboží zvláštních vlastností v určitém obrazu světa, který není nutně vázán na vědecký světový názor či některou z jeho podob.
Podobnosti nalezneme u homeopatik, právně považovaných za léčivé přípravky podle práva EU. Homeopatické přípravky díky ředění, ale hlavně protřepávání a rozmělnění působí jinam než na biologické, „pozemské“, tělo. Sledováno tím je vyvolání patřičného impulsu mimo toto tělo, na které přípravek působí leda nepřímo. Mechanismus účinku v tocích záření není biochemický ani biofyzikální v běžném smyslu. Již proto se homeopatikům říkává „jinoléky“. Dosti podobně se to zřejmě má s „teorií o drahách a aktivních bodech na povrchu těla“ podle tradiční čínské medicíny, která u nás byla v letech 2017 až 2018 oborovou součástí zdravotních služeb.
Zákaz vázanosti státu výlučnou ideologií nebo náboženstvím
Český stát si sám sobě zakázal vázat se výlučnou ideologií nebo náboženstvím. Učinil tak již předchozí stát československý v únoru 1991, když přijal Listinu základních práv a svobod, kterou následný český stát převzal.
Mezi ideologie patří též ty soustavy, které jsou založeny na některé z podob vědeckého světového názoru. Stát tím reagoval na dobu nesvobody 1948 až 1989, jak ji nazývá zákon, kdy světonázorovou státní doktrínu tvořil vědecký světový názor, a to v podobě „marxismu-leninismu“ podle československé tzv. socialistické Ústavy z roku 1960. Politická doktrína byla rozvedena do mnoha dalších předpisů. Například ještě roku 2001 výslovně počítal knihovnický zákon, ovšem ústavně nekonformně, s „jednotnou soustavou knihoven“ jako činitelů „socialistické výchovy“ v duchu „vědeckého světového názoru“.
Za drobnou zmínku na okraj stojí poznamenat, že v minulém politickém režimu v Československu, alespoň v 70. a 80. letech, existovala v Jihomoravském kraji jediná prodejna náboženských předmětů neboli devocionálií. Stála v Brně na Starobrněnské ulici. Prodejna patřila politickým režimem trpěné České katolické charitě. Název prodejny zněl „Charita – prodejna devocionálií a náboženské literatury“. Když jsem šel kolem, rád jsem se díval do výlohy plné tehdy neobvyklých předmětů. Výloha mi připadala jako „okno do jiného světa“. A svým způsobem tomu tak bylo.
Osvojování si zvláštního, řekněme metafyzického, obrazu světa je výrazem uplatňování ústavně zaručené politické svobody myšlení. Tato svoboda často souvisí se svobodou svědomí nebo náboženského vyznání, jakož i s projevem politického práva vyjadřovat své mínění.
Důvěra a součinnost vlastním přičiněním
Pro esoterické zboží bývá příznačné individuální zacílení podle potřeb nitra konkrétního zákazníka. Míra předpokládaných příznivých účinků se proto může u jednotlivců lišit. Odvisí od zákazníkova osobnostního naladění včetně důvěry, a hlavně od vynaložené osobní součinnosti vlastním přičiněním. Vzhledem k povahové vázanosti používání výrobku na zákazníkův postoj, prodávající neodpovídá za výsledek. Například za zachování zdraví či pohody. Působení zboží však má být vždy bezpečné. Ostatně podobně se to má u některých zdravotnických prostředků používaných ve zdravotních službách.
Zákazník své rozhodnutí o koupi opírá o důvěru. Nikoli nutně o přírodovědecké poznatky. Mluvíme o víře v pravdu anebo o ještě silnějším přesvědčení o pravdě. Roli může hrát osobní zkušenost, ale i dobrá zavedenost zboží na trhu. Zákazník jedná světonázorově i nábožensky svobodně. Musí však mít předem všechny informace o povaze esoterického zboží nebo náboženských předmětů. Právní ochrana spotřebitele platí i zde. Je na něm, zda se odvážně rozhodne o koupi zboží s nadějí na přínos a o co svou naději opře. A to i za přírodovědecky nejistých okolností. Zákazník se nijak nemusí vázat vědeckým světovým názorem ani rozsahem v místě a čase uznávaných přírodovědeckých poznatků. Příkladem slouží přístroje na „lov duchů“ či detektory paranormálních jevů. Aniž by se mělo jednat o kouzelnické pomůcky nebo zábavné zboží.
Otázka správnosti skutkových tvrzení o zboží
Správnost skutkových tvrzení při obchodních nabídkách a v reklamě musí odpovídat povaze výrobků a patřičnému obrazu světa a pojetí člověka, do kterého zapadají. Nestranně zjistit stav věci proto nelze jinak, nežli s přihlédnutím k příslušným oborovým pravidlům a s použitím zvlášť uschopněného, nadaného, a zároveň důvěryhodného člověka. Anebo průběžným či následným pozorováním. Podobně tomu je u posuzování nabídek služeb kartářek, které jsou státem uznávanou živností. Jejich činnost je léta výslovně brána v potaz vládním nařízením o náplních živností. Vedle živnostenského podnikání astrologů a numerologů.
Již roku 1930 se litoměřický soud, zprošťujíc známého německého jasnovidce Erika Jana Hanussena obžaloby z podvodu na důvěřivých lidech, vyslovil, že není v jeho možnostech posoudit Hanussenovo jasnovidné nadání. Je záležitostí každého, zda si takovou službu vyžádá. Anebo, v našem případě, zakoupí esoterický výrobek.
Každopádně musí být obchodně jasné, že nabízené zboží má zvláštní, a jaké, vlastnosti. Někdy půjde o vlastnosti vázáné na vlastní přičinění spotřebitele jako je jeho otevření se po způsobu naladění nitra.
Účelné proto je, aby esoterické zboží nebo náboženské předměty byly samostatně obchodně katalogizovány a nabízeny jako zboží zvláštního druhu. Týká se to i reklamy.
I tak by si měl každý obchodník předem sáhnout do svědomí, zda svým zbožím a tvrzením o něm nevyvolá klamnou představu. Svoboda má i druhou minci. Odpovědnost vůči bližním.
Podrobnosti, předpisy a jiná data, citace a odkazy zde:
Telec, Ivo: Esoterické zboží a náboženské předměty. Regenerace, 2021, č. 4. ISSN 1210-6631. Právo komplementární a alternativní medicíny. Praha: Leges 2020, 448 stran. ISBN 978-80-7502-384-1. Právo přírodního léčitelství. Praha: Leges 2018, 336 stran. ISBN 978-80-7502-306-3.
Listina základních práv a svobod, vyhlášená jako součást ústavního pořádku České republiky pod č. 2/1993 Sb.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
