Přírodní léčivé zdroje aneb Není minerálka jako minerálka

Traduje se, že kněží léčitelé kdysi přijímali vědění o dobrodějném působení léčivých sil přírody od velkého bytostného Asklepia. Objevy léčivých zřídel bývaly vedeny obrazným zřením či vnuknutím.

Blahodárné přírodní léčivé zdroje jako například pramenité léčivé vody, patří do darů Země. Díky za to! Svými léčivými vlastnostmi nám pomáhají uzdravit se či zachovat se zdravými. Spoluvytvářejí příznivé životní prostředí v biologické rozmanitosti. Vznikají působením přírodních sil, jež je lidem užitečné. Právně jsou přírodní léčivé zdroje chráněny i před drancováním a znečištěním.

Například název Mariánsko-lázeňská Rudolfka, býval po desetiletí, v letech 1967 až 2025, zapsaným vícejazyčným označením původu výrobku v podobě výtěžku přírodního léčivého zdroje z Československa a později Česka. Podobně jako názvy jiných léčivých vod, třeba Luhačovické Vincentky, anebo název Karlovarská vřídelní sůl. Škoda, že do nově zavedené výlučné a jednotné úpravy označení původu a zeměpisných označení výrobků právem EU, jsme již tato a podobná česká označení nezahrnuli. Souznění lidí s přírodou by mohlo pokračovat i touto právní, vnějškovou, cestou.

Patří sem i přírodní ozáření z přírodních radionuklidů nebo z jiných samovolně bez zásahu člověka vzniklých zdrojů ionizujícího záření. Například přírodní ozáření z radonové, radioaktivní, vody v Jáchymově.

Výtěžky přírodních léčivých zdrojů jsou určeny k léčebnému použití při balneaci neboli balneoterapii. Stanoveny jsou u nich léčebné indikace, kontraindikace a další údaje. A to po zhodnocení klinických zkoušek, případně po posouzení míry shody přírodního léčivého zdroje s jiným již využívaným zdrojem. Veřejnoprávně nahlíženo jedná se o zvláštní druhy výrobků se zdravotními účinky či výrobků cílících na zdraví. Vedle například léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely anebo doplňků stravy se zdravotními tvrzeními. Některé zmíněné výtěžky mohou být použitelné i mimo medicínský účel, například v kosmetice. Balneoterapie a její druhy má právní povahu klinicky zavedené, tradiční, zdravotnické metody přírodní medicíny.

Využívání přírodních léčivých zdrojů je u nás tradičně řemeslné a bytostně důležité. Právně je upraveno jejich hodnocení, požadavky na jakost aj. V roce 1939 začalo v době tzv. protektorátu Čechy a Morava úřední uznávání přírodního zdroje za léčivý a jeho chránění. Do té doby bylo uznávání jen faktické dle přirozené povahy. Kupříkladu v roce 1998 byl vyhlášen přírodní léčivý zdroj podzemní teplé sirné vody v Pasohlávkách (dříve v Mušově) u Novomlýnské vodní nádrže blízko Pálavy na Brněnsku. Sirná léčivá voda je rozváděna do koupelí.

Pro karlovarská horká vřídla přírodních léčivých vod je příznačný Karlsbad Sprudelstein, Karlovarský vřídelní kámen, vřídlovec. Vzniká vysrážením minerálů z horké přírodní léčivé minerální vody zejména v okolí vřídla. Vřídlovec bývá tvořen minerálem aragonitem, který se usazuje na předmětech. Blahodárnost přírodního léčivého zdroje se snoubí se zkamenělou barvitou krásou.

České a již dříve československé právo přírodních léčivých zdrojů a celé lázeňské právo je docela rozsáhlé. Koneckonců staré sousloví „švihák lázeňský“ zlidovělo. Vystihuje jeden vypozorovaný, letitý, lázeňský jev. Známa je stejnojmenná píseň zpívaná Jiřím Schelingerem, doprovázeným Orchestrem Československé televize, na text Františka Ringo Čecha. Hudební snímek byl vydán národním podnikem Supraphon roku 1976.

Přírodní léčebné lázně a zřídla

Místní přírodní léčivé zdroje bývají spojovány s přírodními léčebnými lázněmi. Podobně je spojováno léčivé podnebí, využívané ke klimatické péči s léčebnými indikacemi. Příkladem slouží přírodní léčebné lázně v Karlově Studánce. Slouží prevenci i léčbě. Z německy mluvící oblasti známe například Luftkurort, vzdušné lázně.

V Česku je sedmatřicet fungujících lázeňských míst s přírodními léčebnými lázněmi. Na Slovensku dvacet čtyři. Například v Novém Smokovci ve Vysokých Tatrách. Pomoci přírody se snoubí s uměleckými krásami lázeňské architektury. Vyhláška o zdrojích a lázních z roku 2001 říká, že je nevhodné umísťovat zdravotnická zařízení lázeňské péče v blízkosti hřbitovů, krematorií, věznic apod., jež by mohly negativně působit na psychiku lidí přijímajících tuto péči. Bez významu není opak. Kupříkladu japonská kamenná, suchá, zenová zahrada Hany Bälz v parku na konci vřídelní linie v Karlových Varech. V blízkosti lázeňského domu Richmond.

Zřídly podzemních léčivých zdrojů, jimiž se dostávají na povrch, jsou nejen prameny či vývěry, ale též vrty, studny, šachty, štoly aj. Například vývěr zřídelního plynu kysličníku uhličitého. Různě vydatným léčivým zdrojem mohou být i ložiska léčivých zemin, třeba rašeliníky.

Prameniště bývají opředena pověstmi. Někdy se jim říkává svaté studánky či svaté vody. Všichni jsme slyšeli o rusalkách, vodních vílách a vodních žínkách. Přírodní léčitel by měl vědět, zda a jaké skryté děje jsou za tím. Švýcarský přírodní léčitel Christopher Vasey, známý u nás z českých a slovenských překladů svých děl, připomíná sílu sloužících „zástupů Páně“. Víme o nich i z posvátných knih židovství, křesťanství a islámu.

Přírodní léčivé zdroje mají u nás soukromoprávní povahu veřejných statků určených k vymezenému obecnému užívání. Ovšem při úředním povolení využívání zdroje jímacím zařízením. Zároveň se soukromoprávně jedná o věci bez pána. Nejsou součástmi pozemku. Předmětem vlastnického práva se totiž stává až výtěžek odejmutý ze zdroje. Platí to i o pramenu přírodní minerální vody, i kdyby nebyl veřejnoprávně brán za léčivý. Dříve v Československu došlo ke znárodnění přírodních léčivých zdrojů jejich zestátněním v roce 1948. Týkalo se to i ložisek léčivých rašelin nebo přírodních léčivých plynů pod zemí. Již předtím, po druhé světové válce, byly některé přírodní léčivé zdroje konfiskovány jako nepřátelský majetek.

Běžná pramenitá voda má rovněž podzemní, méně hluboký, pramen a obsahuje některé rozpuštěné minerály. Soukromoprávně se však liší od vody minerální. Zdroj běžné pramenité vody je totiž součástí pozemku a jeho vlastníku náleží i výtěžek. Podobně jako u přírodního nahromadění nerostů na pozemku, jehož jsou součástí. Pakliže ale nejde o nerosty, které jsou vlastnicky vyhrazeny státu, jako je tomu kupříkladu u drahých kamenů.

Existuje možná sporné omezení. Právo na bezplatný odběr minerální vody ze zdroje pro osobní potřebu a volný přístup k odběru má vůči využívateli zdroje každý člověk jen tehdy, jestliže tak stanoví ministerské povolení k využívání zdroje, a to za legálních předpokladů. Například u historicky volně přístupných zdrojů. Navíc jen při omezeném množství odběru. Důvod spočívá v ochraně zdroje před jeho vyčerpáním nebo ztrátou.

Přírodní léčitelé a lékaři

V českém právu, podobně jako švýcarském, mluvíme o přírodních léčitelích. Součástí léčitelských znalostí bývá i tradiční vědění o přírodních léčivých zdrojích. Tedy i o léčivých vodách, léčivých rašelinách aj. a o jejich zřídlech a ložiscích. A to vedle léčivých rostlin, tedy bylinářství. Odlišují se tím od sebe různé léčitelské obory. A nabízí se možná příbuznost se státem úředně uznaným povoláním proutkaře podle Národní soustavy povolání, spravované Ministerstvem práce a sociálních věcí pro účely trhu práce, a s pracovníkem pro detekci anomálií zemské kůry podle Národní soustavy kvalifikací, spravované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Oproti medicínským, potravinářským a balneotechnickým znalostem má ale jít o hlubší či vyšší přírodně léčitelské vědění. Neboli o přesah znalostí „pouhého“ složení a působení. Dospíváme tak ke svébytnému obrazu světa a zejména roli zformovaných přírodních sil.

Mezinárodněprávně zapsané nemateriální kulturní dědictví lidstva spravované UNESCO se projevuje i ve vědomostech a zkušenostech týkajících se přírody a vesmíru. Zmínit můžeme kupříkladu Medicinální koupání Lum v Sowa Rigpa, vědění a praktiky týkající se života, zdraví a prevence a léčby nemoci mezi tibetským lidem Číny, Tradiční vědění jaguářích šamanů z Yuruparí, Tajnou společnost Kôrêdugaw, Obřad moudrosti v Mali, nebo Akupunkturu a prohřívání podle tradiční čínské medicíny či Jógu. Tradiční léčebné procedury a odkaz V. Priessnitze nalezneme na českém seznamu pod Ministerstvem kultury. Pozornost zasluhuje také západočeský lázeňský trojúhelník. Tvořen je Františkovými Lázněmi, Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi, které mezinárodněprávně patří mezi Významné lázně Evropy zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

V roce 1932 byly v Československu zavedeny tituly odborného lékaře v balneologii nebo klimatologii. Vázány byly na čtyřletou vzdělávací činnost lékařskou. Možné bylo jejich vzájemné spojení anebo spojení balneologie – fyzikální terapie. Zrušeny byly roku 1950. Přesto viditelně zůstávala alespoň balneologie. Až roku 2004 byla z označení vypuštěna. Stalo se tak přeměnou nástavbové fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace. Zůstal jen kurz základů balneologie o čtyřiceti hodinách v rehabilitační a fyzikální medicíně.

Na Slovensku stále existují specializované ambulance fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace. Tamější profesní titul zní lékař fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace.

Zdroje přírodních minerálních vod

Patří sem zdroje přirozeně se vyskytující podzemní vody původní čistoty. Stát vytknul jejich zvláštní vlastnosti. Tyto vlastnosti umožňují, aby na balené, dříve „stolní“, minerální vody bylo použito potravinové právo. Některé z nich však právně vynikají léčivou vlastností neboli určením k balneaci. Jiné zase nikoli.

Zdaleka ne každý zdroj přírodní minerální vody je totiž zároveň přírodním zdrojem léčivým podle lázeňského zákona. Léčivost, alespoň v úředním smyslu, je vlastností jen některých přírodních minerálních vod.

Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení týkajícího se určitého přírodního léčivého zdroje se zveřejňuje ve Sbírce zákonů. Rozhodnutí jsou veřejně dostupná, ale jen nahlédnutím na ministerstvu. Osvědčeným přírodním léčivým zdrojem minerální vody (i balené pod názvem Mlýnský pramen) je například Mlýnský pramen BJ-41. Jedná se o vyvěrající pramen č. 6 na lázeňské Mlýnské kolonádě v lázeňském místě Karlovy Vary.

Mluvíme také o dvou druzích minerálních vod: léčivých, anebo zejména výživových. „Není minerálka jako minerálka!“ K trvalému pití nebo jinému trvalému přijímání ale není vhodná žádná.

Výtěžky přírodních léčivých zdrojů a veřejné zdravotní pojištění

Vedle léčivých vod, například uhličitých, patří mezi výtěžky přírodních léčivých zdrojů peloidy. Jedná se o léčivé zeminy, nezpevněné horniny. Rozumí se tím léčivé rašeliny, slatiny a slatinné zeminy (humolity). Příkladem slouží léčivá rašelina z ložiska rašeliny Čistá – Krásno.

Kromě léčivých zemin patří mezi další výtěžky přírodních léčivých zdrojů léčivá bahna, která se ale v české přírodě nevyskytují. Příkladem slouží říční piešťanské bahno na Slovensku nebo jezerní hévízské bahno v Maďarsku, nedaleko Balatonu. Světoznámé je minerální léčivé bahno v Mrtvém moři v Izraeli a Jordánsku, a to i díky podnebí. Zeměpisné označení řemeslných výrobků slovenského původu, Piešťanské bahno, patří mezi chráněná zeměpisná označení podle práva EU.

Mezi výtěžky rovněž patří přírodní léčivé plyny. Například přírodní kysličník uhličitý anebo přírodní emanace jako izotopy radioaktivního radonu. I přírodní léčivé plyny jakožto výtěžky právně patří mezi ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje. Přírodní kysličník uhličitý je léčebně používán i v plynových injekcích.

Výrobky v podobě výtěžků přírodních léčivých zdrojů, například balená vřídelní sůl, představují veřejnoprávně regulované výrobky podle práva přírodních zdrojů. Při výrobě a nakládání s balenými přírodními minerálními vodami, léčivými i nikoli, se ale podpůrně postupuje podle potravinového práva. Účel využití výtěžků sleduje koupele, zábaly, stáčení do lahví k obchodnímu odbytu apod.

Koupel nebo celotělový či částečný zábal s využitím výtěžku přírodního léčivého zdroje patří mezi zdravotní výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podobně u vodoléčby. Z veřejného zdravotního pojištění je hrazena též magnetoterapie jakožto druh fyzikální terapie. Na druhé straně zase nejsou z veřejného zdravotního pojištění hrazeny minerály. Jedná se o léčivé látky, které jsou z hlediska veřejného zdravotního pojištění u nás určeny k podpůrné nebo doplňkové léčbě. Podobně jako vitaminy a rostlinná léčiva, vyjma konopí s léčebnými indikacemi, které je hrazeno.

Važme si, co u nás v přírodě máme. Nebývá ani ve světě běžné hradit zmíněné či podobné přírodně zdravotní výkony ze zákonných zdravotních pojištění. Důvod může spočívat v některých zemích i v nedostatku přírodních léčivých zdrojů patřičného druhu na jejich územích. Podstatnou roli u nás sehrává dlouholetá lázeňská tradice.

Přírodní léčivé vody a lázeňská péče

Léčivé minerální vody bývají stáčeny do lahví. Mluvíme o balených přírodních léčivých vodách s rozpuštěnými nerosty neboli o „léčivých minerálkách“.

U nás se můžeme na trhu setkat s deseti značkami přírodních léčivých vod z jímaných pramenů silně až velmi silně mineralizovaných vod. A to s Vincentkou, Zaječickou hořkou, Bílinskou kyselkou, Bílinskou jaterní, která je obohacena o výluh z ostropestřece mariánského, a s Bílinskou žaludeční, obohacenou o výtažek z meduňky lékařské. Dále se jedná o Šaratici, Mlýnský pramen, Mariánskolázeňský Ferdinandův pramen, jakož i o Rudolfův pramen mariánskolázeňský a o Magnesii Extra. Dříve sem patřila též Běloveská kyselka Ida, která ale dnes není obchodně stáčena do lahví a přístupná je pouze vřídelně.

Přírodní léčivé vody jsou určeny k léčbě určitých nemocí. Mají své léčebné indikace a kontraindikace podobně jako léčivé přípravky podle lékového práva.

Nemocným lidem bývají balneoterapeuticky předpisovány – vedle zdravé či dietní výživy – pitné kúry, slatinné zábaly, koupelové nebo střikové vodoléčby a jiné postupy, zevní i vnitřní, v duchu tradiční přírodní medicíny dávající fyziologický smysl. Léčebně doplňované masážemi ve zdravotnictví, popřípadě „jen“ běžnými masážemi a dalšími službami „jen“ rekondičními a regeneračními dle stavu zdraví nebo pohody. Poskytování zdravotních služeb, zejména primární ambulantní péče a specializované péče v přírodních léčebných lázních, vychází z tradičního vědění a zkušeností z dlouhodobého užívání ve spojení s odbornými poznatky biochemickými a biofyzikálními. Lázeňská péče včetně následné péče lůžkové obsahuje klinicky zavedené postupy. Současně slouží za dílčí projev integrativní medicíny.

Následná lázeňská léčebně rehabilitační péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Indikována je například pro choroby dýchacího ústrojí. Použitelné by byly i fondy prevence zdravotních pojišťoven, pokud je zřídily a mají to v programu. Smluvní zdravotní připojištění z let 1991 až 1997 bylo zrušeno, aniž se rozvinulo. Právní význam sehrává též dávka nemocenského plynoucí z nemocenské pojištění.

Přírodní výživové minerální vody

Vedle léčivých přírodních vod, kterých je na trhu menšina, se obchodně více setkáváme s výživovými minerálními vodami. Pramení sice také z přírodních zdrojů minerálních vod, avšak z takových, které nebyly právně osvědčeny jako léčivé. Zdroj spočívá v podzemní vodě původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má fyziologické účinky z hlediska výživy. Využívány jsou u nás desítky zdrojů minerálních vod. Takové balené minerální vody jsou coby potraviny určeny zejména k dietetickým účelům. Říkáme jim dietetika. Dříve byly právně určeny i k boji proti alkoholismu. Nejsou s nimi spojovány léčebné účinky. Podobně se to má s doplňky stravy (rovněž potravinami), o které se nakonec může souběžně jednat.

Tradičním příkladem slouží minerální vody v přírodním stavu nebo po úpravě, případně i po dochucení jako je Ondrášovka, Mattoni, Korunní, Poděbradka, Magnesia nebo Hanácká kyselka aj. Jelikož se jedná o potraviny, neposuzují se u nich léčebné indikace, kontraindikacemi ani způsoby a podmínky léčebného použití. Proto se u nich tyto údaje neuvádějí. Neprovádí se a nehodnotí ani žádné klinické zkoušky.

Potravinové právo nicméně zná doplňující označení balených přírodních minerálních vod a jejich hlediska. Příkladem slouží označení „Může působit močopudně“, „Může působit mírně projímavě“, „Podporuje trávení“ nebo „Může podporovat jaterní a žlučové funkce“. Některá označení smí být uvedena až po patřičných zkouškách. Nabízí se tu podobnost se zdravotními nebo výživovými tvrzeními u doplňků stravy podle práva EU, které jsou rovněž potravinami bez léčebných indikací, kontraindikací apod.

Připomeňme si tradiční názvy druhů minerálních vod jako je Kyselka u vody s kysličníkem uhličitým nebo Teplice u vody teplé. Tradiční názvy minerálních vod ale nepožívají – narozdíl od tradičních názvů výrobků z vinné révy – zvláštní právní ochrany. Ochrana je nepřímá prostřednictvím práva spotřebitelského a práva proti nekalé soutěži a vyznačuje se zákazem klamavosti.

V přírodním léčitelství ani lékařství není vyloučena rada, že i výživovou minerálku lze za určitých okolností léčebně použít. Jednalo by se o jiné výrobkové použití, takzvaně „off-label“. Přírodní léčitel i lékař mají terapeutickou autonomii. Musí však skýtat záruku odbornosti své rady. Například na základě poznatků z dlouhodobého používání. Ve zdravotních službách ale musí jít o vědecké poznatky, mezi které patří i zobecnitelné vědecké kazuistiky spjaté s klinickou zkušeností. V případě „pouhé“ výživové minerálky se totiž nejedná o minerální vodu, která by pramenila z právně osvědčeného přírodního léčivého zdroje s léčebnými indikacemi a kontraindikacemi.

Stranou ponecháváme ostatní balené vody. Jedná se o potraviny v právních podobách pramenité, kojenecké a pitné vody.

Obnova našeho plného sepětí s přírodou je podmínkou zdravého života na Zemi.

Podrobnosti, předpisy a jiná data, citace a odkazy zde:

Telec, Ivo: Právo komplementární a alternativní medicíny. Praha: Leges 2020, 448 stran. ISBN 978-80-7502-384-1. Právo přírodního léčitelství. Praha: Leges 2018, 336 stran. ISBN 978-80-7502-306-3.