Článek
Byliny jsou určeny k léčbě všech živých tvorů. Nejen lidí, ale i zvířat.
Víme o zvířecí příchylnosti, věrnosti nebo lásce.
Ač máme se zvířaty podobné „tělesné záhaly“, lišíme se nejen jejich tvary, ale zejména druhově odlišnými vnitřními živoucími podstatami, živými jádry, a jejich původem. Vědění o tom je běžně dostupné. Můžeme z něj vycházet.
Instinkt zvířat
Anglický biolog Rupert Sheldrake, původce vědecké hypotézy morfické rezonance, napsal čtivou knihu o poutech mezi lidmi a zvířaty. O zvířecím vcítění, telepatii, smyslu pro orientaci či o předtuchách. Vyšla i česky pod názvem Váš pes to ví.
Instinktem zvířat obvykle rozumíme nutkavé a účelné, a přitom neučené, chování. Známo je mnoho případů, kdy zvířata vnímala a poslechla, jím zjevná, varování před živelními pohromami, které by je mohly ohrozit. Lidmi nebyla varování vnímatelná. Leda „jemnými“ předtuchami nebo individuálními jevy podobného rázu, které ale dnes bývají ojedinělé. Zvířata jsou jiného původu, nežli člověk. Proto jim je vlastní sepětí s bytostnými silami přírody. Nejen kvůli tomu máme o zvířata pečovat.
Dobrá zpráva
Přinášíme dobrou zprávu.
Příroda, bohatá na zdravotně přínosné biologicky aktivní látky, opět právně pronikla do západní farmacie a medicíny. Tentokrát do farmacie a medicíny veterinární. Stalo se tak tzv. veterinární novelou zákona o léčivech z podzimu 2022 s účinností od roku 2023.
Humánní tradiční rostlinné léčivé přípravky s léčebnými indikacemi, kontraindikacemi a lékovými interakcemi již před lety zaujaly svébytné místo v lékové politice EU a celého Evropského hospodářského prostoru. Tedy i v lékovém právu členských zemí. Nepleťme si je však s doplňky běžné stravy, které jsou „pouze“ potravinami, byť s možnými výživovými nebo zdravotními tvrzeními. Ovšem často i s méně silnou biologicky účinnou látkou. Potraviny totiž nejsou výrobkově-právně určeny k léčbě nemocí.
Roku 2018 se právo zaměřilo na tradiční rostlinné léčivé přípravky, které jsou používány k léčbě zvířat. Případ ale ještě zůstává otevřený až do konce ledna 2027. V této lhůtě má Komise EU předložit Evropskému parlamentu a Radě EU zprávu o používání tradičních (zvykových) rostlinných léčivých přípravků k léčbě zvířat v unii. O zavedení zjednodušené registrace těchto léčivých přípravků ve všech členských zemích EU a Evropského hospodářského prostoru má být tedy teprve rozhodnuto. Členské státy zatím mají poskytnout patřičné informace.
Slouží ke cti předminulé české vládě, že ještě před budoucím unijním rozhodnutím, již roku 2021, navrhla vnitrostátní uzákonění zvláštní kategorie zvykových (tradičních) rostlinných veterinárních léčivých přípravků. A to včetně stanovení legálních předpokladů pro zjednodušenou registraci Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv. Zvětšila se tak pravděpodobnost budoucího přijetí takové úpravy i v jiných zemích EU a Evropského hospodářského prostoru. Vláda byla vedena snahou přispět ke zvýšení dostupnosti veterinárních léčivých přípravků, jak odpovídá i cílům EU. Ač se jednalo o účel „přízemní“, jeho význam je přesažný.
Zvykové rostlinné veterinární léčivé přípravky představují obdobu tradičních rostlinných léčivých přípravků v humánní medicíně. Výraz „zvykový“ léčivý přípravek má stejný význam jako „tradiční“.
Evidence-based medicine obsahuje poznatky z dlouhodobého používání a zkušeností. Právě o ně se opírá prokázání farmakologických účinků nebo účinnosti zvykových rostlinných veterinárních léčivých přípravků. Mezi rostlinné látky patří též řasy, houby a lišejníky, a to i v čerstvém stavu. K žádosti o registraci, tj. o schválení uvedení léčivého přípravku na trh, musí být přiloženo bibliografické nebo vědecké doložení o jeho používání k léčbě zvířat po dobu nejméně 30 let. Regulační lékový úřad může stanovit, aby u zvykového rostlinného veterinárního léčivého přípravku byla uváděna povaha daného zvyku (tradice). Klinické hodnocení se neprovádí.
Veterinární homeopatické přípravky
Homeopatické veterinární léčivé přípravky léta patří mezi unijně regulované výrobky. Podobně jako humánní homeopatika. Mají své právní zvláštnosti. Podrobnosti stanoví lékové právo EU. Žádost o jejich registraci se u nás podává Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv. Mezinárodní organizace, Evropská unie, dlouhodobě vychází z předpokladu, že homeopatie není podvod.
Lékově se však jedná o „jinoléky“, které jsou založeny na jemnohmotných postupech. Nelze je proto hodnotit jinak, než by odpovídalo jejich povaze, pojetí člověka, zvířete nebo rostliny a celkovému obrazu světa. Homeopatika nelze medikovat bez patřičných znalostí a bez pečlivosti, jak káže právní příkaz řádné odborné péče. Příkaz je všeobecně obsažen v občanském zákoníku.
Zvíře není věc
Přijetí českého občanského zákoníku z roku 2012 znamenalo dílčí hodnotově cílený zákonodárně-politický převrat. Došlo tehdy k výchvěvu jiného, humanističtějšího, právního myšlení, nežli tomu bylo u nás předtím. Stát se, krom jiného, po vzoru některých jiných zemí přiklonil k morálně citlivému, vnímavému a ohleduplnému pojetí, podle kterého zvíře není věc. A to ani věc ve specifickém právním smyslu.
Občanský zákoník praví:
„Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí.“ Stát jen dodal, že „ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.“ Například přirozené povaze psa, koně či králíka při jejich koupi. Z dosavadních pravidel „pouze“ etických se souběžně stala státně mocensky vynutitelná pravidla právní.
Se zvířaty, chovanými i divokými, se v soukromém právu setkáváme vícekrát. Poukažme si například na vlet roje včel do cizího obsazeného úlu, kdy vlastník úlu nabývá vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě. Zvířecí mláďata patří mezi přirozené přírůstky.
Při poranění zvířete, kupříkladu neopatrnou jízdou vozidla, nahradí škůdce účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete tomu, kdo je vynaložil. Nahrazované náklady na péči mohou dokonce převýšit cenu poraněného zvířete, pokud by prošly právně objektivizačním posouzením „rozumného chovatele“.
Obliba a osobní neštěstí
Jestliže by škůdce poranil či usmrtil, kupříkladu otrávil, cizí zvíře ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému majiteli cenu zvláštní obliby. Nikoli obvyklou cenu například mladého jezevčíka nebo akvarijních rybiček.
Cena zvláštní obliby bývá vyšší než obvyklá. Stát tím sleduje nahrazení ztráty „nadhodnoty“ oblíbeného zvířecího společníka. Například u lidí osamělých či nemocných. Citový význam zvířete pro život člověka totiž může být větší než tržní hodnota zvířete. Ačkoli ani zvýšená peněžní náhrada nemusí pokrýt ztrátu živého tvora, stát si je dobře vědom významu oblíbeného zvířete (a podobně památeční věci) pro poškozené lidi.
Stát výslovně dbá ochrany lidského štěstí v podobě svobodného rozhodnutí žít podle svého. Tedy žít i společně se zvířetem, těšit se z něj, učit se mu rozumět, vroucně o ně pečovat a dávat a přijímat čisté proudy lásky. Stává se totiž, že usmrcení nebo poranění zejména domácího zvířete důvodně pociťujeme jako osobní neštěstí. Pokud by neštěstí nebylo možné odčinit jinak, musí škůdce nahradit též nemajetkovou újmu, například duševní strádání. A to nejen strádajícímu majiteli zvířete, ale třeba i jeho nešťastným dětem nebo vnoučatům. Neboli každému, kdo by takovou újmu důvodně pociťoval jako osobní neštěstí. Například všem postiženým členům rodinné domácnosti. Právo na odčinění osobního neštěstí tedy přísluší i všem druhotným poškozeným (vedle vlastníka zvířete). Odůvodněno to však musí být zvláštními okolnostmi případu. Například usmrcením či poraněním domácího zvířete ze sousedovy touhy ublížit nebo ničit. Jedná se totiž o pohnutky zvlášť zavrženíhodné.
Zvířecí léčitel a zvířecí masér
Pro účely volného pohybu pracovníků v EU, rozuměno v Evropské síti služeb zaměstnanosti, je spravována Evropská síť klasifikace dovedností nebo kompetencí, povolání a kvalifikací (ESCO). Nalezneme v ní veterinárního terapeuta (veterinárního léčitele), veterinárního hydroterapeuta (zvířecího léčitele poskytujícího vodoléčbu), veterinárního chiropraktika (zvířecího léčitele, veterinárního osteopata), veterinárního osteopata (zvířecího léčitele, veterinárního chiropraktika) či veterinárního fyzioterapeuta (zvířecího maséra).
U nás nicméně profesně právně nerozlišujeme mezi přírodními léčiteli. Zda se věnují lidem či zvířatům nebo rostlinám. Ve všech léčitelských oborech se u nás jedná o volnou živnost nebo o volné zaměstnání. Zvláštní zákon, ač o něj bylo vícekráte usilováno již od počátku 90. let, nebyl přijat. A tak výkladově platí rozsah zákona živnostenského.
Avšak zvířecí masér již u nás spadá pod vázané živnosti. Jmenovitě pod masérské, rekondiční a regenerační služby. Jedná se jen o specializaci v rámci jednoho oboru služeb.
Kroky k proměně směrem k lepšímu
Užitečné je všímat si zvláštních chování zvířat. Přijít jim na kloub a brát je proto skutečně vážně se však neobejde bez vědění o světě, bez „návodu“ přímo od Zdroje. Duchovní vědění má logiku. Prosto je fantazírování, neurčitého, nejistého a zamlžujícího „tajemna“ i společenského udržování náboženského tajemství.
Zmíněná právní pravidla patří mezi dílčí, malé, společenské kroky k proměně naší zhrublé části světa směrem k obnovení sepětí člověka s přírodou. Zejména k posílení vědomí naší povinnosti vůči přírodě včetně povinnosti péče o zvířata. K prvním „vlaštovkám“ patří i některá právní opatření. Pakliže však sami nejprve individuálně neprojdeme vnitřní proměnou ducha, stát ani žádná mezinárodní organizace za nás nic nevyřeší.
Aljašský malamut Emmons, zvaný Emil. Foto z léta 2025.
Podrobnosti, předpisy a jiná data, citace a odkazy zde:
Telec, Ivo: Právo komplementární a alternativní medicíny. Praha: Leges 2020, 448 stran. ISBN 978-80-7502-384-1. Právo přírodního léčitelství. Praha: Leges 2018, 336 stran. ISBN 978-80-7502-306-3.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 378/2007 Sb., léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech)
https://www.uskvbl.cz/cs/
