Článek
Pojďme si nejprve definovat, co je to Green Deal. Jde o balíček opatření reagující na klimatickou změnu, resp. Pařížskou dohodu, která vstoupila v platnost již 4. listopadu roku 2016. Státy se zavázaly k tomu, že budou snižovat své emise, a tím tak tempo globálního oteplování. To je samozřejmě dobře. Říct lidem, aby omezili lety letadlem třikrát do roka či přestali nakupovat výrobky z čínských „Amazonů“, které se plaví přes půl světa, je totiž nereálný požadavek.
Klimatická vs. ekonomická úzkost
V předvolebním duelu Nerudová vs. Turek v pořadu na CNN Prima News měl být Green Deal jedním z hlavních témat. Politika byla vždy soubojem argumentů a idejí, ale dnes se stále více stává nástrojem k vyřizování osobních účtů, jak jsme mohli vidět v přímém přenosu ze strany europoslankyně. Ke Green Dealu jsme se dostali až téměř ke konci pořadu. Jediná zajímavá věta zazněla od Filipa Turka, když poznamenal, že zatímco někteří lidé nyní pociťují klimatickou úzkost, v budoucnu by mohli někteří pociťovat úzkost ekonomickou.
Vláda Petra Fialy se totiž zavázala k naplnění několika zelených požadavků, za což sice byla pochválena Leyenovou, ale na české občany to bude mít zásadní dopad. Stručně řečeno, zdraží se, a to hodně. Již na toto téma po jednání vlády 17. července vyšlo opravdu mnoho článků, tak si jen připomeňme, co Green Deal bude znamenat pro české občany.
Snížení počtu emisních povolenek zvyšuje jejich cenu. Ceny benzínu a nafty tak vzrostou minimálně o 10 korun za litr. Ceny plynu se také zvýší, a to až o 15 %. V tichosti se navíc odhlasovalo rozšíření emisních povolenek na domácnosti, vytápění a bydlení.
V roce 2024 tedy nastává povinnost implementovat toto do národní legislativy. Vše bude platit od roku 2027. Vláda již tuší, že v příštích volbách neuspěje – přesto se celkem rafinovaně pokusila zaštítit korespondenční volbou – protože česká společnost už je opravdu otrávená, a teď nechci mluvit jako antiklimatický despota, ale problém je v tom, že opravdu chudneme.
Máme nejvyšší pokles reálných mezd, nejvyšší daně, nejvyšší ceny bydlení, energií i potravin. Samozřejmě, že za všechny faktory vláda nemůže, ale k tomu se nyní rekordně zadlužujeme i díky nevydařenému stavebnímu zákonu Ivana Bartoše. Podotýkám, že kdyby něco takového udělal poslanec z ANO, tak inkasuje mediální mašinérii a odchod z funkce. Nejhorší na tom je fakt, že co schválila současná vláda v rámci Green Dealu, padne v roce 2027 na vládu příští.
V neposlední řadě byl také odhlasován konec nových aut se spalovacími motory v roce 2035. Nabízí se otázka, neujel nám v rámci průmyslu s elektromobily vlak? Vše se odvíjí tak strašně rychle a zdá se, že Česká republika nestíhá.
To, že Green Deal zrušit nelze, to víme, protože se Česko stejně jako všechny státy zavázalo k dekarbonizaci, ale vážně jsme museli přijmout ta nejtvrdší opatření, když se nám jak po ekonomické, tak sociální stránce nevede vůbec dobře? Členské státy přece měly možnost stanovit si odlišné cíle.
Požadavky Green Dealu jsou logické, ale vše by bylo logičtější, kdybychom pro Českou republiky vyjednali mírnější opatření, například nerozšiřovat emisní povolenky na domácnosti, protože opravdu zaostáváme za dalšími státy Evropské unie i v nejnižší minimální mzdě, a proto pro nás bude Green Deal opravdu těžký. V tuto chvíli je možná dobré zvážit nákup uranu do investičního portfolia. Držme si palce a doufejme, že v roce 2050 dosáhneme klimatické neutrality.
