Článek
Po dlouhé době jsem se vypravila do kina. Dlouhá doba = rovných 5 let. Poslední film, kterým jsem v českém kině viděla byla Poslední aristokratka. Filmové zpracování knižní série kastelána milotického zámku Evžena Bočka. Celou knižní sérii mám již dávno přečtenou a pro ty, kdo vůbec netuší: je to takové oddychové nenáročné humorné čtení, které neurazí. Každý díl série se dá pohodlně přečíst za jedno deštivé nedělní odpoledne i s přestávkou na kávu.
Jsem především knihomolka, takže pokud existuje filmové zpracování jakékoli knihy, tak vždy nejprve přečtu knihu a potom se teprve podívám na film. Nebo také nepodívám, protože mnohdy je filmové zpracování skvělé knihy tak tristní, že po prvních minutách vypínám. To je však samostatné téma. Zpět k Aristokratce.
První díl se mi líbil, sice to byla velmi zkrácená verze knihy, ale prakticky vše důležité tam padlo, divák neměl pocit, že mu něco uniklo. Navíc jsem při jeho sledování mohla zavzpomínat na návštěvu všech míst, kde se natáčelo. A tak jsem těšila na filmové pokračování.
Knihu Aristokratka ve varu jsem přečetla opravdu za jedno odpoledne a u knihy jsem se skvěle bavila. Nebyla nouze o humorné situace a čas strávený s knihou příjemně plynul. Bohužel, to samé nemohu říci o filmu.
Nepodařilo se mi nikde dohledat, zda byl Evžen Boček pomocnou rukou scénáristy Petra Zelenky, ale podle finálního výsledku to vypadá, že ne. Absolutně tomu chyběl Bočkův typický humor. Děj se nikam nevyvíjel, pokud bych nečetla knihu, tak ani nevím, o co vlastně jde. I když tedy trochu hazarduji se slovem děj. Promítám-li si to zpětně v hlavě, tak to byla spíše skládanka mnoha scén, z nichž některé na sebe i navazovaly.
Zklamáním pro mě byly i herecké výkony. Kromě pana hraběte v podání Hynka Čermáka a Marie Kostky, kterou ztvárnila Yvona Stolařová, mi přišly postavy neuvěřitelné. Dokonce i Eliška Balzerová, která za mě v prvním díle excelovala, co by hospodyně, se mi zdála, že ji to natáčení snad ani nebavilo. Nejhorší pro mě byla Deniska v podání Simony Lewandowské. Její „super“ a „psycho“ nemělo nic společného s tím, jak to bylo vykresleno v knize. Jediné, co se jí povedlo, bylo narušení poklidné zámecké atmosféry. Ovšem v poněkud jiném slova smyslu, než by mělo. Vrcholem vší trapnosti pro mě byla Helenka Vondráčková. Pokud její přítomnost na zámecké svatbě měla být vtipem, tak tedy opravdu nepovedeným. Ono tedy celkově jsem měla pocit, že nejsem jediná, kdo se u filmu moc nebaví. Pravda, v kině se včetně mě nacházelo všeho všudy 20 lidí. Evidentně také udělali stejnou chybu já a nepřečetli si před návštěvou kina recenze. Za celý film byl smích slyšet tak u tří scén. Po skončení promítání nikdo nečekal, až skončí titulky. Pokud tedy po titulcích přišly nějaké vtipné bonusy, tak je nikdo neviděl. Zřejmě jsme nikdo ani nečekali, že ještě něco vtipného mohlo přijít.
Abych nebyla jenom negativní, tak pozitivně hodnotím překrásné záběry hradu Lemberk a nádherné interiéry zámku v Rájci nad Svitavou a Miloticích. Ovšem toto je opravdu velmi málo v poměru za cenu současného vstupného do kina.
