V Salzkammergut je to i za deště „gut“: St. Wolfgang a okolí

Dalo by se říct, že to je ráj pro milovníky prakticky všech druhů turistiky. Je jedno, zda jste vysokohorský turista, cykloturista, horolezec nebo preferujete procházky krásnými městy či kulinářské zážitky. V Salzkammergut si najde každý to své a to i za deštivého počasí. Nakonec, deštivo nemusí být celý den. Určitě tedy stojí za to vypravit se „do kopců“, protože na vrcholu se může skrývat, resp. odkrývat překvapení. Není proto divu, že je v roce 2024 region Salzkammergut vyhlášen Evropským hlavním městem kultury.

Na severním břehu Wolfgangsee, na úpatí hory Schafberg (1 783 m n.m) se nachází malebný městys Sankt Wolfgang, historický významné hospodářské, ale i poutní místo.

Městys nese jméno světce Wolfganga z Regensburgu, který v místě dnešního kostela nechal roku 976 postavit kapli. Kolem kaple následně vznikla osada. Roku 1052 byl Wolfgang svatořečen a kaple se tak stala významným poutním místem. Právě nynější kostel sv. Wolfganga, stojící na místě původní kaple, je dominantou městyse. Kostel je známý především gotickým křídlovým oltářem od Michaela Pachera a významnou kamennou svatyní. Prakticky všude pak najdeme legendy ze života sv. Wolfganga. Nejvíc známou je legenda o založení kaple na břehu Wolfgangsee, kdy Wolfgang hodil z hory sekeru, aby našel místo pro stavbu. Následně přesvědčil ďábla, aby na stavbu přispěl výměnou za duši první živé bytosti, která do kaple vstoupí. Ďábel však byl zklamán, protože první živou bytostí v kapli byl vlk.

Další známou budovou je Hotel Im Weißen Rössl, který byl vybudován v roce 1878 a je dějištěm známé operety.

Procházka po městě toho však nabídne mnohem více: útulné obchůdky s lokálními produkty jako jsou marmelády a sůl na všechny možné způsoby, uzeniny a sýry, klášterní výrobky, suvenýry a také restaurace a kavárny s bohatou nabídkou typické místní gastronomie.

Pokud máte pocit, že je Vám ve městě „těsno“, můžete se vydat ke kostelu Kalvarienberg, odkud se Vám naskytne nádherný výhled na celý St. Wolfgang a Wolfgangsee. A komu je výhled z nadmořské výšky 651 m n. m. málo, může vyrazit zubačkou na Schafberg.

Proč zubačkou? Protože je to zážitek, kvůli kterému se určitě vyplatí ušetřit trochu sil. Navíc, nemusí se jet úplně na vrchol, lze vystoupit v mezistanici a na vrchol dojít pěšky. SchafbergBahn se pyšní 130 letou historií a se stoupáním 26% je nejstrmější ozubnicovou dráhou v Rakousku. Na úseku necelých 6 kilometrů překonává výškový rozdíl téměř 1 190 metrů a těsně pod vrchol Schafbergu vás vyveze za necelých 35 minut. Pokud je při pohledu z města hora zahalená v mracích, nenechte se odradit. V nově vybudované nástupní stanici jsou k dispozici „live“ obrazovky. I přesto, že dole pršelo a na obrazovkách byla vidět mlha (i když tedy ony jsou to vlastně už mraky), tak jsme to riskli a vyjeli nahoru. A rozhodně nebylo čeho litovat. Cestou déšť ustal a my si mohli užívat neustále se měnícího výhledu na všechny strany, podle toho, jak se mraky rozestupovaly a zase seskupovaly. Postupně jsme viděli Wolfgangsee, Fuschlsee, Mondsee, Attersee a Traunsee. Naskytl se samozřejmě i epochální výhled na okolní hory. Pokud by někomu v nadmořské výšce 1 782 m n. m. vyhládlo, jsou zde k dispozici dvě horské boudy. Cestu zpět lze absolvovat opět zubačkou, kdy i to je zážitek (a ušetříte kolena) nebo jít pěšky a o něco déle se tak kochat výhledy.