Místa, kam (skoro) nikdo nechodí: hrad Ostrý

Hrad nad obcí Františkov nad Ploučnicí byl původně vybudován jako správní centrum nově vznikajícího panství budoucího mocného severočeského rodu Markvarticů. První zmínku o hradu najdeme v pramenech již z roku 1268.

Na hrad jsem se vydala z Benešova nad Ploučnicí. Je to sice dál než Františkova, ale o to hezčí procházka. Již samotný začátek výletu je skutečně skvostný. Z náměstí Míru, jemuž dominuje Mariánský sloup se naskýtá krásný pohled na místní zámek, který je nazýván bránou do světa saské renesance. Určitě stojí také za návštěvu, ale to někdy příště. Dnes ho navštěvuji jenom proto, abych zde obohatila svou sbírku turistických suvenýrů. Ve městě je k dispozici infocentrum, ale o víkendu je zavřené a plnohodnotně jej nahrazuje zámecké infocentrum.

Z náměstí se vydávám po zelené turistické značce. Zhruba jeden kilometr se jde městem. Bohužel, to nejsou takové architektonické skvosty jako najdeme na náměstí. Cestou se však naskytne pohled na Ploučnickou vyhlídku - zděný altán z roku 1902. Jakmile cesta z města přejde v lesní stezku, je to jako vstoupit do jiného světa. Ruch města utichá a já si užívám šumění řeky Ploučnice, občas přerušené projíždějícím vlakem nebo autem. Cesta na hrad vede celá podél řeky, na jejímž druhém břehu vede hlavní silnice z Benešova do Františkova. Provoz však není nijak velký, a tak si mohu naplno užívat všeho, co příroda nabízí. Jediné, co ruší tu pohodičku jsou neukáznění cyklisté, kteří ignorují, že pro cestu na hrad mohou využít cyklostezku a jezdí po turistické stezce, která není zrovna moc široká.

Po dvou kilometrech dojdu k vodopádu. Tedy, pokud by byl dostatek vody, byl by tam i vodopád. Nyní to vypadá jako když teče voda z vodovodu. I přesto je zde malý potůček, v němž se to hemží malými ropuškami. Pokud vám nevadí, když vám proplouvají malí živočichové pod chodidly, je potůček ideální na svlažení nohou v horkém počasí.

Pokračuji dál další kilometr podél Ploučnice a dojdu ke křižovatce, kde se potkávají cesty z Benešova a Františkova a společně začínají stoupat směrem k hradní zřícenině. Od křižovatky je ke vstupu do hradu zhruba 200 metrů pozvolného stoupání, které se zdá prudší než ve skutečnosti je. Pokud se na výlet vydáte, nenechte se odradit těsně před cílem. Po výstupu totiž přichází zasloužená odměna v podobě výhledu na Františkov nad Ploučnicí, údolí Ploučnice a okolní lesy. Ideální místo na piknik. Nachází se tu i lavička a malé ohniště.

Pro cestu zpět lze volit ze dvou možností: stejnou cestu tj. po zelené zpět do Benešova na Ploučnicí, nebo do Františkova nad Ploučnicí a odtud se vydat vlakem, autobusem či pěšky k dalším cílům. Vzhledem k tomu, že jsem v Benešově nechala auto, tak jsem zvolila první možnost. Kromě toho, že cesta vede podél řeky, tak se zde nachází i mnoho bývalých textilních továren, a tak je i cestou zpět mnoho zajímavého k vidění.

Tento výlet je ideální jako taková „výletová rychlovka“. Cesta vede, kromě stoupání ke hradu, po rovině a zpevněným terénem. Celkem to bylo necelých šest kilometrů, takže jej lze pojmout i jako večerní procházku. Klidně i romantickou s již zmíněným piknikem, protože zde kromě lesních a vodních živočichů opravdu na nikoho nenarazíte.