Článek
Martina (32) milovala kavárny dávno předtím, než se jí narodila dcerka Eliška. Káva pro ni znamenala nejen oblíbený nápoj, ale hlavně chvíle klidu – vzpomínala, jak v kavárnách studovala, chodila na první rande s manželem Adamem, jak v nich později pracovala na svých projektech. Když se stala matkou, neviděla důvod, proč by o tento zážitek měla přijít.
S malou Eliškou se proto do oblíbených kaváren pravidelně vydávala během dceřina poledního spánku. Když si nebyla jistá, že malá vydrží spát dost dlouho, nechávala si kávu připravit rovnou do kelímku, aby mohla kdykoliv rychle odejít. Byla ohleduplná a nikdy by nenapadlo ji samotnou, ani obsluhu, že by její přítomnost mohla někomu vadit.
Jedno úterý dorazila Martina do své oblíbené kavárny s Eliškou v kočárku, která právě tvrdě usnula. Vše bylo jako vždy, jen u vedlejšího stolku seděl muž v perfektně padnoucím obleku, který působil dojmem finančního poradce. Martina se usadila a objednala si espresso. Nečekaně ale zaslechla ostrou poznámku od vedlejšího stolu: „Já teda nechápu, proč sem taháte dítě. Lidé sem chodí kvůli klidu a důležité práci.“
Martina strnula a srdce jí okamžitě vyskočilo do krku. Věděla, že nedělá nic špatného, přesto ji kritika zasáhla víc, než by čekala. Rozhodla se nereagovat, ale nepříjemný pocit už jí zůstal. Znovu ji však překvapil další hlas – patřil mladé servírce Simoně, kterou Martina od vidění znala.
Simona k pánovi přistoupila s klidným úsměvem, ale zároveň asertivně řekla: „Pane, prosím, abyste nerušil ostatní hosty. Lidé k nám skutečně chodí kvůli klidu a často i důležité práci.“ S lehkou ironií pokračovala: „Podle vašeho vzhledu vidím, že jste na úrovni stejně jako náš podnik. Pokud máte požadavky na ostatní hosty, obraťte se příště přímo na obsluhu. Rádi se o vše postaráme.“
Muž překvapeně zamrkal, evidentně nečekal, že se situace otočí proti němu. Nakonec jen něco zamručel, dopil svoji kávu a brzy odešel. Martina si ulevila a cítila vděčnost. Když odcházela, Simona se na ni povzbudivě usmála a poznamenala: „Jen sem dál choďte, jste tu vždycky vítaná. I s malou.“ Martina věděla, že její rituál – kvalitní káva v příjemné kavárně – jí nikdo jen tak nevezme.
