Článek
Všichni to známe. Bolí nás hlava, trápí nás alergie nebo nemůžeme spát, a tak sáhneme po pilulce, která nám má ulevit. Věříme, že nám pomůže. Moderní medicína je koneckonců úžasná věc. Ale co když lék, který má uklidňovat, vyvolá záchvat zuřivosti? Nebo když vám po chemoterapii zmizí otisky prstů? Dějiny farmakologie jsou plné neuvěřitelných a často i děsivých příběhů, které nám připomínají, jak nevyzpytatelné umí lidské tělo být. Vybral jsem pro vás pět případů, které znějí spíš jako námět na film než jako skutečnost.
1. Thalidomid: Lék na nevolnost, který způsobil katastrofu
Představte si, že jste v 50. letech těhotná a trpíte ranními nevolnostmi. Váš lékař vám s nejlepším svědomím předepíše nový, údajně bezpečný lék – thalidomid, původně určený jako sedativum. Zdá se to jako zázrak. Nevolnosti zmizí a vy se cítíte lépe. O pár měsíců později se vám ale narodí dítě s těžkými deformacemi končetin.
Tohle je tragický příběh thalidomidu, který se stal jednou z největších farmaceutických katastrof historie. Tisíce dětí se narodily s takzvanou fokomélií, což je stav, kdy se končetiny nevyvinou a ruce či nohy nasedají přímo na trup. Dlouhých šedesát let trvalo, než vědci plně pochopili, jak lék tuto zkázu páchá – narušuje klíčový protein pro vývoj končetin. Tento případ se stal mementem, které navždy změnilo pravidla pro testování a schvalování léků.
2. Lariam: Když se z léku na malárii stane noční můra
Vojáci nasazení v exotických zemích čelí mnoha hrozbám, jednou z nich je malárie. Antimalarikum mefloquin, známé jako Lariam, je mělo chránit. Místo toho se pro mnohé z nich stalo spouštěčem pekla. Vojáci začali hlásit neuvěřitelně živé halucinace, záchvaty paranoie, nekontrolovatelnou agresivitu a myšlenky na sebevraždu.
Lariam totiž dokáže prostoupit až do mozku, kde působí jako neurotoxin. Nejhorší na tom je, že jeho účinky mohou přetrvávat měsíce, a dokonce i roky po vysazení, protože se ukládá v těle. V některých případech způsobil trvalé poškození mozku, které se projevovalo podobně jako posttraumatická stresová porucha. Lék, který měl chránit životy, tak paradoxně vedl k vyššímu riziku sebevražd.
3. Benzodiazepiny: Pilulka na uklidnění, která z vás udělá agresora
Benzodiazepiny jsou léky, které miliony lidí užívají na úzkost, nespavost nebo panické ataky. Mají uklidňovat. U malého procenta lidí (naštěstí méně než 1 %) však způsobí pravý opak – takzvanou paradoxní reakci. Místo klidu se dostaví hyperaktivita, zuřivost, a dokonce i fyzické násilí.
Byly zdokumentovány případy, kdy lidé pod vlivem těchto léků spáchali násilné trestné činy, včetně vražd, a později si na nic nepamatovali. Jedna studie mezi vězni dokonce ukázala, že více než čtvrtina z nich přisuzovala své zločiny právě vlivu „benzáků“. Nebezpečí je vyšší u dětí, seniorů a při kombinaci s alkoholem. Představa, že lék na úzkost může odemknout vaši nejtemnější stránku, je opravdu děsivá.
4. Kapecitabin: Detektivní zápletka na letišti
Tento příběh je spíše bizarní než tragický, ale o to víc fascinující. Kapecitabin je chemoterapeutikum používané k léčbě některých typů rakoviny. Jeden z jeho vedlejších účinků je ale tak specifický, že se dostal do zpráv. Způsobuje totiž olupování kůže na rukou a nohou, což může vést až ke kompletní a dočasné ztrátě otisků prstů.
Pro většinu z nás by to byla jen zvláštní nepříjemnost. Pro pacienty cestující do zahraničí se z toho ale stalo nečekané drama. Na hraničních přechodech, kde se používá biometrická identifikace, najednou nebylo možné ověřit jejich totožnost. Museli s sebou nosit dopis od lékaře, aby vysvětlili, proč jejich prsty neodpovídají údajům v pase.
5. Benadryl: Lék na alergii s plíživým rizikem demence
Difenhydramin, známý pod obchodním názvem Benadryl, je volně prodejný lék, který má doma kdekdo pro případ alergické reakce nebo nachlazení. Zvláště u starších lidí ale může způsobovat akutní stavy zmatenosti a deliria. To nejhorší zjištění však přinesly dlouhodobé studie.
Ukázalo se, že pravidelné a dlouhodobé užívání léků s anticholinergním účinkem, jako je právě difenhydramin, je spojeno s dramaticky vyšším rizikem demence. Lidé, kteří takové léky užívali po dobu tří a více let, měli riziko demence vyšší o neuvěřitelných 54 %. A co je nejvíce alarmující? Tento efekt se sčítá a může být nevratný. Lék, který bereme na banální problém, se tak může stát tichým nepřítelem našeho mozku.
Tyto příběhy nám ukazují, že i ty nejběžnější léky mohou skrývat překvapení. Nejde o to vyvolávat paniku, ale spíše o pokoru a připomenutí, jak důležité je naslouchat svému tělu a hlásit lékaři jakékoliv neobvyklé reakce. Protože jak vidno, někdy může být realita opravdu podivnější než fikce.
Zdroj:
https://www.sciencemuseum.org.uk/objects-and-stories/medicine/thalidomide
https://law4vets.com/veteran-advocate/malaria-drug-causes-brain-damage-that-mimics-ptsd-case-study/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18922233/
https://www.livescience.com/34438-drug-side-effects.html
https://www.health.harvard.edu/blog/common-anticholinergic-drugs-like-benadryl-linked-to-increased-dementia-risk-20150128812
