Článek
Z Kolínu nad Rýnem můžete být ve Frankfurtu za necelých 50 minut pomocí rychlovlaku. Přitom je to stejná vzdálenost jako z Brna do Prahy. Tato cesta u nás bohužel trvá vlakem přes 2 hodiny.
Zatím pro zkrácení této cesty neudělal nikdo nic. Tedy kromě napsání pasáže do předvolební knížky Andreje Babiše. Ani neexistuje konkrétní harmonogram výstavby, nebo její plán. Stále se jenom diskutuje, jestli ano nebo ne. A mezi tím nám doslova ujel vlak.
Rychlovlaky v Evropě
První rychlovlak byl uveden do provozu v roce 1964 v Japonsku a byl jím slavný Šinkanzen. Ten, sice vylepšený, jezdí do dneška a je to světový vzor rychlosti. Samozřejmě ani Evropské velmoci nechtěly zůstat pozadu.
V roce 1977 byla zprovozněna první vysokorychlostní vlaková trať v Evropě. Konkrétně mezi Římem a Citta de la Pieva. Tento 138 km dlouhý úsek byl ovšem následně prodloužen až do Florencie. Celá tato cesta byla zprovozněna až v roce 1992. Italové však měli jeden zásadní problém. Sice si připsali evropské prvenství, ale neměli vlaky uzpůsobené na takovou rychlost. Ty vytvořili až v roce 1987 a byla jimi první generace Pendolín. Celý tento projekt zkrátil cestu z Říma do Florencio o hodinu. Dnes má již Itálie plně funkční síť rychlovlaků.
I když nebyli první, tak se v Evropě dají za průkopníky považovat Francouzi. Ti měli sice první takovou cestu hotovou až 4 roky po Italech, ale zároveň s ní měli ve stejném roce funkční i vlak. Francouzská souprava TGV dosahuje rychlosti až 600 km za hodinu.
Aktuálně má, nebo buduje funkční síť železnic pro rychlovlaky také Německo, Španělsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko a Polsko. Česko mezi nimi chybí i přes to, že tyto projekty finančně podporuje Evropská unie, v jejímž zájmu je samozřejmě plně funkční síť pokrývající celou Evropu.
Výhody vysokorychlostní železnice
Mezi klasickou železnicí a tou vysokorychlostní je hlavní rozdíl samozřejmě rychlost. Pro každého z nás by vybudování znamenalo, že by bylo rychlejší sednout na vlak místo do auta. Tím by se zmenšil počet aut na dálnicích. To by přirozeně znamenalo, že ubude počet kolon a zároveň by se prodloužila životnost silnic díky menší zátěži.
Vlaky mají řadu dalších výhod oproti autům, letadlům a autobusům. První takovou je pohodlí. I když při představě české vlakové soupravy se to nemusí zdát, tak ve světě jsou vlaky poměrně luxusně zařízené. Dáno je to tím, že při budování vysoko rychlostní železnice je potřeba mít vlaky nové. Ve vlaku se také můžete projít a protáhnout. Nemusíte být soustředění na řízení jako v autě a můžete si udělat, co potřebujete, ať jde o přípravu na schůzku, plánování výletu, nebo třeba číst knížku. Také si můžete prostě vychutnávat krajinu, kterou projíždíte.
Pohodlí a rychlost není jedinou výhodou. Ekologický dopad je také mnohem menší, než u jiných způsobů dopravy. I když se nám to nemusí zdát, tak vlaky nejsou pouze poloprázdné osobní soupravy, jaké známe z klasické dopravy mezi městy. Jsou velmi efektivní pro dopravu zboží a materiálu. Uvezou mnohonásobně více než kamion a díky snadné průjezdnosti jsou i rychlejší.
Doprava velkého množství surovin a výrobků je další z výhod. Všichni jsme jistě už někdy v životě viděli téměř nekonečné vlakové soupravy, kde byl jeden vagón za druhým. Při představě, že se to dopravuje v kamionech, se jistě nejednomu ekologovi i řidiči ježí chlupy.
Zdroje:
