Článek
Nejsem určitě jediný, kdo se čas od času setká s názorem, že vysokoškoláky vlastně nepotřebujeme. Je jich prý až příliš a za chvíli už nikdo nebude „doopravdy“ pracovat.
Kde se toto tvrzení vzalo
Počátek tohoto názoru pramení z dob komunismu. Studenti především vysokých škol se v roce 1948 postavili nastupující totalitě. Ovšem marně. Komunisté se následně postarali o to, aby je dostali pod svoji kontrolu a potlačili tak odpor.
Během komunismu bylo studium výsadou pouze některých vyvolených. Potencionální žák musel být z vhodných poměrů spíše než nadaný. Řada lidí se na vysokou nedostalo kvůli názorům. Nemusely být ani jejich, ale stačilo mít někoho „problémového“ v rodině.
I dnes se můžeme setkat s velmi bizarními názory od členů komunistické strany. Například v roce 2020 chtěl bývalý poslanec Zdeněk Ondráček nahnat studenty na pole.
Co ukazují data
Data posbíraná po celé Evropské unii však ukazují, že jsou na tom lépe státy s vyšším počtem vysokoškoláků.
Eurostat
Na mapce výše z roku 2015 vidíme počty studentů s akademickým vzděláním ve státech EU. Je patrné, že vyspělejší západní státy mají více obyvatel s vysokoškolským vzděláním.
Český statistický úřad
Státy s vyšším HDP na obyvatele jsou většinou vzdělanější a výkonnější ekonomicky. Je tedy nesmysl, že státu velké množství vysokoškoláků škodí.
Závěr
Pravdivým tvrzením zůstává, že ne každý zvládne vysokou školu vystudovat. Samozřejmě i profese s vyučením jsou nesmírně důležité a nemohli bychom bez nich existovat. Nechceme-li ale zůstat jednou z montoven Evropy s levnou pracovní sílou, je potřeba se vzdělávat a podporovat studium na vysokých školách.
Zdroje:
