Článek
Zvolení Donalda Trumpa 47. prezidentem Spojených států amerických je v mezinárodní politice novým impulzem. U jeho protikandidátky Kamaly Harrisové se očekávalo, že bude pokračovat v politice svého předchůdce Joea Bidena, kterému sekundovala. Trump však tuto dvojici kritizoval za téměř každý postoj vůči zahraničí. Vzhledem k tomu, že v letech 2016 až 2020 již Trump prezidentem byl, můžeme očekávat, že se vrátí jeho nevyzpytatelný styl politiky.
Nová hlava USA však nebyla kritická pouze ke svým vnitrostátním rivalům z řad Demokratů nebo ke konkurentům na mezinárodním poli, jako je například Ruská federace nebo Čína, ale nenechala nit suchou ani na svých evropských spojencích. Několikrát dokonce vyhrožoval, že jeho země opustí Transatlantickou alianci.
Jakýkoli členský stát má samozřejmě právo opustit mezinárodní struktury, jejichž je součástí. Ostatně NATO v minulosti opustila Francie, která se však následně vrátila. Není sice pravděpodobné, že by tyto výhrůžky byly naplněny, ale my bychom byli těmi, kdo by tuto změnu v bezpečnostních strukturách pocítili.
Evropa již od dob světových válek spoléhá na ochranu ze strany USA. Bohužel jsme si zvykli na to, že každý evropský problém vyřeší Američané. Část členských zemí NATO nevnímá tuto alianci jako rovnocenné partnerství, ale spíše jako vztah mezi rodičem a dítětem. A nyní pro Evropu nastal čas dospět.
Zatímco s námi minulí prezidenti USA jednali v rukavičkách, jako starostlivý rodič, Donald Trump se nebojí dát nám pořádnou facku. Možná je právě zvolení Trumpa prezidentem výhrou, protože se alespoň evropské země probudí a začnou se starat o svou vlastní bezpečnost.
Očekáváme totiž, že v případě konfliktu budou všichni členové aliance ctít závazek vzájemné podpory. Jenže tu je háček v tom, že řada států své závazky ve výši 2 % HDP na obranu neplní. Spojené státy mají pádný důvod být na ostatní členy naštvané, protože ze svého rozpočtu platí i naši obranu.
Celkový rozpočet NATO na obranu byl v roce 2024 ve výši 1,5 bilionu dolarů. USA do tohoto rozpočtu přispěly částkou 886 miliard dolarů, což je o něco více než polovina. Zbylých 31 států dalo dohromady druhou polovinu. Ačkoli se v souvislosti s válkou na Ukrajině řada evropských zemí, včetně České republiky, probudila, Chorvatsko, Portugalsko, Itálie, Kanada, Belgie, Lucembursko, Slovinsko a Španělsko stále nepřispívají ani tolik, kolik jim ukládá jejich členství v alianci.
Donald Trump snad své výhrůžky nemyslí vážně, ale i přesto je dobře, že kritizuje členy aliance, kteří se nechovají zodpovědně. Transatlantické spojenectví totiž nemá fungovat na vztahu rodičů s dětmi; měli bychom se snažit tento vztah přeměnit spíše na sourozenecký, který bude vyrovnaný.
Zdroje:
