Článek
Stejně jako v jiných západních státech je i u nás v České republice na vzestupu genderová politika. Často se gender překládá jako pohlaví, což mnohé děsí, protože si představují, že najednou bude existovat více pohlaví. Bohužel nemožnost přesného překladu je základem toho, že v konzervativně smýšlejících lidech to vyvolává obavy o tradiční svět a rodinu. Jenže genderová politika nemá za cíl ničit zaběhlé standardy, ale dát možnost každému člověku.
Ačkoli je u nás gender běžně překládán jako pohlaví nebo rod, existuje propastný rozdíl mezi těmito pojmy. Ideální by bylo slovo gender vůbec nepřekládat a ponechat ho jako nové slovo v českém jazyce. Jedná se totiž o sociální roli člověka ve společnosti.
Pohlaví je z biologického hlediska jasně definované. Je určeno už během vývoje lidského plodu, především chromozomy. Dále je jednoduše rozpoznatelné pomocí našich reprodukčních orgánů. Toto je bez lékařského zásahu neměnné a pevně dané.
Mezitím se gender zabývá tím, jakou roli má člověk ve společnosti. Po celá staletí to bylo definováno naprosto jednoduše – žena je rodička dětí a muž je živitel rodiny. Bylo to dáno hlavně tím, že lidé dříve neměli tolik možností například budovat kariéru nebo jakkoliv jinak vybočovat ze standardů minulosti.
Gender se zaměřuje na to, že dosavadní společenské role mužů i žen jsou minulostí a každý si může žít tak, jak mu vyhovuje, v mezích zákona. Každý se může svobodně rozhodnout, zda chce mít děti nebo žít s partnerem/partnerkou stejného pohlaví. Dříve osobní životy lidí definoval stát podle svých vlastních zájmů, nyní si však může každý svobodně vybrat, jak chce žít.
Nikdo žádná nová pohlaví nevytváří
Řada lidí si myslí, že genderové politiky se nám snaží doslova vnucovat existenci dalších pohlaví. Jde však pouze o uznání toho, že se někteří lidé nemusí ztotožňovat se svou rolí muže nebo ženy tak, jak ji vnímá většinová populace. Ať se to někomu líbí nebo ne, existují transgender a nebinární lidé.
Tito lidé jsou kvůli vnímání sebe samých často vystaveni šikaně nebo vyčlenění ze společnosti pouze proto, že neodpovídají klasickým škatulkám. Genderové politiky se snaží upozorňovat na to, že i lidé, kteří se identifikují jako transgender nebo nebinární, mají stejná lidská práva.
V minulosti například ženy neměly stejná práva jako muži. Zavedení rovnosti mezi oběma pohlavími se nakonec ukázalo jako krok správným směrem, který zlepšil soužití ve společnosti. A to i přes to, že narovnání práv mezi muži a ženami mělo řadu odpůrců.
Stejný přístup k lidem bez ohledu na jejich pohlaví nebo jejich rozhodnutí pro nějakou sociální roli by přispíval k harmonickému soužití. Bohužel stále existují lidé, kteří záměrně vytvářejí tlak na to, aby neměl každý stejný férový přístup k základním lidským svobodám, jako je přístup ke zdravotnictví, vzdělání, práci nebo svobodě projevu bez ohledu na pohlaví nebo sociální roli.
Tam, kde začíná svoboda jednoho, končí svoboda druhého
Objevují se názory, že genderová politika ohrožuje tradiční rodinu tvořenou mužem, ženou a dětmi. Jenže nikdo nikomu nenařizuje, s kým má žít, ani se o to nesnaží. Stejně jako mají heterosexuální páry nějaká práva, o tato práva usilují genderové politiky i pro lidi, kteří se vymykají zavedeným standardům.
Samozřejmě se nejedná o žádné vnucování nového stylu života. Nikdo nemá za cíl ničit heterosexuální soužití párů, ale pouze upozorňovat na to, že i jiní lidé mohou být šťastní, i když nežijí podle tradičních standardů. Vyberou si jen jinou cestu ke spokojenosti, která jim více vyhovuje.
Mělo by být umožněno každému žít podle jeho vlastních představ. Pokud někdo chce žít s osobou opačného nebo stejného pohlaví, je to jeho soukromá věc a nikoho tím neohrožuje. Ani není jakkoliv nebezpečný kvůli tomu, že vnímá svou sociální roli jinak, než mu byla předurčena narozením.
Mnoho lidí vidí souvislost mezi tím, že s nástupem genderové politiky přibývá i lidí, kteří nejsou spokojeni se svou sociální rolí. Dávají to do spojitosti s tím, že je to nyní „propagováno“ a stává se to podle mnohých pouhým trendem, který přijímají mladí lidé.
Zvyšování počtu gender fluidních osob v souvislosti s tím, jak se o této problematice mluví, je zjevné. Jenže to spočívá v tom, že téma přestává být tabu, a namísto toho, aby své pocity tito lidé dusili v sobě, se mohou více otevřít svému okolí. Postupně opadá závoj nepřijatelnosti toho, že by se někdo mohl chtít chovat jinak, než od něj tradiční společnost očekává.
Tím, že budeme odsuzovat osoby, které vnímáme jako jiné, způsobíme pouze více bolesti a tlaku v naší společnosti. Každý bychom se měli řídit pořekadlem „žij a nech žít“. Nebinární nebo transgender osoby jsou lidé jako všichni ostatní a není správné, že se pomocí nich snaží část politiků a osobností získat popularitu.
Zdroje:
