Článek
Před a v průběhu druhé světové války se řada obyčejných lidí i slavných osobností zapletla s nacisty. Někteří to dělali kvůli strachu, jiné motivovalo prospěchářství a další se nechali okouzlit ideologií a jejími představiteli. Těžko říci, jaký vztah měla Lída Baarová k nacismu, ale jaký vztah měla k vysoce postavenému nacistovi Josephu Goebbelsovi, víme přesně. Proběhla mezi nimi milostná aféra.
Ona byla krásná a mladá. On měl politický vliv. Takové románky nebyly dříve a nejsou ani dnes ničím příliš překvapujícím. Která žena by nechtěla váženého a mocného muže? A který muž by neocenil mladší přítelkyni, jejíž půvab ho očaroval už z filmového plátna? Kdyby jeden z nich nebyl válečným zločincem, kauza by byla pouhou krátkou epizodou dobového bulváru.
Po válce byla mnohými obviňována z kolaborace a jiní v ní zase viděli naivní holku, která se nechala zlákat obyčejným chtíčem po mocném muži. Smutnou pravdou však je, že nebyla jedinou českou herečkou, která skončila v ložnici nacistických vůdců. Jen bohužel její výraznost z ní udělala terč veřejného hněvu.
Smutný konec Lídy Baarové tkví hlavně v tom, že se její a Goebbelsovy cesty rozdělily dávno před tím, než vznikl protektorát a začala druhá světová válka. Nejspíše byli oba zamilovaní. Údajně měl být její milenec ochotný opustit svou rodinu, kdyby mu to požehnal samotný vůdce. Jenže to se nestalo a jejich cesty se proto musely rozdělit.
Raketový vzestup
Lída Baarová nebylo její pravé jméno, ale pouze jeho zvučnější varianta, kterou používala pro filmovou kariéru. Její původní jméno bylo Ludmila Babková. Změna jména však byla pouhou drobností, protože si již od mladého věku nemohla stěžovat na nedostatek pozornosti. Byla okouzlující a zároveň charismatická.
Mnoho jejích spolužáků a spolužaček z herecké školy se strachovalo, zda ve světě filmu prorazí, ale Lída si s tím nemusela dělat těžkou hlavu. Ještě před dokončením studia za sebou měla několik hereckých zkušeností a filmaři si ji velmi oblíbili. Rychlé proražení v českém filmu jí zajistilo zájem zahraničních studií.
V zájmu nacistů
Byl rok 1935, jí bylo pouhých 20 let a už točila pro největší filmové studio v Evropě, které sídlilo v Německu. O jejím úspěchu dokonce psaly československé časopisy jako o naší největší hvězdě. U našeho západního souseda jednak získávala slávu i kontakty, ale seznámila se i s Josephem Goebbelsem, který měl v nacistické říši na starost propagandu a tedy i filmovou tvorbu.
Ministr národní osvěty a propagandy však zpočátku mladou herečku příliš neoslnil. Není ani divu, protože kulhal a vypadal podvyživeně. Padla si však do oka s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem, se kterým se i několikrát potkala na soukromých večeřích. Možná i to byl důvod, proč Goebbelsovi nakonec vztah neposvětil.
Baarová měla nejspíše štěstí, že její vztah s vůdcem nevyšel, protože by ji v tom případě možná čekal osud jeho budoucí manželky Evy Braunové. Jenže Goebbels zájem neztratil a nakonec se mu ji podařilo získat navzdory svým fyzickým nedostatkům, nejspíše díky svému intelektu a charismatu.
Tento románek kupodivu ministrova manželka nesla velmi dobře. Přála mu štěstí, protože věřila, že když bude spokojený, tak rodina z toho bude mít prospěch. Navíc během jeho milostné aféry zvládl přivést na svět další 3 děti se svou ženou. Jejich vztah se postupně stal veřejným tajemstvím.
Jenže pouze setkávání za účelem milostných radovánek Goebbelsovi nestačilo. Proto požádal vůdce o to, zda by se mohl rozvést se svou současnou ženou a vzít si místo ní Lídu Baarovou. Jenže to zarazil Hitler. Nelíbila se mu představa, že ten, kdo má jít za příklad německému lidu, se rozvede kvůli poměru s herečkou. Ke všemu s českou herečkou.
Strmý pád
To, že je se vztahem konec, se dozvěděla po telefonu. Ke všemu ji ještě čekal zákaz vystupovat v německých filmech. Proto uprchla zpět do Prahy. Zde sice také nebylo mnoho příležitostí, ale alespoň zde neplatil její zákaz. To se však změnilo po okupaci a ona musela využít veškerý svůj šarm, aby dostávala alespoň menší role.
Jenže se nikdy nezbavila označení Goebbelsovy milenky a aktivně proti ní vystupovala veřejnost, nacisté a k bojkotu jejích filmů nabádala i exilová vláda. Díky kontaktům se jí podařilo dostat se do Itálie, kde opět hrála hlavně menší role v tamnějších filmech. Zde se v roce 1943 naposledy setkala se svým dávným milencem.
Tvrdá odplata
Konce války se velmi obávala, ať by byl vítězem kdokoliv. Vinu necítila, ale česká veřejnost to měla jinak. Pokusila se o útěk na západ, ale Američané ji zajali a po krátkém pobytu v mnichovském blázinci byla poslána zpět do Československa, kde ihned skončila ve vězení. U následného soudu jí dokonce hrozil trest smrti.
Soud ji sice osvobodil, ale stala se terčem pronásledování veřejnosti. Navíc se neměla k čemu vracet. Její matka i sestra byly po smrti a otec přišel o nohu. Nakonec se provdala za Jana Kopeckého, syna tehdejšího ministra techniky. S ním v roce 1948 uprchla za hranice a zbytek života strávila v Rakousku. Zemřela v Salzburgu roce 2000 ve věku 86 let.
Zdroje:
