Článek
Bývalý předseda vlády za ČSSD Jiří Paroubek se stále věnuje politice. Stejně jako v letech 2006 až 2010 je i dnes předsedou ČSSD. Nejde však již o Českou stranu sociální demokracie, ale jedná se o novou stranu se stejnou značkou, jejíž plný název zní Česká suverenita sociální demokracie. Samozřejmě i bývalí vysoce postavení politici mají právo kritizovat vládu, ale riskují tím, že někdo porovná jejich výsledky v době, kdy sami vládli.
Běžní občané nebo politici, kteří nikdy neměli vládní odpovědnost, jsou v porovnání s bývalými politiky v lepším postavení. V podstatě mohou kritizovat bez limitů a tvrdit, jak by tuto nebo jinou situaci zvládli mnohem lépe. Za bývalé ministry a premiéry však mluví činy a jejich kritika může rychle sklouznout k otázce: Byl daný politik lepší?
Českou republikou nyní hýbe zvedání platů politiků. To přichází v době, kdy se naše země a její obyvatelé stále vzpamatovávají z vlny zdražování související s inflací. To, že státní rozpočet počítá se zvýšením platů politiků o téměř 14 %, se dostalo do hledáčku i Jiřího Paroubka, který se to rozhodl kritizovat.
Není to poprvé, kdy má tento bývalý premiér výtky k platům politiků. Naposledy tomu tak bylo v roce 2009, kdy tehdejší vláda čelila následkům ekonomické krize z roku 2008. U moci tehdy byla úřednická vláda vedená Janem Fischerem. Ten prosazoval snížení platů politiků o 4 % a tím vyjádřit solidaritu s občany.
Jenže toto tehdy přišlo Jiřímu Paroubkovi málo. Chtěl, aby se platy vrcholných politiků snížily rovnou o 20 %. To se mu nepodařilo prosadit, protože neměl dostatečnou podporu v Poslanecké sněmovně. A jak se choval tento politik ve chvíli, kdy byl u moci? Porovnání s dnešní vládou nebude pro Jiřího Paroubka příznivé.
Jak se vyvíjel plat politiků za Jiřího Paroubka?
Jiří Paroubek byl předsedou vlády v letech 2005 až 2006. Nahradil ve funkci Stanislava Grosse, který odstoupil poté, co nedokázal vysvětlit nákup bytu. I když byl Paroubek před nástupem do funkce premiéra ministrem v Grossově vládě, budeme porovnávat pouze platy s rokem 2006, kdy měl jako premiér největší vliv na sestavování státního rozpočtu.
Základní plat poslance v roce 2005 byl 54 500 korun. V následujícím roce došlo ke zvýšení na 57 600 korun. V současnosti to vypadá, že z letošních 102 400 korun bude zvýšení na 116 400 korun. Ve svém textu Jiří Paroubek tvrdí, že psát to v procentech je nic nevypovídající, ale pro objektivní porovnání jsou naopak velmi důležité.
Když se podíváme pouze na samotné částky, o které se zvedl plat poslanců, jsou to právě ony, které jsou nevypovídající. Každopádně zde vychází Jiří Paroubek lépe než Petr Fiala. V roce 2006 došlo ke zvýšení o 5,6 % a v současnosti dochází ke zvýšení o 13,7 %. Slovy sportovní terminologie je to tedy 1:0 pro Jiřího Paroubka.
Co obyčejní lidé?
Podívejme se však, jak se dařilo lidem během vlády Jiřího Paroubka oproti vládě Petra Fialy. Ukazatelem může být to, jak v roce 2006 a 2025 rostla minimální mzda a jaká byla průměrná mzda v porovnání s platy politiků. Ukáže nám to totiž, za čí vlády si poslanci polepšili oproti obyčejným lidem.
Průměrná mzda v roce 2006 byla 19 546 Kč. Za druhé čtvrtletí roku 2024 to bylo 45 854 Kč. (Data z dalších čtvrtletí roku 2024 nejsou dosud známa, proto budu vycházet z druhého čtvrtletí, i když je pravděpodobné, že mzda nadále poroste.) Jak dlouho tedy musel průměrný Čech pracovat, aby si vydělal tolik, co řadový poslanec ve sledovaných letech?
V roce 2006 musel průměrný Čech pracovat necelé 3 měsíce, aby si vydělal stejnou částku, jako řadový poslanec za jeden měsíc. Pokud budeme brát jako bernou minci poslední známou průměrnou částku, tak by nyní průměrný Čech na plat řadového poslance v roce 2026 musel pracovat „pouze“ 2 a půl měsíce. Musíme však brát v potaz, že to nevypadá, že by se trend zvyšování průměrné mzdy měl otočit, a dá se tedy předpokládat, že výsledek bude pro vládu Petra Fialy ještě příznivější. Petr Fiala tak srovnává skóre na 1:1.
Máme porovnány poslance mezi sebou i to, jak dlouho musel průměrný Čech pracovat, a jelikož je výsledek nerozhodný, podíváme se na to, jak byly obě posuzované vlády štědré k těm nejchudším. Ukazatelem bude to, jak stoupala minimální mzda.
Minimální měsíční mzda mezi lety 2005 a 2006 vzrostla ze 7 185 korun na 7 570 korun, tedy o 385 korun. Důležité je zmínit, že v polovině roku 2006 došlo k dalšímu zvýšení, ale jelikož nevíme, zda k takovému kroku nepřistoupí i Fialova vláda, není to relevantní a budeme posuzovat pouze data z přelomu roku. Mezi lety 2024 a 2025 současná vláda rozhodla o zvýšení z 18 900 korun na 20 800 korun, tedy o 1 900 korun.
Při pohledu na pouhé částky můžeme usoudit, kdo dal výrazně více, ale vypovídající hodnotu to má opět pouze tehdy, pokud to přepočteme na procenta. Jiří Paroubek zvýšil minimální mzdu o 5,4 % a Petr Fiala ji zvýšil o 10 %.
Oba dva předsedové vlády nezvýšili minimální mzdu v daném roce více než zvýšili platy politiků. Vítěz této kategorie tedy záleží na tom, zda je pro nás důležité to, kdo v % zvýšil minimální mzdu více, kde vítězí Petr Fiala, nebo o to, kdo měl s jejím zvýšení blíže ke zvýšení platů politiků. V tom vítězí Jiří Paroubek.
Zdroje:
