Článek
Doteď měli studenti jedinečnou možnost si po brigádách vydělat desítky tisíc měsíčně u několika zaměstnavatelů a přitom nezaplatit žádné peníze na zdravotní a sociální pojištění. Díky tomu si mohli užít prázdniny, vzdělat se ve finanční gramotnosti a naučit se pracovním návykům. Jenže v rámci úsporného balíčku nyní přišly změny, které práci na dohodu o provedení práce výrazně komplikují.
Firmy totiž od 1. července 2024 musí nově dokládat všechny tyto smlouvy České správě sociálního zabezpečení nejpozději do 20. dne příštího měsíce. Kvůli této byrokratické změně firmy ztratily motivaci přijímat stejné množství brigádníků, na jaké byly zvyklé. Nyní je pro ně totiž výhodnější rozdělit práci mezi kmenové zaměstnance.
Před vstupem změn v platnost bylo nutné platit odvody na sociální a zdravotní pojištění pouze v případě, že vydělaná částka přesáhla 10 tisíc korun za jeden kalendářní měsíc u jednoho zaměstnavatele. To umožňovalo lidem pracovat brigádně u více firem a vydělat si desítky tisíc korun bez nutnosti přispívat do sociálního a zdravotního fondu.
Tato možnost nyní nebude možná, protože všechny smlouvy tohoto typu budou evidovány. Česká správa sociálního zabezpečení je bude předávat přímo pojišťovnám, které budou moci peníze po brigádnících požadovat. Stát si od toho slibuje více peněz do penzijního systému.
Bohužel, to se nejspíše nestane. Není to kvůli tomu, že by studenti přišli o chuť pracovat, ale firmy se chtějí vyhnout dalšímu papírování a rapidně klesl počet nabízených pozic. To je škoda, protože z vlastní zkušenosti vím, že peníze z brigády se vždy rychle rozkutálí za věci, u kterých se platí spotřební daň.
Stát by se tedy místo peněz navíc mohl dočkat dalšího zmenšení příjmů. Navíc se změna ani netýká dohod o pracovní činnosti a je tedy možné, že se firmy pouze přizpůsobí a přijdou s novým formulářem pro smlouvy. Situace se pro stát tedy buď nezmění, nebo by se mohla vyvíjet přesně opačným směrem, než byl původní záměr.
Mladým to uškodí
Mladí lidé, kteří brigádní práce vykonávají nejčastěji, tedy kvůli menšímu počtu brigád přijdou o mnoho cenných zkušeností a jiných benefitů. Podle mě, pokud někdo chce pracovat, tak by mu to stát neměl omezovat. Ještě k tomu způsobem, který pravděpodobně nebude mít zamýšlený výsledek.
Studenti totiž peníze ocení a mohou si díky tomu užít prázdniny, a tím podpořit ekonomiku. Mnoho rodin obzvláště v dnešní době nemá dostatek peněz, aby své mladistvé finančně podporovalo. Jejich alespoň občasný příjem je proto pro jejich rodiny úlevou.
Navíc brigády u lidí během studia rozvíjejí pracovní návyky, což se jim bude hodit v budoucnu, až budou nastupovat do svého prvního zaměstnání. Firmám určitě nebude příjemné přijímat lidi, kteří nemají žádné pracovní zkušenosti a nevědí, jak takové zaměstnání probíhá.
První výplaty z brigád jsou navíc dobrou zkušeností pro mladé lidi. Kdy jindy si totiž mohou vyzkoušet, jaké je to mít větší obnos peněz? U nich naštěstí mnohdy nevadí, pokud své peníze rozhází za hlouposti. Pro ně to je naopak dobře, protože si uvědomí, že v budoucnu s penězi musí zacházet zodpovědně. To je mnohem lepší vzdělání z finanční gramotnosti než jakákoliv přednáška ve škole.
Studenti si mohou vyzkoušet práci v oboru, který je zajímá a studují ho. To je může dále rozvíjet jiným směrem, než kterým se posouvají v rámci teoretického studia. Cenné postřehy mohou později využít při vysvětlování teoretických znalostí ve škole. Navíc díky tomu na probranou látku nezapomenou během letních prázdnin.
Firmy dají méně peněz do ekonomiky
Mnoho firem se raději rozhodne brigádníky nehledat kvůli tomu, že nechtějí další administrativní zátěž. Práci, kterou by normálně vykonával brigádník, dostane na starosti jiný zaměstnanec, který zrovna nemá dovolenou. Je velmi nepravděpodobné, že by jim za práci navíc dali peníze dosud určené pro brigádníky.
I přesto, že brigádníkům se u jednoho zaměstnavatele nemusí peníze do 10 tisíc danit díky formuláři „prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob“, to neznamená, že se tyto peníze nevrátí do ekonomiky díky spotřební dani za zakoupené zboží.
Pokud peníze zůstanou ležet v pokladnách společností, tak se nedostanou do ekonomiky, což je špatně. Celkově se tak zmenší multiplikační efekt oběhu peněz ve společnosti. To by v důsledku mohlo znamenat zmenšení příjmů státu, což je přesným opakem toho, co vláda zamýšlela.
Proč tedy stát přistupuje ke krokům, které nepomohou vůbec nikomu? Kvůli změnám výrazně ubylo nabídek brigád a je tedy nepravděpodobné, že dojde k výraznému posílení penzijního fondu. Negativní dopady výrazně převýší pozitiva. Je smutné, že stát si nedokáže domyslet následky. Svědčí to buď o neschopnosti, nebo o odtržení od reality.
Zdroje:
