Článek
Co může strana Svoboda a přímá demokracie nabídnout do krajských voleb? Vůbec nic kromě zaplňování veřejného prostoru nenávistí a hnusem. Tomio Okamura a jeho strana se doslova potácí od desíti k pěti. Hlavním důvodem je to, že nemá co nabídnout. Dokládá to kampaň, kterou strana vede před krajskými volbami. Nejenže je nechutná, ale její sdělení ani umístění nedávají smysl.
V přímém přenosu sledujeme poslední politické záchvěvy, jimiž se snaží zachránit SPD před propadlištěm dějin. Dlouhé roky byl Okamura naprosto spokojený se svým místem na politické mapě. Měl stabilně kolem 10 % podpory, aniž by kromě kritiky jakékoli vlády cokoliv udělal.
Ať si fanoušci našeho japonského vlastence říkají cokoli, a ať máme jakýkoli názor na Okamuru, jeho hnutí nikdy ve sněmovně nic neprosadilo. Jediné, co poslanci SPD v parlamentu roky dělali, bylo kritizování vlády, ať už ji vedl Andrej Babiš, nebo Petr Fiala. Věčná kritika mu dlouho udržovala stabilní podporu.
Jenže to se zlomilo ve volbách do Evropského parlamentu, které se konaly na jaře tohoto roku. SPD společně s Trikolorou skončilo s 5,73 % a přeskočili je komunisté se svou koalicí Stačilo! i Přísaha a Motoristé. Nejde o to, že by jejich bývalí voliči změnili světonázor, ale objevují se stále nové protestní strany, které jsou neokoukané a na rozdíl od Okamury nestihly voliče zklamat.
Velkou roli hraje také to, že podobnou rétoriku, jakou měl Okamura, přebírá nyní hnutí Andreje Babiše. Průzkumy naznačují, že další volby by mohly potvrdit trend úpadku tohoto hnutí. Dochází totiž k tomu, že Okamura příliš zpohodlněl a mezitím mu vyrostla konkurence, která má stejné názory, ale na rozdíl od něj působí dravě a autenticky.
Okamura si spletl volby
Okamurovi teče do bot a již v létě slíbil, že do krajských voleb svoji rétoriku přitvrdí. A stalo se, jak říkal. Billboardy, na kterých jsou urážky proti Romům, migrantům a LGBT+ komunitě, zaplavují zemi i mediální prostor. Když však politik ukazuje, kdo je problém, musí říci, jaké nabízí řešení.
To, že SPD hlásí, že nedostatek doktorů nevyřeší doktoři z dovozu, je možná pravda, ale jaké je tedy řešení? To neznají voliči a nejspíše ani samotní politici SPD. Oni totiž doposud nepotřebovali nabízet řešení, protože stejně nikdy neměli možnost žádné prosadit.
Ale vlastně i to je nepodstatné, protože nyní jsou krajské volby. To však politikům z SPD zřejmě nikdo neřekl, a tak lidem předkládají témata, která nemají s krajem žádnou spojitost. Jaké pravomoci má hejtman pro řešení problémů s migrací, vládou nebo s dalšími tématy, která Okamura zdůrazňuje?
Téměř všichni jsme jistě zaregistrovali obří plakáty, které SPD umístilo na Václavské náměstí. I toto však z hlediska krajských voleb nedává žádný smysl. Praha je totiž jediným místem v celé republice, kde se nevolí do krajského zastupitelstva. Koho zde tedy chtějí oslovit?
Jsou snad pouze dvě možnosti, co Okamura s kampaní v Praze sleduje, pokud pomineme senátní volby, ve kterých se v hlavním městě volí čtyři senátoři, a Okamura zde nemá v podstatě žádnou šanci. Jejich voliče totiž senátní volby nikdy v minulosti příliš netáhly.
Prvním důvodem může být, že počítali s obecným pohoršením, které to vyvolá. To je spojeno s mediální pozorností. Pokud jim šlo o toto, tak se jim to bezpochyby podařilo, protože kampaň v Praze zaplavila mediální prostor. To jistě může SPD pomoci zvýšit mezi lidmi povědomí o sobě.
Druhou možností je, že je krajské volby nezajímají a pouze si připravují půdu pro volby do Poslanecké sněmovny, které se odehrají příští rok. Samozřejmě každému politikovi se hodí svá tradiční témata připomenout voličům. Navíc si mohou zjistit, kam až s kampaní mohou zajít, a zatím jim to bez problémů prochází, kromě trestního oznámení ze strany Jiřího Pospíšila z TOP 09.
Okamura odchází a přichází noví
Zatím to nevypadá, že by Okamurův návrat ke kořenům na jeho bývalé voliče fungoval. Toto tvrzení samozřejmě potvrdí, či vyvrátí až výsledky krajských voleb, ale zatím průzkumy nenaznačují žádné zmrtvýchvstání. Nepomohlo ani spojení s dalšími stranami, které byly potenciálními konkurenty.
Samozřejmě pokud jste volič antisystémových a protestních stran, nemusíte zoufat. Stejně jako Miroslava Sládka vystřídal Martin Konvička, kterého vystřídal Tomio Okamura, tak i jeho někdo brzy vystřídá. Jen záleží na tom, zda tato část politického spektra zvládne vyprodukovat jednoho silného vůdce.
Pokud ne, jejich hlasy se rozdrobí mezi mnoho menších stran, které nikdy nedosáhnou takové politické síly, jakou měla a stále má SPD. Jisté však je, že se objeví někdo, kdo se pokusí nahradit prázdné místo po Okamurovi, až nadejde čas jeho odchodu do politického záhrobí.
Zdroje:
