Článek
Vláda hledá úspory všude, a proto nepřipadá v úvahu, že by zvyšovala platy většině státních zaměstnanců. Mezi ně patří i zaměstnanci ministerstev, kteří nejsou spokojeni se svým platovým ohodnocením. Situaci vnímají kriticky a rozhodli se od středy vstoupit do stávkové pohotovosti.
Podle zaměstnanců je platové ohodnocení neúnosné a hrozí ochromení práce celého resortu. Průměrný plat na Ministerstvu spravedlnosti je 50 141 korun, což je podle odborářů nižší než na ostatních ministerstvech. Ministr se brání tím, že rozhodování o platech není v jeho kompetenci a záleží na rozhodnutí vlády jako celku.
Úředníci varují, že pokud se do konce letních prázdnin nedočkají změny, vstoupí do stávky. To by ochromilo chod ministerstva a výrazně zkomplikovalo práci justice. Jejich přáním je, aby došlo k sjednocení platového ohodnocení zaměstnanců všech ministerstev.
Navíc částka představuje pouze průměr, do kterého se počítají i náměstci, ředitelé odborů a tajemníci. U nich lze předpokládat, že je jejich plat výrazně nad průměrem, což znamená, že běžný zaměstnanec může mít ještě mnohem méně.
Na ministerstvu nikdo pracovat nechce
Za posledních několik let se jejich situace výrazně zhoršila. Reálná mzda státním úředníkům klesla za poslední tři roky o 25 %. Tento pokles způsobilo hlavně zdražování spojené s inflací.
Částka přes 50 tisíc sice zní jako dostatečná, ale musíme si uvědomit, že musí zaměstnancům pokrýt náklady na život v Praze, které jsou vyšší než ve zbytku republiky. Navíc se jedná o specializované zaměstnance zaměřující se na IT, právo nebo ekonomiku.
Průměrný plat v Praze je 53 tisíc, což není o tolik více než na ministerstvu spravedlnosti. Do pražského průměru se však počítají všichni zaměstnanci, tedy i ti s nižším vzděláním, zatímco na ministerstvu je většina zaměstnanců vysokoškoláků. U zaměstnanců zaměřujících se na IT je plat výrazně vyšší – průměrná mzda ajťáků je 75 tisíc. Státní správa tak není schopna kvalitní zaměstnance adekvátně zaplatit, a ti proto nemají žádný důvod pracovat pro stát.
Podle zaměstnanců na ministerstvu je zde velká fluktuace, a od roku 2021 odešla více než polovina dosavadních zaměstnanců. Odchod zkušených pracovníků však není jediným problémem. Volné pozice se nedaří personalistům obsazovat. Ministerstvo muselo zrušit více než polovinu výběrových řízení, protože se buď nikdo nepřihlásil, nebo vhodný kandidát nakonec nabídku odmítl. To vede k většímu zatížení zbývajících zaměstnanců a k jejich následné frustraci.
Došlo také k osekání bonusů, které často výrazně přilepšovaly za náročné úkoly. Podle odborů se výdaje na odměny snížily natolik, že se nadřízeným výše bonusů říká velmi těžko, protože jsou tak nízké, že jsou zároveň k smíchu i k pláči.
Odbory zareagovaly adekvátně
Když mluvíme o stávkách a stávkových pohotovostech, spíše se vybavují profese, které jsou pro běžné lidi představitelnější, jako například učitelé, zdravotníci nebo řidiči hromadné dopravy. Jen málo lidí si představí důvody, proč by měli úředníci za stolem dostat více peněz.
Jejich práce je však také potřebná. Mnoho lidí je na státní aparát naštvaných a není schopno připustit, že i tito lidé jsou potřební. Vykonávají totiž práci, kterou, pokud ji vykonávají správně, vůbec nevnímáme. Slyšíme o státních úřednících pouze tehdy, když se dopouštějí chyb nebo korupce.
Paralyzování jakékoli oblasti chodu státu by mohlo mít nedozírné následky, zejména pokud jde o justici. Finanční podhodnocení může být právě tím impulzem pro korupční jednání. Proto je dobře, že odbory zafungovaly a po neúspěšných jednáních se rozhodly ukázat, že od slov mohou přejít k činům. Každý si zaslouží adekvátní ohodnocení své práce. Nezbývá nám než držet palce zaměstnancům, aby se jim podařilo vyjednat důstojné pracovní podmínky.
Zdroje:
