Článek
V Ruské federaci se ve stínu války na Ukrajině plní sen všech komunistů. Téměř každý má práci. Nezaměstnanost se letos dostala na úroveň 2,4 %, což je historické minimum. Na první pohled to může znít jako úžasná zpráva pro Rusko a důkaz, že západní sankce nefungují. Například v Evropské unii je nezaměstnanost 6,4 % a v USA 4,3 %.
Jenže tento „úspěch“ není ničím, co by vládci v Kremlu nebo běžní Rusové mohli oslavovat. Znamená to totiž, že jejich ekonomika narazila na svůj strop. Musíme si uvědomit, že i když je Ruská federace největší zemí na světě, rozhodně není nejlidnatější a v tomto žebříčku je až na 9. místě.
Obzvláště ve vztahu k válce na Ukrajině to pro Rusko neznamená nic dobrého. I když je v této zemi stále 2,4 % obyvatel, kteří mohou být zaměstnáni. V současné situaci to vypadá, že ani to ruské válečné úsilí nespasí. Jenom ve zbrojním průmyslu jim totiž chybí desítky tisíc lidí, které se nedaří nikde najít.
Válečná ekonomika
Již dlouho se mluví o tom, že Rusko přesedlalo z normální ekonomiky na válečnou. To znamená, že běžná produkce ustupuje na úkor té vojenské. Stát to podporuje tím, že vytváří vojenské zakázky, které jsou natolik výhodné, že je přijímají i civilní podniky a upravují pro tyto účely své výrobní haly.
Ti, kteří o to nemají zájem, postupně upadají, až je nakonec převezme stát a změní je na zbrojní továrny. Chtě nechtě se musí všichni Rusové zapojit do vojenského úsilí. Pro podnikatele je to nejen výhodné, ale i nutné pro jejich další činnost.
Navíc zbrojní průmysl není příliš zasažen západními sankcemi. I když se na něj sankce zaměřují, surovin, jako je železo, má Ruská federace dostatek a vyspělou technologii, jako jsou čipy, si dokáže obstarat z jiných než západních zemí. Ty na naše sankce neberou ohled a jde jim buď o výhodný obchod, nebo o podporu Ruska.
Rusové každý den války přicházejí o další vojáky a techniku. Pro Rusko byl voják vždy nahraditelný a jejich úbytek nyní nahrazují zejména Severokorejci nebo dobrovolníci ze zemí bývalého Sovětského svazu. Technika je však to, co rozhoduje o tom, zda bude Rusko schopné pokračovat ve válce.
Například se jedná o tanky a obrněná vozidla. Různé zdroje uvádějí různá čísla od desítek do stovek kusů obrněné techniky, které jsou Rusové schopni měsíčně vyrobit. Na přesném čísle však vlastně vůbec nezáleží. Důležité je jen to, že nyní jsou na maximu, které mohou vyprodukovat.
Rusko odsouzeno k porážce
I když se Ruská federace přeorientovala na válečnou ekonomiku, není schopna dosahovat významnějších úspěchů. Samozřejmě Rusové na Ukrajině postupují a nelze přehlížet, že ukrajinská armáda není schopna provádět efektivní útočné akce a její obrana spočívá hlavně v tom, že zpomaluje postup.
Ruský postup je však oproti jeho nákladům tak minimální, že se stává poměrně zanedbatelným. Jedním z velkých „úspěchů“ ruské armády je dobytí města Vuhledar. I když se jedná o strategické město, svými rozměry je podobné například Humpolci. Rychlost postupu je ovlivněna především používanou technikou.
A protože Rusové již nejsou schopni v žádném případě vytvářet zbrojní techniku rychleji, není možné, aby se jejich postup zrychlil. Navíc kvůli naplnění ekonomiky nemá Vladimir Putin ani možnost provést další mobilizaci. Odvedením dalších lidí by pouze ztratil výrobní kapacitu.
Bohužel ve válce na Ukrajině stále umírá, a ještě nějakou dobu bude umírat velké množství lidí, ale protože ani jedna strana není schopna provést žádný zásadní zvrat, dříve nebo později bude muset dojít k jednání. I když je pravděpodobné, že se Putin bude moci chlubit dobytým územím, další směřování jeho země bude nejspíše pochmurné.
Ztracené generace
Musíme si uvědomit, kdo vlastně jsou ona čísla ve statistikách zabitých a zmrzačených vojáků. Jsou to většinou mladí lidé v produktivním věku, kteří umírají po tisících každý den. Zabití a někteří zmrzačení již nepřivedou na svět potomky, kteří by v dospělosti nahradili předchozí generace.
Ani ti, kteří se z války vrátili nebo ještě vrátí, to nebudou mít v civilním světě jednoduché. Po každé válce se zvýšila kriminalita ze strany demobilizovaných. Navíc po měsících nebo letech v zákopech a na cvičištích pro ně bude velmi obtížné vrátit se ke svým povoláním, která mnozí pouze vystudovali a neměli možnost dostat se do praxe.
Navíc co bude se všemi těmi továrnami přetvořenými pro potřeby armády? Bude někdo v Ruské federaci schopný a ochotný zaplatit jejich návrat k civilním potřebám? A kdo v nich bude pracovat? Je možné, že za 2, 4 nebo 10 let se Ruská federace bude prohlašovat za vítěze války na Ukrajině, ale již teď je jisté, že z dlouhodobého hlediska prohrála.
Zdroje:
