Problém tří těles aneb proč Bůh dopouští zlo

PRVNÍ ČTENÍ: 1. Samuelova 16,1-13

1 Hospodin řekl Samuelovi: „Jak dlouho ještě budeš nad Saulem truchlit? Já jsem ho zavrhl, aby nad Izraelem nekraloval. Naplň svůj roh olejem a jdi, posílám tě k Jišajovi Betlémskému. Vyhlédl jsem si krále mezi jeho syny.“ 2 Samuel se zdráhal: „Jak mohu jít? Saul o tom uslyší a zabije mě.“ Hospodin řekl: „Vezmeš s sebou jalovici a řekneš: ‚Přicházím obětovat Hospodinu.‘ 3 Na obětní hod pozveš Jišaje a já ti dám vědět, co máš dělat. Pomažeš mi toho, o němž ti povím.“ 4 Samuel vykonal, co řekl Hospodin. Když přišel do Betléma, vyděšení starší města mu spěchali vstříc s otázkou: „Přinášíš pokoj?“ 5 Odvětil: „Pokoj. Přišel jsem obětovat Hospodinu. Posvěťte se a půjdete se mnou k obětnímu hodu.“ Pak posvětil Jišaje a jeho syny a pozval je k obětnímu hodu. 6 Když se dostavili a on spatřil Elíaba, řekl si : „Jistě tu stojí před Hospodinem jeho pomazaný.“ 7 Hospodin však Samuelovi řekl: „Nehleď na jeho vzhled ani na jeho vysokou postavu, neboť já jsem ho zamítl. Nejde o to, jak se dívá člověk. Člověk se dívá očima, Hospodin však hledí srdcem.“ 8 Jišaj pak zavolal Abínádaba a předvedl ho před Samuela. On však řekl: „Hospodin nevyvolil ani toho.“ 9 Jišaj tedy předvedl Šamu. Řekl: „Hospodin nevyvolil ani toho.“ 10 Tak předvedl Jišaj před Samuela svých sedm synů, ale Samuel řekl: „Žádného z nich Hospodin nevyvolil.“ 11 A Samuel se Jišaje otázal: „To jsou všichni mládenci?“ Jišaj odvětil: „Ještě zbývá nejmladší, ten však pase stádo.“ Samuel Jišajovi poručil: „Pošli pro něj! Nebudeme stolovat, dokud sem nepřijde.“ 12 Poslal tedy pro něj a dal ho přivést. Byl ryšavý, s krásnýma očima a pěkného vzhledu. Tu řekl Hospodin: „Nuže, pomaž ho! To je on.“ 13 Samuel tedy vzal roh s olejem a pomazal ho uprostřed jeho bratrů. A duch Hospodinův se Davida zmocňoval od onoho dne i nadále. Samuel pak hned nato odešel do Rámy.

DRUHÉ ČTENÍ: Jan 9,1-11

1 Cestou uviděl člověka, který byl od narození slepý. 2 Jeho učedníci se ho zeptali: „Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“ 3 Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží. 4 Musíme konat skutky toho, který mě poslal, dokud je den. Přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat. 5 Pokud jsem na světě, jsem světlo světa.“ 6 Když to řekl, plivl na zem, udělal ze sliny bláto, potřel slepému tím blátem oči 7 a řekl mu: „Jdi, umyj se v rybníce Siloe.“ (To jméno znamená ‚Poslaný‘.) On tedy šel, umyl se, a když se vrátil, viděl. 8 Sousedé a ti, kteří jej dříve vídali žebrat, se ptali: „Není to ten, kdo tu sedával a žebral?“ 9 Jedni říkali: „Je to on.“ Jiní pak: „Není, ale je mu podoben.“ On sám řekl: „Jsem to já.“ 10 I řekli mu: „Jak to, že se ti otevřely oči?“ 11 Odpověděl: „Člověk jménem Ježíš udělal bláto, potřel mi oči a řekl mi: Jdi k Siloe a umyj se! Šel jsem tedy, umyl jsem se a vidím.“

KÁZÁNÍ

Když jsem chodil na základní školu, míval jsem z matematiky a fyziky jedničky, dvojky. Učil nás pan učitel Pátý. Starší pán, důchodce, katolík, přísný, ale s velikou dědečkovskou láskou k dětem. Měl obrovskou autoritu. Když přišel do třídy, okamžitě jsme zmlkli. Když nás učil, viseli jsme mu na rtech. Když jsem byl na gymnáziu, naopak jsem pravidelně každý čtvrtrok z matematiky a fyziky propadal. Matematika a fyzika středoškolské úrovně jsou pro mě zcela zakleté disciplíny. Tudíž to, co budete následně číst, prosím, berte s velikou rezervou a shovívavostí, protože se hodlám pustit do matematicko-fyzikálního problému, který ovšem chci použít k vysvětlení jednoho zřejmě neřešitelného teologického problému: existence zla ve vesmíru, který stvořil dobrý Bůh.

Ve fyzice existuje tzv. problém dvou těles. Představte si, že ve vesmíru existují jen dvě tělesa – například Slunce a Země. Ignorujme nyní ostatní tělesa. Gravitace mezi těmito dvěma objekty funguje jako neviditelná, ale naprosto přesná síla. Protože na sebe působí jen dva objekty, jejich vzájemný pohyb je dokonalý, pravidelný a matematicky zcela předvídatelný. Fyzikální zákony zde fungují jako jednoduchá rovnice: známe-li jejich dnešní polohu, můžeme na sekundu přesně vypočítat, kde budou za milion let. Je to systém, kde panuje jasná příčina a následek. A dá se říct harmonie.

Jenže ve fyzice existuje ještě jeden zákon, tzv. problém tří těles. Když do tohoto prázdného vesmíru přidáme jedno jediné další těleso – třeba druhou, podobně těžkou hvězdu, systém se okamžitě zhroutí do nepředvídatelnosti. Proč? Země je nyní přitahována dvěma slunci. Jakmile se Země jen o milimetr posune směrem k jednomu z nich, změní se její gravitační vliv na obě slunce. Ta se na to konto také posunou, čímž znovu změní svůj tah na Zemi. Roli zde hrají sebemenší změny, hmotnost, rychlost apod.

Je to nekonečná, zamotaná smyčka. Vědci zjistili, že pro pohyb tří těles neexistuje žádný univerzální matematický vzorec, a když už, pak nesmírně složitý. Každopádně každá, i nepatrná, mikroskopická změna na začátku povede v budoucnu k naprosto odlišnému výsledku. Dráhy těles se stávají divokými, chaotickými a nepředvídatelnými.

Jak tento fyzikální zákon souvisí s příběhem Ježíšova uzdravení slepého člověka od narození? Mnoho věřících podvědomě touží po tom, aby svět fungoval jako problém dvou těles. Představujeme si vesmír, kde jsme jen My a Bůh. V takovém uspořádání funguje jednoduchá rovnice:

To je přesně postoj Ježíšových učedníků v 9. kapitole Janova evangelia. Cestou vidí Ježíš s učedníky od narození nevidomého člověka. A zákonitě učedníky napadne jasná otázka: „Kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý?“ Jejich vnímání Boha je celkem jednoduché, bezpečné a předvídatelné. Pokud se děje něco zlého, musíme najít tu jednu přímou příčinu, proč nás Bůh potrestal. Tu otázku asi všichni moc dobře známe: „Za co mě, Pane Bože, trestáš?“

Ježíš ale svou odpovědí učedníkům ukazuje, že nežijeme ve světě dvou těles. Ježíš říká: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží.“ Ježíš jasně odmítá, že by nevidomost měla nějakou spojitost s minulostí nevidomého muže nebo s minulostí jeho rodičů. Tím Ježíš odmítá, že by nás Bůh trestal nemocemi, katastrofami, bolestí apod. za naše jednotlivé hříchy. Naše hříchy (násilí, nevěry, pomluvy, nenávist, krádeže atd.) mají své důsledky. Nepochybně. Ale to, že mi před dvěma lety někdo ukradl přední nárazník z auta, není Božím trestem za to, že jsem v dětství týral žížaly. Opravdu ne. Je to spíš tak, že Bůh stvořil svět ne podle zákona dvou těles, ale podle zákona tří těles.

V našem životě nepůsobí jen gravitační síla Boha. Existují v něm miliardy „dalších těles“:

Když onemocní nevinné dítě nebo když udeří katastrofa, není to proto, že by Bůh podle zákona příčiny a následku potrestal konkrétní hřích. Je to důsledek toho, že žijeme v obrovském, propleteném a z našeho pohledu chaotickém světě více těles, kde utrpení vzniká jako nepředvídatelný průsečík mnoha různých sil, vlivů, náhod apod.

Proto Ježíš učedníkům na jejich otázku neodpovídá. Svět je natolik složitý, že nejde vysvětlit, proč se ten muž narodil slepý. Důležité je, co se bude dít teď a co dál? Je slepý. Dobře, tak se na něm mohou zjevit skutky Boží. Jinými slovy, ptejme se, co můžeme pro toho nevidomého udělat. Až přijde noc (konec světa), bude pozdě bycha honit, ale dokud je čas, konejme dobro, buďme světlem. A Ježíš (světlo světa) udělal, co on sám tehdy mohl. Svou božskou stvořitelskou silou dal tomu muži zrak. Lidé kolem nevěřili vlastním očím, že od narození slepý muž vidí. On ovšem nezískal jen fyzický zrak, ale také duchovní, protože v Ježíši viděl Božího Syna. Ježíš nás nabádá, abychom se neptali Boha „Za co mě trestáš?“, ale abychom se ptali „Co mám teď udělat, když se stalo zlo?“ Jak mohu pomoci? Nebo jak to alespoň nezhoršit? Bože, stalo se zlo, tak co dál?

Problém tří těles nám může posloužit jako pomůcka při hledání odpovědi nejen na otázku dílčího zla, jako v případě nevidomého muže, ale i v případě obecné otázky, proč existuje zlo, když svět stvořil dobrý Bůh. Vzhledem ke složitosti a chaotičnosti vesmíru nelze důvod zla zjistit. Důležité ovšem je, jak na tento chaos reaguje Bůh? Kdyby chtěl celý systém zjednodušit do „problému dvou těles“, musel by buď zrušit přírodní zákony – v podstatě svět zničit – nebo by musel zrušit naši svobodnou vůli a vytvořit z nás loutky.

Místo toho udělá Bůh něco nepředstavitelného: Skrze Ježíše Krista vstupuje přímo do našeho chaosu. Na kříži na sebe Ježíš nechává dopadnout celou tu nepředvídatelnou, drtivou váhu rozbitého systému – nespravedlivý soud, lidskou krutost, fyzickou bolest i pocit opuštěnosti. Bůh náš chaotický problém tří těles nezrušil, ale stal se jedním z těch těles. Vnesl do systému novou gravitační sílu – Vzkříšení – sílu, která nás v tom chaosu dokáže přitáhnout a udržet nás na oběžné dráze Božího království. Amen

TŘETÍ ČTENÍ: Efezským 5,8-14

8 I vy jste kdysi byli tmou, ale nyní vás Pán učinil světlem. 9 Žijte proto jako děti světla – ovocem světla je vždy dobrota, spravedlnost a pravda; 10 zkoumejte, co se líbí Pánu. 11 Nepodílejte se na neužitečných skutcích tmy, naopak je nazývejte pravým jménem. 12 O tom, co oni dělají potají, je odporné i jen mluvit. 13 Když se však ty věci správně pojmenují, je jasné, oč jde. 14 A kde se rozjasní, tam je světlo. Proto je řečeno: Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Three-body_problem

https://www.youtube.com/watch?v=D2YhKaANbWE

https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Orbit5.gif